Generál Pavel osloví vznikající koalici kvůli zlepšení řešení krizí

foto Generál Petr Pavel poskytl 20. října 2021 v Praze rozhovor České tiskové kanceláři (ČTK). Bývalý vysoký představitel armády a NATO, o kterém se mluví jako možném kandidátovi na prezidenta, oslaví 1. listopadu 60. narozeniny.

Praha - Generál Petr Pavel osloví strany vznikající vládní koalice s návrhy, které mají zlepšit reakce státu při řešení krizí. Věří tomu, že je politici zapracují do vládního prohlášení a uvedou do praxe. Výsledek voleb, který umožňuje sestavit vládu koalicím Spolu a PirSTAN vítá, má s nimi hodnotově blízké názory, řekl v rozhovoru ČTK. Bývalý vysoký představitel armády a NATO, o kterém se mluví jako možném kandidátu na prezidenta, oslaví začátkem listopadu 60. narozeniny.

Pavel se v otázce řešení krizí začal angažovat po vypuknutí pandemie. Řekl, že po návratu z Bruselu, kde zastával pozici předsedy Vojenského výboru NATO, a po konci v armádě nedokázal "jen tak sedět doma a věnovat se koníčkům". Účastnil se besed a snažil se zvýšit povědomí lidí o členství v NATO. "Do toho přišel covid a mě samozřejmě mrzelo, že už nejsem v pozici, kdy bych mohl aktivně pomáhat," řekl.

Spoluzaložil proto iniciativu Spolu silnější, která se nejprve orientovala na finanční a materiálovou pomoc. "Když jsem viděl, že na úrovni státu chybí snaha poučit se z první vlny, provést sebereflexi a přijmout nějaká kolektivní opatření, jsem se spojil s pár lidmi, kteří se v oblasti krizového managementu na různých úrovních pohybovali," řekl. Připravili soubor opatření, které měly vést k ustavení meziresortní komise. Ta by sestavila konkrétní plán reakce státu na krize.

U vlády to odezvu nevyvolalo, podle Pavla byla krize na ústupu a vláda necítila potřebu tyto věci řešit. Domnívá se, že v tom asi viděla i riziko, aby se nemluvilo o potížích resortů, mohlo by to ukázat, že "všechno nešlo tak skvěle".

Při dalším rozvoji pandemie byla přijata jednorázová opatření, ale ne systémové řešení. "Pracoval jsem proto na tom dál, oslovil jsem relevantní parlamentní výbory," řekl. Návrhy řešení krizových situací pak letos v létě představil na bezpečnostní konferenci na Pražském hradě. Zástupci stran slíbili téma otevřít ve volební kampani i v případném povolebním vládním prohlášení.

Pavel chce nyní politiky znovu oslovit. "Budu se snažit, aby se alespoň něco dostalo do vládního prohlášení, protože pokud tak neučiníme, hrozí, že v příští krizi budeme vystaveni stejným chybám, které mohou vést k velkým materiálním škodám nebo i ztrátám na životech," dodal.

Výsledek voleb hodnotí pozitivně, s koalicemi se na mnoha věcech shodne. "Představují určitou naději na změnu. Pokud k ní má dojít, tak jenom tehdy, když koalice budou schopny spolupracovat, když budou schopny oslovit i ty voliče, kteří je nevolili," řekl.

O Pavlovi se mluví jako o možném kandidátovi na prezidenta. Zájem o tuto funkci neskrývá, kandidaturu ale ještě neohlásil. Kvůli hospitalizaci prezidenta Miloše Zemana se k tématu nechtěl vyjadřovat. Poznamenal jen, že prezident by měl být nestranický a měl by se opírat o podporu voličů. Odmítá, že by svými aktuálními cestami do regionů vedl předvolební kampaň, návštěvy podle něj souvisí s řešením krizí. Nevidí zatím ani důvod žádat politické strany o podporu.

