GŘ Siemensu: Digitalizace výroby je evolucí, která se stala trendem

foto Generální ředitel společnosti Siemens, s.r.o. Eduard Palíšek

Když máte pod digitálním dohledem celý proces od návrhu až po vytvoření produktu včetně jeho virtuálního uvedení do provozu, jste schopni dělat korekce na základě zpětné vazby z jakékoli fáze výroby. Můžete upravovat design, technologické postupy, doladit vše v téměř beznákladovém prostředí. To je v porovnání s reálným světem obrovská výhoda, říká šéf českého Siemensu Eduard Palíšek.

Fotogalerie

Společnost Siemens, jedna z největších technologických firem v České republice, vystavuje na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně se sloganem „Tvoříme digitální budoucnost průmyslu”. Naplňuje tak koncept letošní přehlídky, jejímž tématem jsou Průmysl 4.0. a digitální továrna. Jak bychom mohli definovat tento nový trend? Jde o evoluci dílčích myšlenek a postupů, která dosáhla určitého stupně rozvoje?

Je to evoluce, která se stala trendem. Jednoznačně odráží měnící se situaci na trhu. Když se podíváme na českou ekonomiku, vidíme, že je hodně závislá na pracovní síle, které je nedostatek. To je jedním z pádných argumentů, který podporuje snahu o vyšší stupeň digitalizace a automatizace. Obecně platí, že pokud chtějí firmy zůstat konkurenceschopné, musejí umět zkrátit svůj inovační cyklus, aby přicházely s výrobky, které lépe odpovídají požadavkům zákazníka. Mohly by to zvládnout i za současných podmínek, jenže by si to vyžádalo hodně času. Bylo to s velkými náklady a za příliš velkého úsilí. Ve finále by takový podnik nepřežil: stal by se nákladově nekonkurenceschopným.

Pokud chtějí firmy zůstat konkurenceschopné, musí umět zkrátit svůj inovační cyklus, aby přicházely s výrobky, které lépe odpovídají požadavkům zákazníka.

Mluvíme tedy o sledování celého výrobního procesu s možností korigování omylů a chyb?

Když máte všechno pod digitálním dohledem, tedy celý hodnotový řetězec od návrhu až po realizaci produktu včetně jeho virtuálního uvedení do provozu, můžete dělat korekce na základě zpětné vazby z jakékoli fáze tohoto řetězce. Můžete korigovat design, technologické postupy, vše doladit v téměř beznákladovém virtuálním prostředí. To je v porovnání s reálným fyzickým světem obrovská výhoda.

Myšleno nákladově?

Nejenom to. Jste schopni předem připravit, co budete později teprve přenášet do fyzického světa. Když to porovnáte s klasickými metodami, dříve bylo nutné k jakékoli změně funkčnosti u výrobku otestovat jeho prototyp. Ten bylo potřeba fyzicky vyrobit, změřit, prověřit v laboratoři a podobně. S pomocí digitalizace je možné tento cyklus výrazně zjednodušit, zkrátit, zrychlit a zlevnit. Vše potřebné jste schopni odsimulovat s pomocí příslušných nástrojů, říkáme tomu digital prototyping.

V takovém případě není nezbytné vyrábět mechanické prototypy, čímž se výrazně zkrátí doba od modifikace produktu do jeho uvedení do výroby. Máte-li digitální dvojče výrobku a výrobního procesu, provedete úpravy tím, že ladíte digitální dvojče, ne hmotu. To zrychlení je bez diskuse.

Obrovský přínos spočívá rovněž v tom, že když máte digitální etalon, jak by měl výrobek fungovat v optimálním stavu a pracujete se zpětnou vazbou prostřednictvím cloudového operačního systému MindSphere, krásně vidíte, nakolik se fyzická realita odchyluje od tohoto optimálního digitálního světa. Pokud něco funguje špatně, může to být tím, že máte špatně nastavený model, nebo se ten reálný chová jinak, protože je něco špatně v něm. Korigovat takovéto nesrovnalosti klasickými metodami by zabralo spoustu času, promítlo by se to do nákladů a často ani nepřineslo kýžený efekt.

Máte-li digitální dvojče výrobku a výrobního procesu, provedete jakékoli úpravy tím, že ladíte pouze tato digitální dvojčata, ne hmotu. Zrychlení celého procesu je bez diskuse.

Digitalizace tento efekt jednoznačně má?

Rozhodně. Například v našem závodě ve Frenštátě pod Radhoštěm dosahujeme kvality výroby 99,92 procenta, dokonce při započtení veškeré zmetkovosti včetně interní. Vše přísně nejen sledujeme, ale máme možnost kontroly v každé fázi výroby. Umíme sledovat shodu produktu s jeho digitálním dvojčetem a korigovat odchylky. Máme prostě k ruce vše, co slouží k tomu, aby nedocházelo k chybám.

Kolik firem je u nás na zhruba stejné úrovni a kolik o ní teprve sní?

Česká ekonomika je tvořena dvěma základními typy výrobců. Jedni jsou ti, kteří vyrábějí komponenty pro stroje, které dodávají jiným výrobcům. Ti je dále kompletují do svých finálních výrobků.. Dělají součástky pro ty, kdo už na digitálních principech pracují Jako jejich dodavatelé tedy digitální řešení pro svou výrobu potřebují. Musí s nimi komunikovat stejnou digitální řečí a být stejně pružní jako oni.

A ta druhá skupina?

