Fondy EU 2021–2027: letošek bude rozhodující

foto Analytik České spořitelny a specialista a ekonomické záležitosti EU Petr Zahradník hovořil o čerpání evropských peněz pro Českou republiku s Igorem Zárubou.

Vyjednávání o čerpání evropských peněz pro Českou republiku jde do finále. Do konce roku dostala Evropská komise z Prahy Dohodu o partnerství a téměř všechny z devíti operačních programů, jež jsou konkrétními nástroji pro získávání unijních prostředků. Schválení těchto klíčových dokumentů se čeká na jaře, start vlastního čerpání pak v létě.

Z celého tohoto balíku zbývá ještě předložit operační program Rybářství a Spravedlivá transformace. “Pro období do roku 2027 přibyla kromě standardních fondů politiky soudržnosti také řada dalších zdrojů, jako je Nástroj pro oživení a odolnost (RRF, viz níže, pozn. red.) či Modernizační fond. Ty mají různá časování a je potřeba je zazávazkovat rychleji než operační programy. V těch jde o 550 miliard korun, přičemž nejvíce mají doprava – 125 miliard korun – a Integrovaný regionální operační program – 122, 7 miliardy,” vypočítává náměstkyně ministra pro místní rozvoj Daniela Grabmüllerová, která vede Sekci koordinace evropských fondů a mezinárodních vztahů. Podle jejího odhadu by měla být Dohoda o partnerství, jež je základním pilířem politiky soudržnosti, schválena na jaře. Přijetí operační programů má následovat hned poté, takže první výzvy pro čerpání by mohly být zveřejněny v létě.

Dodatečné zdroje unie, směřující k hospodářskému oživení a napravení dopadů způsobených pandemií covid-19, zvedají pak souhrnnou nabídku pro Česko až k bilionu korun.

Lepší Evropa, nové zdroje

Cíli pro novou sedmiletku jsou inteligentnější Evropa, která má být zároveň zelenější a nízkouhlíková, propojenější, sociálnější a bližší občanům. V tuzemsku má jít na ekologické záměry 6,5 miliardy eur, nový Fond spravedlivé transformace řešící útlumovou pomoc uhelným regionům má k dispozici 1,6 miliardy eur.

Příprava procesu čerpání po roce 2021 začala zhruba před dvěma lety. “Stalo se tak ve chvíli, kdy se rozjelo jednání o evropských nařízeních, která stanoví podmínky pro všechny členské státy. Tam se vymezí základní hřiště, načež paralelně začne příprava na úrovni zemí. Tento vývoj není statický,” upřesňuje náměstkyně Grabmüllerová.

Zapojeny jsou i národní kanceláře Evropské komise. “My to vše monitorujeme a pomáháme komunikovat vůči české veřejnosti. Klíčové dokumenty, jako je Dohoda o partnerství a operační programy, už byly předány do Bruselu a věříme, že je vše na dobré cestě,” říká analytička Pavlína Žáková z pražského zastoupení komise.

Start plus dva

Třebaže má nová sedmiletka jasně určený start s datem 2021, je letošek stejně jako uplynulých dvanáct měsíců stále ještě chystáním se na samotné čerpání.

“Tento postup zabsolutizoval náběh na minulé období, a nová etapa v tomto trendu pokračovala. Třeba program NextGenerationEU (NGEU, Evropský nástroj obnovy, který navýšil sedmiletý rozpočet EU v řádu zhruba bilionu eur o dalších přibližně 750 miliard, pozn. red.) byl schválen, stejně jako víceletý finanční rámec do roku 2027, až v polovině prosince 2020. Tedy dva týdny předtím, než mělo nové období začít reálně fungovat,” líčí analytik České spořitelny a specialista a ekonomické záležitosti EU Petr Zahradník.

Oproti časovému skluzu oceňuje expert obsahové směřování unijních prostředků, a to jak obecně, tak v České republice. “Je zjevné, že po téměř 18 letech našeho členství v EU se charakter zacílení evropské pomoci změnil. Jediný program, který podle mne obsahově poněkud pokulhává, je Doprava. V něm se pořád většinově vyčleňují peníze do silnic, třebaže představy o udržitelné dopravě dávají přednost přepravě po železnici a vodě. Ostatní programy jsou v pořádku,” konstatuje Zahradník.

Záloha ano, ale…

V reakci na důsledky pandemie covid-19 představila Evropská komise na konci května 2020 Nástroj pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF). Jde o největší položku programu NextGenerationEU (NGEU). Česko by z RRF mohlo dostat přes 180 miliard korun, záloha ve výši 23 miliard dorazila do správcovské ČNB na konci září. Tento stav zůstává nicméně nezměněn, způsob vyhlašování výzev vázne. “Plán není aktivně komunikován. Jde o závod s časem, a v něm se nám zatím nedaří,” upozorňuje analytik Zahradník.

Jako uznatelné jsou přitom výdaje už od února 2020, například nákupy digitálního vybavení pro školy pro distanční výuku nebo stavby železničních přejezdů. “Za skutečnost, že se zatím nic neobjevilo ve statistikách plateb, může to, že republika o ně nemůže požádat do doby, než splní několik speciálních milníků. To se musí stát do poloviny tohoto roku, poté smí nastat proplácení,” vysvětluje Pavlína Žáková z pražského zastoupení Evropské komise. Sedmdesát procent z nachystaných miliard musí Česko vyčerpat do konce roku 2022, zbytek do konce 2023. Projekty se musí uskutečnit a dotace proplatit do roku 2026.

Analytik České spořitelny a specialista a ekonomické záležitosti EU Petr Zahradník hovořil o čerpání evropských peněz pro Českou republiku s Igorem Zárubou.V České republice platí, že se evropské kohezní platby podílejí na příjmech státního rozpočtu ze dvou třetin sumy, jež přichází do země z EU. “To dělá z Česka stát, který je na evropských fondech nejvíce závislý. V roce 2015, kdy končilo financování na léta 2007–2013, bylo přitom Česko s Bulharskem, Rumunskem, Slovenskem, Itálií a Chorvatskem na samém konci pořadí, pokud šlo o úspěšnost čerpání. Od té doby se průběh českého získávání unijních prostředků výrazně zlepšil,” podtrhuje Petr Zahradník.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je pátek 9. prosince 2022

Očekáváme v 9:00 -2°C

Celá předpověď