Havlíčkobrodská dílna vyrábí i historické bicykly

foto Ivo Exnar na snímku z 10. února 2020 ve své dílně v Havlíčkově Brodě, kde se věnuje výrobě dřevěných drezín, předchůdkyním jízdních kol, i replikám historických bicyklů.

Havlíčkův Brod - Ivo Exnar z Havlíčkova Brodu se věnuje výrobě dřevěných drezín, předchůdkyním jízdních kol, i replikám historických bicyklů. Na začátku týdne dokončil čtyři další pro zákazníky z Belgie. Spolupracovat s ním by chtěla i jihlavská Střední stavební škola.

Fotogalerie

Nechat žáky pracovat na netradičních výrobcích je podle Jaroslava Vymazala, zástupce ředitele stavební školy, dobrým zpestřením výuky. Letos už si vyzkoušeli výrobu lafety pro repliku historického děla, v příštím školním roce bude cílem drezína.

K výrobě drezín se Exnar dostal díky nadšenému velocipedistovi ze Slavkova u Brna Ivanu Křivánkovi, který si u něj nechal před asi 15 lety drezínu postavit. "Při etapových závodech ve Francii na ni ujel i 270 kilometrů," řekl Exnar. Původní poničená drezína, kterou Křivánek do havlíčkobrodské dílny dovezl, posloužila jako předloha pro další.

Doteď dílna raději při zakázce vyrobí jeden kus navíc, aby při dalších objednávkách nebylo nutné konstrukci vymýšlet znovu. "Máme jen náčrtky, přesné plány na milimetry neděláme, stejně je každý kus originál," řekl Exnar.

Do Belgie putovala kola, na kterých Exnarova dílna se čtyřmi řemeslníky pracovala několik měsíců. Jsou to repliky prvních šlapacích kol, na kterých mohli lidé jezdit na konci 19. století. Jen současní uživatelé si mohou dopřát pohodlí gumových namísto kovových obručí kol. Do května bude dílna pracovat na dalších pěti pro zákazníky v Německu. Šlapacích kol už v Havlíčkov Brodě vyrobili asi 15, drezín mají na kontě přibližně ještě o pět víc. "Jen Křivánek jich má osm nebo devět," řekl Exnar.

K výrobě se používá především dubové a jasanové dřevo. Dřevo na kola musí mít vlhkost deset až 12 procent, kolo z přeschlého dřeva by se mohlo zlomit. Kovové části ošetřuje Exnar moderními autolaky. V případě renovací historických kusů ale musí postupovat s památkářskou pečlivostí a tradičními postupy. Rozpracovaný má nyní pohřební vůz, jehož stáří zatím odborníci nedokázali přesně určit. Po dokončení poputuje do táborského muzea.

Původně se Exnar věnoval jen výrobě a renovaci koňských povozů a kočárů. Zemědělského inženýra k tomu přiměla touha vyhrávat v koňských závodech. Jenže nestačila jen jízda v sedle, ale i se spřežením. První kočáry si vyráběl pro vlastní potřebu, postupně se jeho dílna rozrostla a měla i tři desítky zaměstnanců, když se kromě kočárů pustila i do výroby sedel a postrojů. "Ale přestalo mě to bavit, to už bych musel vyrábět průmyslově tak, jako to dělají Poláci," řekl Exnar. Polští výrobci jsou podle něho největší konkurencí. "Tam jsou velké firmy, které se tím zabývají v úplně jiných rozměrech, jsou to v podstatě automobilky s pásovou výrobou, my se soustředíme na zakázkovou výrobu," řekl Exnar. Jeho dílna funguje takřka 30 let.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je středa 23. září 2020

Očekáváme v 13:00 22°C

Celá předpověď