Macron po protestech avizoval daňové úlevy i zvýšení mezd

foto Francouzský prezident Emmanuel Macron při svém projevu.

Paříž - V reakci na protesty hnutí takzvaných žlutých vest, které už více než tři týdny otřásají francouzskou politikou, slíbil dnes prezident Emmanuel Macron řadu opatření v hospodářské a sociální oblasti, které by měly přispět ke zlepšení situace obyvatel země. Hněv občanů, kteří vyšli do ulic, označil za hluboký a oprávněný. Přiznal, že část viny na něm nese i on. Zároveň odsoudil násilí na demonstracích a slíbil, že obnoví v zemi pořádek. Od opozičních kritiků si Macron za projev vysloužil kritiku. Jeho ústupky vesměs označili za nedostatečné.

"Požádám vládu a parlament, aby udělala, co je nezbytné, aby lidé mohli ze své práce od počátku příštího roku lépe žít," řekl Macron.

V projevu k národu avizoval mimo jiné zvýšení minimální mzdy o sto eur měsíčně od ledna příštího roku či vyjmutí důchodců, kteří dostávají méně než 2000 eur měsíčně (52.000 Kč), ze zvýšení sociálních odvodů. Dosud se výjimka týkala jen důchodců s příjmem pod 1200 eur. Odměna zaměstnanců za přesčasy by neměla podle Macrona od ledna podléhat zdanění.

Zaměstnavatelé, kteří si to mohou dovolit, by měli podle prezidenta přispět k řešení napjaté situace a vyplatit svým zaměstnancům na konci roku prémii. Přislíbil, že by takovou mimořádnou výplatu stát nezatížil žádnými daněmi ani odvody.

Macron zároveň odmítl znovu zavést takzvanou solidární daň z bohatství (ISF), kterou vláda zrušila na počátku tohoto roku a částečně ji nahradila daní z nemovitosti. Zrušení daně podle prezidenta ulevilo těm, kteří investují do hospodářství a vytvářejí pracovní místa. Zároveň musí podle Macrona stát rozhodněji postupovat proti daňovým únikům.

Avizovaná opatření prezident v projevu z Elysejského paláce označil za "hospodářský a sociální výjimečný stav".

"Aby se nám dařilo, musíme se semknout a řešit všechny zásadní otázky národa," uvedl Macron. Jako součást debat, které by měly přinést řešení současných problémů, se prezident hodlá scházet se starosty města a obcí "region po regionu". Do debaty by se podle něj měli zapojit i lidé mimo politické strany a slyšet by měl být i hlas nevoličů.

Prezident přiznal, že ví, že svými poznámkami některé protestující zranil. "Přijímám svou část zodpovědnosti," řekl s odkazem na situaci v zemi.

Dnešní projev byl prvním veřejným vystoupení francouzského prezidenta za více než týden. Reagoval jím na protesty takzvaných žlutých vest, kterým se nelíbí růst životních nákladů i některé reformy francouzské vlády. Plánované zvýšení daně na pohonné hmoty již vláda pod tlakem ulice zrušila.

Uplynulou sobotu se na protestech sešlo 136.000 lidí. Podle aktuální bilance policie od 17. listopadu v souvislosti s protesty žlutých vest zadržela už 4500 osob. Čtyři tisíce z nich skončily ve vazbě.

Macron hněv Francouzů označil v projevu za hluboký, zároveň ale uvedl, že "může být naší šancí". Hněv, jakkoli oprávněný, ale nikoho neopravňuje k násilí, útokům na policisty či rabování obchodů. Pořádek hodlá prezident obnovit všemi prostředky.

Ministr vnitra Christophe Castaner po Macronově projevu na twitteru napsal, že prezident "porozuměl hněvu". "Jeho odpověď je jasná a silná. Nyní musí násilí přestat a musí se vrátit klid," napsal. Podle něj nastal čas na "občanský mír a republikánský dialog".

Opoziční politici Macronův proslov zkritizovali. Podle předsedkyně krajně pravicové strany Národní sdružení Marine Le Penové Macron ustoupil od některých svých omylů, "odmítá ale připustit, že odpor se zvedl proti modelu, jehož je obhájcem". Macron podle ní prosazuje model "divoké globalizace, nekalé konkurence, všeobecného volného obchodu, masové imigrace a jejich sociálních a kulturních následků".

