Debata o odkazu Václava Havla předznamenala konferenci Forum 2000

foto Lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny míru Tavakkul Karmánová vystoupila 13. října 2019 v Praze na slavnostním zahájení mezinárodní konference Forum 2000 s názvem Recovering the Promise of 1989.

Praha - Dvě debaty řečníků především z asijských zemí předznamenaly dnes další ročník konference Forum 2000, která začne hlavním programem v Praze v pondělí. Letos má podtitul Jak obnovit naděje roku 1989. Její účastníci budou v pondělí na Žofíně debatovat o třicetileté zkušenosti s životem ve svobodné společnosti i o výzvách, před kterými demokracie stojí.

Hlavním řečníkem v pondělí měla být slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která však ze zdravotních důvodů svou účast zrušila. Forum 2000 potrvá do úterý, kdy na konferenci vystoupí mimo jiné konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. nebo zakladatel polských nekomunistických odborů Solidarita a pozdější polský prezident Lech Walesa.

Konference se koná od roku 1997 a navazuje na myšlenky prvního českého prezidenta Václava Havla. Dnešní řečníci se shodli na tom, že koncept života v pravdě prosazovaný Havlem a jeho důraz na občanskou společnost jsou jeho největším odkazem. 

Dnešní debata v Knihovně Václava Havla nesla název Havlův odkaz: Pohled z povzdálí. Moderoval ji íránsko-kanadský filozof Rámín Džahanbeglú a zúčastnili se jí australský politolog John Keane, zimbabvská bojovnice za ženská práva Nyaradzo Mashayamombeová a český novinář a předseda správní rady Nadace Forum 2000 Tomáš Vrba.

 Keane o revoluci v Československu v roce 1989 řekl, že to byla událost, která změnila význam slova revoluce. Revoluce v dějinách byly spojené s násilím a krveprolitím, listopadová revoluce v Československu, jenž dostala přízvisko sametová, se bez násilí obešla. Byl v ní podle Keana patrný odkaz Jana Palacha, byla to revoluce důležitá pro občanskou společnost a byla to revoluce, do níž se lidé chtěli zapojit, řekl. To, že byla nenásilná, mělo podle něj mnoho důvodů, jedním z nich byl i ten, že se režim po červnovém krvavém potlačení protestů na pekingském náměstí Nebeského klidu, o němž referovala světová média, podobné nechtěné publicity možná obával.

 Tomáš Vrba, signatář Charty 77 a někdejší člen Občanského fóra zformovaného i nejvýznamnějšími představiteli sametové revoluce řekl, že její aktéři se nikde neučili, jak se revoluce dělá. Ale po pádu Berlínské zdi podle něj bylo zřejmé, že i změna v Československu přijde brzo. Už to nebyla jen záležitost disidentů, bylo to ve vzduchu, vzpomínal na podzim roku 1989, který přinesl změnu do zemí východní a střední Evropy.

Keane vyzdvihoval Havlův koncept života v pravdě a význam Charty 77. Připomněl její důležitost v tom, že nešlo jen o protest proti životu v nesvobodné zemi. Autoři dokázali vytknout vládě, že nedodržuje mezinárodní pakty, které sama ratifikovala, že nedodržuje ústavu, připomněl Keane. Odkázal přitom na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, které byly jménem československé republiky podepsány v roce 1968, stvrzeny v Helsinkách roku 1975 a vstoupily v tehdejším Československu v platnost v roce 1976 a k nimž se Charta 77 odkazovala.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

18°C

Dnes je čtvrtek 17. října 2019

Očekáváme v 11:00 15°C

Celá předpověď