Gastronomie každý den uzavření ztrácí na tržbách 414 mil. Kč

foto Výdejní okénko restaurace U Ševce Matouše v Praze na snímku ze 14. října 2020. V celém Česku začala platit zpřísněná opatření proti šíření koronaviru. Uzavřely se restaurace a bary, do 20:00 budou moci fungovat výdejní okénka a hotelové restaurace pro hosty. Platí zákaz pití alkoholu na veřejných místech.

Praha - Gastronomické odvětví každý den uzavření ztrácí na tržbách 414 milionů korun. Do konce roku by mohl být propad až 70 miliard korun. Na dnešní virtuální tiskové konferenci to za výzkumnou společnost Nielsen řekl Jakub Špika. Léto podle něj jarní propady zdaleka nekompenzovalo a podzim přináší další výrazné ztráty. Nejstrmější propad tržeb zaznamenaly bary. Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR Václava Stárka nemůže stravovací zařízení zachránit prodej z okének ani vaření pro školáky za nízké ceny. Lidé se po uvolnění do restaurací vrátí, vyplatí se investovat do modernizace. Bude třeba si zvyknout na nová bezpečnostní pravidla, míní experti.

Segment HoReCa - hotely, restaurace a kavárny - na jaře zaznamenal podle Špiky na tržbách ztrátu 28,2 miliardy korun. Největší propad, 58 procent, byl u jídla, u piva to bylo 11 procent, u horkých nápojů deset procent. Předpověď, že je vyrovná léto, se podle Špiky nenaplnily. Při meziročním porovnání období leden až září byl letošek v propadu. V případě piva byl pokles proti loňsku 22 procent, u nealkoholických nápojů 26 procent a u lihovin 31 procent.

Po první vlně nákazy znovu podle Špiky otevřelo 98 podniků. V případě barů byl zaznamenán jejich úbytek o deset procent. Na tržbách bary měly ztrátu 42 procent. U restaurací a hospod byl v obou případech pokles podniků o dvě procenta. V případě tržeb restaurace zaznamenaly proti loňsku propad 23 procent, hospody 22 procent.

Videostream označený značkou PROTEXT VIDEO není součástí zpravodajského servisu ČTK, jde o komerční prezentaci zadavatele.

Loňské tržby odvětví činily 195 miliard korun, vzhledem k předchozímu vývoji, kterým měl podle Špiky rostoucí tendenci, by se letos za běžných okolností dostal přes 200 miliard korun. Vzhledem k pandemii koronaviru a souvisejícím vládním opatřením ale musí odvětví do konce roku počítat se ztrátou 60 až 70 miliard korun. Podle Špiky jde o spíše střízlivý odhad.

Asociace hotelů a restaurací v půlce října uvedla, že žádá vládu o prodloužení programů Antivirus nebo COVID nájemné. Potřebné je podle ní také pokračování odkladu splátek úvěrů. Oborové svazy a asociace tehdy rovněž uvedly, že nyní je zcela zavřená třetina restaurací a tento počet dramaticky roste. Práci v odvětví tak ztratily tisíce lidí a každý den přibývají další.

Asociace: Restaurace nespasí výdejní okénka ani vaření pro školy

Stravovací zařízení, která kvůli nucenému uzavření čelí vysokým ztrátám, nemůže zachránit prodej přes výdejní okénka. Ta vytváří tržbu mezi deseti a 15 procenty, podniky při této formě přípravy jídel mají ale vyšší náklady. Cestou není ani vaření pro školy za ceny, které stanoví úředníci od stolu. Na on-line tiskové konferenci to dnes řekl prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek.

Prodejem z výdejních okének podle Stárka většina podniků nezvládá pokrýt ani náklady. Ty jsou při přípravě jídla s sebou vyšší, než když si lidé jídlo dají v restauraci. Je nutno počítat i s financemi na obaly na jídlo, vyšší náklady jsou i na hygienu. "Pro příklad konkrétní restaurace v Libochovicích, která běžně dělá 300 až 400 jídel denně, jich dnes okénkem prodá 30, maximálně 50. Dělá to proto, aby řekla zákazníkovi, že je ještě na světě," řekl Stárek.

Jako cestu ze současného problému Stárek nevidí ani vaření pro školy, případně firmy. Stravování si tyto instituce podle něj zajistily ještě před současnou situací. Pražský magistrát na začátku listopadu spustil projekt Obědy pro děti. Mohou se do něj hlásit restaurace, které by pro školáky, kteří se nyní učí z domova, připravily porci za 60 korun, jídlo pro dospělého by mělo stát 90 korun. Cena byla podle náměstka primátora Petra Hlubučka (STAN) stanovena na základě konzultací se zástupci restaurací.

"Jsem k tomu poměrně skeptický. To je přesně ten opačný způsob, jak projekty vznikají. Někdo z úředníků se zamyslí, podívá se z okna a řekne, toto je cena, která by měla být," uvedl Stárek. Stanovená suma je podle něj hluboce pod náklady a restaurace není schopna se na ni dostat. Obědy za tyto ceny jsou podle něj běžně dotovány, buď státem nebo firmami.

Stravovací provozy musejí být od 14. října pro veřejnost uzavřené. Jídlo mohou prodávat přes rozvoz nebo výdejní okénka, která mohou fungovat mezi 05:00 a 21:00.

