Finsko je odhodláno vstoupit do NATO, Rusko to vnímá jako hrozbu

foto Ilustrační foto - Finská premiérka Sanna Marinová během čtvrtého dne summitu EU k fondu obnovy, 20. července 2020.

Helsinky - Nejvyšší finští představitelé, prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová, dnes oznámili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance. Podporu finskému odhodlání vyjádřili zástupci aliance, francouzský prezident i šéfové vlád Německa, Dánska nebo Česka. Naopak Kreml dal najevo, že případný vstup dosud neutrálního Finska do NATO bude pro Rusko "rozhodně" představovat hrozbu.

Finsko, stejně jako sousední Švédsko, přehodnocuje svou neutralitu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. V obou severských zemích zesílila podpora vstupu do NATO i u veřejnosti. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění televize Yle nyní vstup podporuje 76 procent Finů a pouze 12 procent dotázaných se vyjádřilo proti. V předchozích letech přitom členství podporovala jen asi čtvrtina obyvatel Finska.

"Finsko musí bezodkladně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Doufáme, že kroky, které jsou k tomuto rozhodnutí v naší zemi ještě potřeba, budou provedeny rychle během několika příštích dnů," uvedli dnes finský prezident a premiérka. Tisková konference obou politiků před oficiálním zveřejněním "rozhodnutí týkajícího se finské bezpečnostní politiky" je naplánovaná na neděli. Parlament se k prostudování návrhu výkonných představitelů sejde v pondělí a pravděpodobně bude ve stejný den i hlasovat.

Osud Ukrajiny je pro Finy zvlášť znepokojující. Finsko sdílí s Ruskem 1300 kilometrů dlouhou hranici a v roce 1939 čelilo invazi ze strany Sovětského svazu. Niinistö ve čtvrtek po jednání s britským premiérem Borisem Johnsonem odmítl, že by případný vstup jeho země do NATO byl zaměřen proti jinému státu. Podotkl však, že pokud Finsko do NATO vstoupí, může si za to sám ruský prezident Vladimir Putin.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes prohlásil, že případný vstup Finska do Severoatlantické aliance bude pro Rusko "rozhodně" představovat hrozbu. Konkrétní kroky Moskvy v reakci na rozšíření NATO budou podle něj záviset na tom, nakolik se vojenská infrastruktura aliance posune k ruským hranicím. "Další rozšíření NATO neudělá náš kontinent stabilnějším a bezpečnějším," citovala Peskova agentura Interfax.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg dnes řekl, že pokud Finsko o vstup do aliance požádá, bude vřele přivítáno a přijímací proces bude hladký a svižný.

Vývoj přivítal český premiér Petr Fiala, Elysejský palác, německý kancléř Olaf Scholz či premiérky Dánska a Estonska. "Vítám rozhodnutí Finska ucházet se o členství v Severoatlantické alianci. Pokud se rozhodne do NATO vstoupit, samozřejmě ho podpoříme," reagoval na twitteru Fiala. Plnou podporu urychlenému začlenění Finska do NATO vyjádřili i Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron. "Prezident republiky uvedl, že Francie plně podporuje suverénní rozhodnutí Finska urychleně vstoupit do NATO," sdělil Elysejský palác po rozhovoru mezi Macronem a Niinistöm.

Směřování Finska do NATO vítá i ukrajinský prezident Zelenskyj, který se v tomto smyslu také vyjádřil při telefonátu s finským protějškem.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

21°C

Dnes je středa 6. července 2022

Očekáváme v 21:00 16°C

Celá předpověď