Sem patří ti, kdo vyrábějí finální produkty pro konečného zákazníka. Ti potřebují reagovat na měnící se podmínky, pociťují nutnost být stále pružnější a efektivnější. Navíc je tu konkurence ze třetích zemí, která přichází s nízkou cenou. Své produkty musí české firmy optimalizovat a flexibilně reagovat na všechny změny, aby mohly lépe konkurovat. To je trend individualizace výrobků. Jde o to, aby se parametry jednotlivých výrobků přizpůsobovaly konkrétním potřebám zákazníka. To by bez digitální provázanosti opravdu nešlo.

Jak velký je digitalizační tlak na strojírenství? Vzdoruje, coby tradiční obor, nebo se potřebuje modernizovat o to rychleji?

Ve strojírenství je potřeba digitalizace skutečně naléhavá. Často říkáme, že průmyslová revoluce není revolucí technologickou, ale revolucí myšlení. Progresivní technologie jsou už delší dobu známé. Nastává jejich digitální integrace, avšak nejsou to technologie, jež jsou svojí technickou podstatou převratné. Snad kromě aditivní výroby a umělé inteligence, které se rychle technologicky vyvíjejí a jsou jedním z elementů, které jsou nezbytné pro zachování flexibility.

V neposlední řadě je tu otázka pracovní síly. Slyšíme, že nejsou zaměstnanci, že se musí dovážet z ciziny. My máme ve Frenštátě největší závod v Evropě na výrobu asynchronních motorů. V něm jsme během minulých tří let zvýšili obrat o více než 70 procent při 25 procen-tech nárůstu počtu zaměstnanců. Povedlo se to díky tomu, že důsledně aplikujeme principy digitalizace.

Jaké kladou tyto nové přístupy nároky na vnitřní uspořádání firmy? Roste například poptávka po vývojářích?

Určitě. Pravděpodobně patříme k jedné z mála firem, které mají 12 tisíc zaměstnanců, z toho skoro desetinu v oblasti vývoje. Je to velmi vysoký podíl, se značnou přidanou hodnotou. A pracujeme na tom, abychom měli takových lidí v Česku stále víc.

Když říkáte, že tvoříte digitální budoucnost, kdy ji dotvoříte?

Pokud se podíváme na naše vlastní výrobní závody, v digitalizaci vidíme jejich budoucnost. Její strategii máme propracovanou velmi detailně. Víme, že na každou etapu digitalizace máme určitý rozpočet, že dokončíme jasně definované a cílené moduly. A že budou následovat další kroky, až se vše propojí v cílovém stavu zcela digitalizované výroby.

Na druhé straně jsme také dodavatelem digitálních řešení pro průmysl obecně. Proto musíme respektovat, že každý z našich zákazníků je v jiné fázi zralosti, pokud jde o digitální nastavení. Musíme být dostatečně srozumitelní i pro ty, kteří začínají o zavádění digitálních řešení teprve uvažovat. Stejně tak musíme být partnery pro ty, kteří už digitální instalace mají a chtějí je dál rozvíjet.

Především se však snažíme vysvětlovat, že digitalizace by se neměla provádět formou solitérních aplikací bez celkové strategie a vize, kam se firma chce dostat. Když tomu tak je, může se stát, že v jisté fází implementace nastane moment, že aplikace instalované v dané firmě nepokrývají všechny procesy a nespojují se do požadovaného celku. V takovém případě je musíte nahradit jinými, nebo vytvořit složité konverze dat, abyste docílili kýženého výsledku.

Jak důležitý je pro vaši podnikovou strategii a případné nové impulsy MSV v Brně?

Hodně, v tuzemsku je to pro nás akce číslo jedna. Letos je to po šedesáté prvé, co jsme tady, přičemž jsme nikdy nevynechali. V českém prostředí se pohybujeme 129 let, a takových firem mnoho není. V tomto roce se charakter veletrhu hodně změnil. Jasně nakročil směrem k tomu, aby technologové, IT manažeři, manažeři a vlastníci firem získali jasnou představu o tom, kudy vedou trendy a co všechno už se dá dokázat.

Eduard Palíšek

Generální ředitel skupiny Siemens Česká republika, ředitel operating company Digital Industries Pozici generálního ředitele skupiny Siemens v České republice zastává od roku 2010 a odpovídá za řízení celé skupiny, od října 2019 je rovněž ředitelem operating company Digital Industries. V letech 1996–2009 byl generálním ředitelem závodu na výrobu průmyslových parních turbín, který koupil koncern Siemens od společnosti Alstom v roce 2003 – Siemens Industrial Turbomachinery Brno. Od roku 1991 působil ve vysokých manažerských pozicích v českých i mezinárodních společnostech. Je absolventem Vysokého učení technického v Brně, obor ekonomika a management průmyslových firem, titul MBA získal na Nottingham Trent University a titul Ph.D. na Vysokém učení technickém v Brně.

Od října roku 2015 je členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR zodpovědným za oblast výzkumu, vývoje a inovací a vedoucím expertního týmu VaVaI Svazu průmyslu. V únoru 2016 byl zvolen do Rady pro výzkum, vývoj a inovace vlády České republiky a Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR. Je spoluautorem českého vládního strategického dokumentu „Iniciativa Průmysl 4.0“ a stojí i za vznikem Národního centra Průmyslu 4.0, jehož je Siemens zakládajícím členem.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je středa 16. října 2019

Očekáváme v 21:00 11°C

Celá předpověď