Hamáček: Využívání migrace k nátlaku na EU je nepřijatelné

foto Ilustrační foto - Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Brusel /Praha/Vídeň - Pro Českou republiku je nepřijatelné využívání migrace jako nástroje tlaku na Evropskou unii. Řekl to český ministr vnitra Jan Hamáček při mimořádném jednání unijních ministrů vnitra. Videokonference byla svolána původně kvůli migrační krizi na hranicích Běloruska s členskými státy. Ministři se však nakonec zabývali také bezpečnostní situací v Afghánistánu po ovládnutí země radikálním hnutím Tálibán. Podle Hamáčka je třeba předejít migrační krizi na vnějších hranicích EU a pomoci zemím sousedícím s Afghánistánem. Rakouský ministr vnitra Karl Nehammer dnes apeloval na vytvoření deportačních center v těchto zemích pro Afghánce vyhoštěné z Evropy.

V Litvě, Lotyšsku a Polsku dramaticky vzrostly počty nelegálně přicházejících migrantů z Běloruska poté, co režim prezidenta Alexandra Lukašenka začal tyto lidi systematicky posílat na hranice. "Pro ČR je nepřijatelné využívání migrace jako nástroje tlaku na Evropskou unii nebo její jednotlivé členské státy. Jsme si vědomi závažnosti migrační situace. I nadále jsme připraveni Litvě a dalším zasaženým zemím pomáhat," prohlásil dnes Hamáček podle sdělení českého ministerstva vnitra.

Ministr připomněl, že Česko koncem července do Pobaltí poslalo materiální pomoc a během příštího týdne by podle něj vláda měla schválit finanční pomoc ve výši půl milionu eur na ochranu hranic. "Jsme připraveni vyslat i své experty v rámci evropských agentur Frontex a EASO (Evropský podpůrný azylový úřad)," uvedl Hamáček.

Dnešní schůzku ministrů vnitra původně svolalo slovinské předsednictví právě kvůli migrační krizi mezi Litvou a Běloruskem. Litva sousední zemi viní z toho, že migranty z Iráku a dalších států přepravuje do Minsku a poté je posílá přes západní hranici, čímž se prý mstí za unijní sankce. Litevská ministryně vnitra Agné Bilotaitéová se vyslovila pro zpřísnění migračních pravidel tak, aby jednotlivé země a EU mohly bránit svou bezpečnost. Ministři se dnes shodli, že Bělorusko směrováním žadatelů o azyl na hranici podniká "přímý útok" na EU.

Unijní ministři dnes jednali také o aktuální bezpečnostní a politické situaci v Afghánistánu a o jejím možném dopadu na migraci v sousedních zemích i v EU. Hamáček zdůraznil, že abychom předešli migrační krizi na vnějších hranicích, je potřeba mobilizovat všechny nástroje a finanční zdroje, které má EU k dispozici. "Naše pomoc musí směřovat především do zemí sousedících s Afghánistánem a dalších tranzitních států. Tyto země jsou pro nás klíčovými partnery," uvedl.

Jeho resortní kolega z Rakouska Karl Nehammer dnes zdůraznil, že cílem EU by mělo být udržet většinu afghánských uprchlíků v regionu. Pokud by se to nepodařilo, bylo by to "velmi nebezpečné" pro Evropu, varoval politik, kterého citovala agentura Reuters. Nehammer rovněž prohlásil, že bude naléhat na EU, aby v zemích sousedících s Afghánistánem zřídila takzvaná deportační centra pro Afghánce vyhoštěné z Evropy. Také on přitom zdůraznil, že zemím v blízkosti Afghánistánu přijímajícím migranty by měla být poskytnuta finanční a další podpora.

Rakouský ministr potvrdil, že Rakousko bude pokračovat ve vyhošťování neúspěšných afghánských žadatelů o azyl nebo osob, které byly usvědčeny ze spáchání trestného činu. Mnohé další evropské země toto vyhošťování pozastavily kvůli vývoji v Afghánistánu. "Je důležité, aby bylo nadále možné vyhošťovat žadatele o azyl nebo násilnické uprchlíky, potřebujeme přece tato deportační centra," řekl Nehammer. Ministr řekl, že v Rakousku už nyní žije 44.000 Afghánců.

Komisařka pro vnitřní záležitosti a migraci Ylva Johanssonová při dnešní videokonferenci ministry vyzvala k vytvoření legálních a bezpečných uprchlických cest z Afghánistánu. "Situace v Afghánistánu rozhodně není bezpečná a ještě nějakou dobu nebude," řekla a také zdůraznila potřebu podpořit hlavně země v sousedství Afghánistánu při přijímání uprchlíků. Členské země EU pak eurokomisařka vyzvala ke zvýšení kvót pro přijetí Afghánců, kteří potřebují ochranu, zejména žen a dětí.

Osmdesát procent lidí nucených opustit Afghánistán podle komisařky tvoří ženy a děti. Od začátku roku přibylo podle Johanssonové uvnitř Afghánistánu zhruba 550.000 vyhnaných lidí. Už předtím přitom bylo na útěku 2,9 milionu vnitřních uprchlíků.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

10°C

Dnes je sobota 23. října 2021

Očekáváme v 21:00 8°C

Celá předpověď