Předseda Nepodrobené Francie Jean-Luc Mélenchon uvedl, že opatření se nijak nedotknou "podstatné části populace", především těch, kteří potřebují pomoc nejvíce. Kromě Le Penové a Mélenchona kritiku Macron sklidil i od dalšího politika, který se mu před rokem postavil v prezidentských volbách. Socialista Benoit Hamon uvedl, že se "boj vyplácí". Macron podle něj ale ustoupil "příliš málo".

Místopředseda Evropské komise odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů Valdis Dombrovskis dnes uvedl, že Komise možný dopad oznámených opatření na rozpočet pečlivě monitoruje. Dodal ovšem, že není možné avizované kroky komentovat, dokud nebudou "řádně oznámeny a detailně popsány".

Státní tajemník francouzského ministerstva pro rozpočet Olivier Dussopt uvedl, že Macronem oznámené kroky přijdou státní pokladnu na osm až deset miliard eur (207 až 259 miliard korun).

Macron se radí s partnery, žluté vesty pokračují v blokádách

Zatímco prezident Emmanuel Macron v Elysejském paláci jednal s politickými a sociálními partnery před svým večerním projevem, hnutí žlutých vest pokračuje v silničních blokádách. Tyto akce místy způsobují vážné komplikace v dopravě, upozornil list Le Figaro na svém webu. Akce se neomezují jen na dálnice a silnice, korsičtí rybáři momentálně blokují trajekty v přístavu Ajaccio.

Zablokována je i univerzita na pařížské předměstí Nanterre - a sice několika desítkami studentů, kteří protestují proti zdražování studia pro spolužáky nepocházející z Evropy. Kvůli blokádám zůstanou dnes zavřené učebny univerzity v Rennes a koleje Tolbiac patřící pařížské Sorbonně, dodal list Le Monde.

V protestech pokračují i středoškoláci: ministerstvo školství se dopoledne podle agentury AFP dopočítalo 120 dotčených středních škol, z nichž čtyři desítky jsou blokovány. Před týdnem protesty zasáhly čtyři stovky středních škol.

Před soudy v Rouenu, Nice, Bobigny u Paříže či Versailles dnes protestovaly desítky právníků proti justiční reformě, jejíž návrh projednává parlament.

Šéf státu pozval dnes k poradnímu stolu 37 hostů, včetně premiéra a 12 členů vlády, odborářských předáků a představitelů zaměstnavatelů. Podle účastníků porady Macron na přednesené návrhy k vyřešení krize - například ohledně snížení daňové zátěže - neodpověděl. "Žádné opatření nebylo oznámeno, prezident nás prostě vyslechl," prohlásil někdejší ministr obrany Hervé Morin podle listu Le Parisien.

V sobotu proti rostoucím životním nákladům demonstrovalo po celé zemi 136.000 lidí.

Centrální banka dnes předpověděla, že protivládní protesty takzvaného hnutí žlutých vest výrazně zpomalí růst francouzské ekonomiky v posledním čtvrtletí letošního roku, a to na 0,2 procenta místo původně očekávaných 0,4 procenta.

Vláda na příští rok plánuje rozpočtový deficit 2,8 procenta HDP, tedy těsně pod tříprocentním limitem EU. Macron tak má jen omezený prostor ke splnění požadavků žlutých vest, které chtějí zvýšit minimální mzdu, snížit daně, levnější energii a lepší penzijní zaopatření.

Kreml odmítl jako pomluvu ruskou stopu v protestech ve Francii

Protesty jsou podle něj výlučně vnitřní věcí Francie. "Nevměšovali jsme se a nechystáme se vměšovat do vnitřních věcí žádných zemí, včetně Francie," zdůraznil mluvčí Dmitrij Peskov a dodal, že Moskva přikládá velký význam rozvoji vztahů s Paříží.

Reagoval tak na tvrzení britského deníku The Times, že se násilnosti snaží podněcovat i někteří uživatelé sociálních sítí napojení na Rusko. Na twitteru rozšiřovali fotografie lidí zraněných na demonstracích, které však se současným děním ve Francii nesouvisely, aby podpořili tvrzení o brutalitě francouzské policie.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

27°C

Dnes je pátek 19. července 2019

Očekáváme v 13:00 27°C

Celá předpověď