Z důvodu pandemie koronaviru a vládních opatření musela podle podnikatelských svazů třetina restaurací zavřít, krach hrozí až 50 procentům stravovacích podniků.

Asociace: Kapacity se odvíjejí od tržní ekonomiky a budou potřeba

Kapacity v cestovním ruchu se v zásadě odvíjejí od tržní ekonomiky a v následujících letech budou potřeba. To, co se odehrává v letošním roce, není tržní stav, je to zcela mimořádná situace. Na dotaz ČTK to dnes uvedl prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek. Reagoval tak na vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) pro dnešní Mladou frontou DNES (MfD), že kapacity v cestovním ruchu postavené na rostoucím přílivu cizinců jsou nadměrné.

Cestovní ruch podle Babiše nelze trvale udržovat při životě státními dotacemi. "Tak to prostě je - tak funguje tržní ekonomika a my nemůžeme síly tržní ekonomiky nějak 'přetlačit'. Proto i státní podpora musí být jak časově, tak i svým rozsahem omezena," řekl MfD. Je podle něj rozdíl, když někdo firmě ze dne na den kompletně zavře provozovnu, než když jí klesnou kvůli krizi tržby o 15 až 20 procent.

Ubytovací kapacita hotelů v České republice je podle Stárka 200.000 pokojů. Vzhledem k počtu turistů, kteří do tuzemska přijeli loni, je využívána napůl. Není podle něj ale předimenzovaná. Cestovní ruch funguje sezonně. V některých měsících jsou podle něj zařízení plná a bez současných kapacit by nebyla poptávku schopna pokrýt.

V ČR podle Stárka funguje kolem 40.000 zařízení veřejného stravování včetně prodejců párků v rohlíku. Sice se podle něj diskutuje, že máme mnohem víc restaurací na obyvatele než v Německu. Ale pokud restaurace funguje čtyři pět let, tak trh určil, že to není špatně, řekl dnes ČTK.

Jiná věc podle něj je, když se vytvářejí kapacity tam, kde zatím nevznikla poptávka. "Nejdříve musí být zajímavá destinace, teprve poté se tam mohou začít budovat hotely či restaurace," uvedl. Dobře je podle něj vidět například na Lipensku, jakým způsobem vznikala infrastruktura.

Tuzemský cestovní ruch podle Stárka letos čeká propad ve spotřebě 160 miliard korun, každý rok přitom přináší zhruba 300 miliard korun. Odhady podle něj ukazují, že zkrachovat by mohla až třetina restaurací a ubytovacích zařízení.

Stát pro ubytovací zařízení za první vlnu pandemie připravil program COVID ubytování, ve kterém byly podány žádosti za zhruba 2,5 miliardy korun. Podnikatelé ze zasažených oborů mohli při první i druhé vlně žádat o příspěvek na komerční nájem. V první výzvě ministerstvo průmyslu a obchodu přijalo žádosti za 2,6 miliardy korun. Na druhou výzvu jsou připraveny tři miliardy korun. Na podzim vznikl speciální program pro cestovní kanceláře, agentury a průvodce. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) na něj vyčlenilo půl miliardy korun, což zástupci oboru hodnotí jako nedostatečnou sumu. V pondělí vláda schválila program COVID školy v přírodě s alokací 65 milionů korun. Rekreačním zařízením pro dětské pobyty má kompenzovat ztrátu z jara.

Odborníci: Lidé se do restaurací vrátí, vzniknou nová opatření

V souvislosti se současnou situací se dá předpokládat další růst služby jídla s sebou, jeho využití ale nemůže přesáhnout chuť lidí chodit do restaurací. Po uvolnění vládních opatření se do gastronomických podniků proto lidé vrátí. Na dnešní virtuální tiskové konferenci to řekli prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. V gastronomii ale podle nich vzniknou nová bezpečnostní opatření, kterým se budou muset hosté i provozovatelé podniků přizpůsobit.

Do restaurací chodí podle Stárka 49 procent lidí proto, aby se setkali s přáteli. Přestože podle něj poroste prodej jídla s sebou, nikdy nemůže přesáhnout přímou návštěvu a posezení v gastronomických podnicích.

Prouza také věří, že lidé budou do restaurací po uvolnění dál chodit. "Některé věci změní. Bude mnohem klíčovější mít vztah se svými zákazníky, aby se vraceli," řekl. V současné době se podle něj vyplatí investovat do modernizace. Vlády v zahraničí podle něj restaurace k těmto krokům přímo motivují cílenou podporou.

Cestovní ruch se podle Stárka vrátí zpátky, protože má "neuvěřitelnou regenerační schopnost". "Tak jako po 11. září 2001 vznikla úplně nová bezpečnostní opatření v dopravě, vzniknou nyní zcela nová bezpečnostní opatření v gastronomii," řekl dále. Nelze si podle něj představovat, že od 1. ledna lidé zahodí roušky do odpadků, nebo že zvýšená dezinfekce v restaurací nebude dál pokračovat. Opatření se promítnou do komfortu hostů a odrazí se i v nákladech na provoz stravovacích zařízení, uvedl.

Restaurace podle Stárka nejsou zásadním zdrojem nákazy a mají podle průzkumů i důvěru svých zákazníků. Podnikatelské svazy ale nechtějí, aby byla situace podceněna a pracují na jasných parametrech rozvolňování.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

5°C

Dnes je pátek 4. prosince 2020

Očekáváme v 5:00 1°C

Celá předpověď