Gagarin hleděl na Zemi skrz průzor ze safíru vyrobeného asi v Ústí

foto Historik Martin Krsek ukazuje 12. dubna 2021 v Muzeu města Ústí nad Labem experimentální velkoplošný korund při představení exponátů dokumentujících výrobu syntetických korundů ve Spolchemii. V chemičce odborníci pravděpodobně vyrobili korundy pro průzory vesmírné lodi Vostok 1, ve které kosmonaut Jurij Gagarin před šedesáti lety obletěl Zemi.

Ústí nad Labem - Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin se před šedesáti lety jako první člověk podíval z kosmické lodi Vostok 1 na Zemi skrz průzor ze safíru, který mohl pocházet z chemičky v Ústí nad Labem. Legendu o utajené výrobě safírů pro sovětský zbrojní a raketový průmysl předávanou přes generace zaměstnanců Spolchemie zasadili muzejníci v den výročí letu do historického kontextu.

Fotogalerie

V podnikovém archivu chemičky se nikdy žádné doklady nenašly, historici ale informaci považují za velmi pravděpodobnou. "To, že o tom není žádný záznam, lze přičíst tomu, že šlo o Sovětský svaz. Pochybuji, že by se u nás vůbec nějaký dokument našel. Potvrdit, nebo vyvrátit to, že materiál z Ústí byl použit v sovětském kosmickém průzkumu, mohou jen archivy a kolegové z Ruska. Já už jsem některé požádal o spolupráci," řekl dnes novinářům ředitel ústeckého muzea Václav Houfek. Do Sovětského svazu podle něj mohly být vyvezeny výrobky nebo know-how ústecké chemičky.

Ve Spolchemii se sériově začaly vyrábět korundy v roce 1947. "Mezi vlastností safíru patří chemická, mechanická a tepelná odolnost, je to elektrický izolant, kámen, který odolává teplotním šokům a chrání proti UV a gama záření. To jsou vlastnosti, které ho předurčují k využití v kosmickém výzkumu či ve šperkařství," uvedl projektový manažer chemičky Michal Jüngling. Potvrdil, že se mezi zaměstnanci traduje příběh o průzoru pro kosmickou loď, s níž 12. dubna 1961 Gagarin vystoupal až do výšky 327 kilometrů.

Sériově se vyráběly v chemičce malé safíry. Průzor měl zhruba deset centimetrů v průměru. "Sklo by extrémní zátěž nevydrželo, mimořádně tvrdý korund, tedy safír, ano. Několik experimentálních výrobků tohoto typu se dodnes ve Spolchemii dochovalo a jeden jsme nyní získali do sbírky," uvedl historik Martin Krsek. Do sbírky muzeum dostalo také další artefakty spojené s výrobu i samotné korundy.

Mezi roky 1960 až 1961 vylétlo pět testovacích exemplářů Vostoku v rámci přípravy na první let člověka do vesmíru. V té době se korundy vyráběly v rámci tzv. východního bloku pouze v Sovětském svaze a Československu. "Z pamětí československého zpravodajského důstojníka Ladislava Kubizňáka vyplývá, že Sověti využili znalostí jednoho ústeckého chemika pro výrobu extrémně velkého korundu pro naváděcí systém raket. Uvádí, že zásluhou toho dokázali v roce 1960 sestřelit americký špionážní letoun U2," uvedl Krsek s tím, že tak do sebe zapadají všechny informace. "Pokud bychom byli u soudu, řekl bych, že řada nepřímých důkazů vede k usvědčení," dodal.

Umělé korundy z Ústí se využívaly po roce 1989 v americkém kosmickém programu., sloužily i pro výrobu neprůstřelných skel, optiky, LED svítidel i ve šperkařství. Výroba skončila v roce 2015 kvůli levnější konkurenci z Číny. "Je to něco, na co můžeme být v naší chemičce, která je jednou z nejstarších fungujících na světě, hrdi," řekl mluvčí Spolchemie Jan Charvát.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

15°C

Dnes je neděle 16. května 2021

Očekáváme v 11:00 14°C

Celá předpověď