Evropská unie si bere na mušku lobbisty, kteří se angažují pro ruské firmy. Terčem jejich opatření jsou zejména aktéři působící ve prospěch koncernu Gazprom, a ostřelován může být i bývalý německý kancléř Gerhard Schroder.
Ruští lobbisté by měli přijít o důležitá privilegia, jež si vydobyli pro spolupráci s evropskými institucemi. Vyplývá to z e-mailové korespondence mezi místopředsedkyní Evropského parlamentu Katarinou Barleyovou (SPD, Německo) a místopředsedkyní Evropské komise Věrou Jourovou, píše deník Handelsblatt.
Česká místopředsedkyně v ní podpořila úsilí EP, aby byli z tzv. transparenčního registru Evropské unie vyškrtnuti hráči, kteří hájí zájmy 13 podniků se sídlem v Rusku. Pokud se tak stane, nebudou se tyto osoby nadále moci domáhat například osobního kontaktu s vedením Evropské komise.
Jourová se měla vyjádřit, že je srozuměna s tím, aby byly suspendovány organizace, které Barleyová navrhuje a jež poškozují dobré jméno evropského registru.
Mail, jímž zaslala Barleyová své kolegyni v komisi “černou soupisku”, odešel současně dalším funkcionářům EP a komise, stejně jako činovníkům francouzského předsednictví v radě EU. K postiženým subjektům jsou řazeny ruské energetické entity Gazprom a Lukoil, ocelárny Novolipetsk Steel, producent hliníku Rusal a antivirový specialista Kaspersky.
Teoreticky by mohly sankce potrefit rovněž exkancléře Spolkové republiky Německo Gerharda Schrödera, který je ve službách dcery Gazpromu Nord Stream. Schröder ale není až dosud v Bruselu akreditován, jeho jméno se tudíž na seznamu “nežádoucích lidí” nevyskytuje.
Bude-li nové pravidlo nakonec platit, bude dotyčným zapovězen vstup nejen do objektů komise, nýbrž také do Evropského parlamentu a sídla Rady EU. Mimo to budou mít zakázány schůzky s představiteli těchto institucí, jejich přítomnost bude nežádoucí na brífinzích a akcích Rady.
Lobbisté nemusí být přesto od politického dění v Bruselu zcela odstřiženi. Bez zařazení do registru se mohou dostat do budov EP, pokud je pozve některý europoslanec. Do objektů komise je zase smějí pozvat činovníci, kteří se nacházejí na nižším pracovním stupni než je generální tajemník.
Specialista na transparentnost Daniel Freund (EP, Zelení) považuje tento postup pořád za důležitý, byť s prošlou dobou uvalení. “Není přece možné, aby posluhovači ruských státních podniků ještě v této době, řadu týdnů po zahájení ruské agrese vůči Ukrajině, měli exkluzivní přístup ke špičkovým úředníkům unie a poslancům EU,” tvrdí. "Firmy, které z válečného konfliktu profitují, nemohou mít výsadu, aby jim v Bruselu naslouchali.”
Jisté východisko naznačuje sama Barleyová v komunikaci s Jourovou. “Případné postihy budou zrušeny, případně nebudou vůbec uvedeny do života, v případě, že dané subjekty veřejně a zcela jasně odsoudí válku na Ukrajině.”
V kauze Schröder by se dalo pátrat po nějakém postoji marně. V prvním rozhovoru od rozpoutání konfliktu pro New York Times označil někdejší politik ozbrojené útoky jako chybu, ale od Putina, s nímž se od roku 1998 úzce přátelí, se nedistancoval. Schröder začal krátce před koncem svého úřadování v roce 2005 pracovat pro společnost Nord Stream, dceřinou odnož Gazpromu. V ní stále působí jako předseda obchodního výboru. Kromě toho stojí v čele dozorčí rady státní ropné utility Rosněfť. Zároveň je kandidátem do dozorčí rady Gazpromu. Ve své domovině je silně kritizován, protože se těchto postů stále nevzdal. Některé svazy sociálních demokratů (SPD) požadují, aby byl ze strany vyloučen.
Potíže mohou mít dále firmy, které nejsou ruskými rezidenty, ale mají napojení na Moskvu a její vládnoucí režim. Komisařka Jourová je pro, aby byly stejně jako přímí hráči na ruském trhu “vyloučeni”. Stojí v tomto směru opět za Barleyovou, která zmiňuje německé pobočky Rosněfť jako je třeba švýcarská Nord Stream AG.