Prezidentu Zemanovi přeje brzký návrat z nemocnice k rodině i k plnění pravomocí. "Každý stát potřebuje mít funkčního prezidenta, funkční vládu, funkční Parlament, a zvlášť v době, ve které jsme teď, je to dost zásadní," řekl.

Na dotaz ČTK kritizoval počínání Hradu při informování o zdravotním stavu prezidenta. Veřejnost by podle něj měla vědět alespoň základní informace, zda je či není prezident schopen vykonávat funkci. Způsob informování, jaký zvolila prezidentská kancelář, označil za "naprosto ostudný".

Pokud podle něj ze zprávy nemocnice vyplývá, že nyní prezident není schopen vykonávat jakoukoli pracovní činnost, je legitimní, aby se Parlament zabýval delegováním těchto pravomocí na jiné ústavní představitele. Jinou cestu, jak zajistit ustavení nové vlády, nevidí.

Pavel: Způsob odchodu z Afghánistánu vnímám velmi negativně

Způsob odchodu spojeneckých vojsk z Afghánistánu vnímá bývalý vysoký představitel NATO i české armády Petr Pavel velice negativně. Nepochybuje ale o tom, že se aliance z afghánské zkušenosti poučí.

Odchod koaličních vojáků z Afghánistánu podle Pavla nepůsobil dobře na partnery Severoatlantické aliance a jejím odpůrcům nabídl mnoho argumentů. "I na naše obyvatele působil spíše jako úprk než jako organizovaný odchod," poznamenal.

Je ale přesvědčen o sebereflexi NATO. "Nepochybně povede k přehodnocení toho, jak vlastně přistupovat k podobným misím, abychom vždycky měli ujasněno, čeho chceme dosáhnout a pak se toho drželi," řekl. NATO podle něj musí mít předem zanalyzováno, jaké jsou předpoklady pro úspěch. Aliance by neměla podléhat iluzím, že může dosáhnout něčeho, co se dá zrealizovat těžko.

"Jedna strana mince je, že jsme si tak trochu všichni oddechli, že mise skončila, druhá je, co to způsobí a jak dlouho nás budou ovlivňovat důsledky toho rozhodnutí," poznamenal.

Západní země podle Pavla obecně věří v sílu myšlenek demokracie a žijou víc v naději než v přesvědčení, že demokracie je stejně atraktivní i pro ostatní. Myslí si proto, že demokracie v destabilizovaných nebo zničených státech sama vytvoří dostatečný základ pro nové uspořádání a místní lidé budou tuto cestu podporovat. "Bohužel zkušenost v Afghánistánu nám ukázala, že kulturní, sociální a historické podmínky se prostě nedají jen tak přepsat nebo ignorovat," podotkl. Poukázal na to, že konflikty v Afghánistánu trvají již dlouho, země navíc nemá tradici centrálního řízení.

Západ doufal, že vznikne pocit afghánské identity, za kterou budou tamní bezpečnostní složky ochotny bojovat. Podle Pavla ale byla tato identita držena pohromadě jen penězi mezinárodního společenství. "V okamžiku, kdy padlo rozhodnutí a datum, ke kterému tam zdroje a ochrana přestanou proudit, tak se zhroutil i konstrukt afghánské identity," řekl. Afghánské bezpečnostní síly poté necítily potřebu zemi bránit, i když formálně byly na tento úkol dobře připraveny.

"To by mělo být pro nás do budoucna významným poučením, že takovým způsobem se skutečně nedá dosáhnout cíle, který jsme sledovali. Řešení by mělo vždycky vycházet z místních podmínek a z místních řešení a nemělo by být importováno, protože tím pádem je vnímáno jako cizí prvek," dodal.

Pavel: Do armády mě přivedla vyhlídka na dobrodružství

Vojákem někdejší vysoký představitel české armády i Severoatlantické aliance Petr Pavel jako dítě být nechtěl, do armády ho přivedla vyhlídka na dobrodružství. Během více než 40 let prošel v armádě řadou velitelských pozic, zažil proměnu komunistického vojska v armádu demokratického státu i vstup do NATO a profesionalizaci.

Za impuls vstupu do armády označil nabídku armádních náborářů ke studiu na vojenském gymnáziu. Znamenalo to pro něj přesun z Kladna do Opavy. "Představa, že bych mohl jít v necelých 14 letech někam tak daleko, byla tak dobrodružná, že jsem tomu podlehl," podotkl. Oslovil ho i slib sportovního vyžití.

Ve vojenském studiu Pavel pak pokračoval na vysoké škole pozemního vojska ve Vyškově, kde se orientoval na průzkum a výsadkové jednotky. Po studiu nastoupil do Prostějova k výsadkovému pluku zvláštního určení, v dnešní terminologii ke speciálním silám.

Zatímco dnes je cílem mnoha vojáků účast na zahraniční misi, armáda komunistického ČSSR nic takového nenabízela. "Armáda se připravovala na obranu státu a jedinou představou obrany státu byla válka," řekl. Když do Vyškova přijel na návštěvu kubánský generál, ptal se na účast "na internacionální pomoci", čímž měl na mysli zahraniční intervence. "Když jsem mu řekl, že jsem ještě žádnou internacionální pomoc neabsolvoval, tak jsem u něj výrazně klesl v očích, protože kubánská armáda intervenovala, kde se dalo," podotkl.

Jedinou možnost k získání zahraničních zkušeností měli českoslovenští vojáci od kolegů ze zemí Varšavské smlouvy. Pavel vzpomíná, že cvičil tehdy se sovětskými vojáky, kteří byli rozmístěni na československém území, a s vojáky polské výsadkové brigády. Dodal, že pro vojáky bylo v té době obtížné vycestovat na dovolenou, i při návštěvě Sovětského svazu museli žádat o speciální povolení.

V době služby u výsadkového pluku Pavel vstoupil do komunistické strany, dnes to označuje za chybu. Uvádí, že to tehdy považoval za součást své služby v armádě.

Po roce 1989 armáda prošla proměnou. "V první fázi byla armáda očištěna od všeho politického vlivu," řekl. Zároveň se zbavila pracovníků vojenské kontrarozvědky a těch, kteří neprošli lustračním zákonem. Pak přišlo budování podle standardů NATO a příprava vstupu do aliance. Změnila se struktura jednotek, výcvik, jazyková příprava a vojáci se mohli zúčastnit kurzů v zahraničí. "Byl jsem v jednom z prvních kurzů na začátku 1992 ve Spojených státech, což byla pro mě tehdy mimořádná zkušenost," řekl.

Další změnou byla účast na zahraničních misí. "Mise měly zásadní vliv nejenom na stav armády, ale i na její vnímání ve společnosti a na vnímání armády sama sebe," řekl. Za další zlom označil profesionalizaci armády v roce 2005. "Profesionální armáda je i svým vnitřním étosem a přístupem k práci úplně jiná než byla armáda s vojáky základní služby," řekl.

Pavel v bývalé Jugoslávii velel české jednotce, která zachránila francouzské vojáky z oblasti chorvatsko-srbských bojů. Obdržel za to nejvyšší francouzské vyznamenání Řád čestné legie. "Tahle akce nás jasně zařadila do kategorie vojáků, na které je spoleh. Zvedlo to kredit nejen Armádě České republiky, ale řekl bych i České republice," dodal. Připouští, že jeho tehdejší role mohla mít vliv při volbě předsedy aliančního vojenského výboru, nejvyšší vojenské funkce v NATO. V ní působil v letech 2015 až 2018. Po návratu z Bruselu vojenskou kariéru ukončil.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

4°C

Dnes je čtvrtek 2. prosince 2021

Očekáváme v 11:00 5°C

Celá předpověď