Film Hovory s TGM ukazuje Masaryka jinak, než je znám z učebnic

foto Režisér Jakub Červenka 16. října 2018 v Praze na novinářské projekci filmu Hovory s TGM, který režíroval.

Praha - Film režiséra Jakuba Červenky Hovory s TGM ukazuje prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka jinak, než je znám z učebnic dějepisu. V rozhovoru se spisovatelem Karlem Čapkem se "tatíček zakladatel" ukazuje jako člověk z masa a kostí, znalec politických intrik i muž, který na sklonku života objeví kouzlo tělesné lásky. Slavnostní premiéra bude dnes v pražském Cinema City Slovanský dům, v kinech se snímek s Janem Budařem a Martinem Hubou v hlavních rolích objeví 18. října. Ve stejný den do knihkupectví v rámci Velkého knižního čtvrtku dorazí publikace Jiný Masaryk, jejímž autorem je scenárista filmu Hovory s TGM Pavel Kosatík.

Fotogalerie

"Životopisná kniha Jiný Masaryk s filmem nijak nesouvisí, je to regulérní biografie psaná s ohledem na potřeby dnešní doby. Nakladatel mi položil otázku, jak vyložit Masaryka tak, aby fungoval v dnešní době," řekl ČTK Kosatík. "Kdežto film zachycuje Masaryka a Čapka v konkrétní chvíli, která odpovídá historické skutečnosti jednoho zářijového dne roku 1928. Během jedné a půl hodiny se má jako ve skleněné kouli nebo drahém kameni ukázat, co v těch dvou je. Kniha a film mají asi společné, že v obou případech je důraz kladený na to, co jejich demokratismus znamená a jak nám mohou pomoc dnes," dodal.

Herci zleva Martin Huba a Jan Budař 16. října 2018 v Praze na novinářské projekci filmu režiséra Jakuba Červenky Hovory s TGM.

Děj filmu se odehrává během jediného dne na podzim roku 1928, kdy Čapek (Budař) vyhledá Masaryka a chce mu nabídnout část honoráře za knihu jejich hovorů, která vzniká k 10. výročí Československé republiky. Setká se však s odmítnutím, protože Masarykova dcera Alice, která se pasovala do role strážkyně prezidentova odkazu, zakázala knihu vydat.

Během místy vzrušené debaty s Masarykem se Čapek mimo jiné dozvídá o jeho dosud neznámých názorech na politiky, kteří stáli u zrodu republiky. Velké kritice Masaryk například podrobí Aloise Rašína i další takzvané "muže 28. října". Ukazuje se i Masarykova problematická situace ve vlastní rodině, která neschvaluje jeho vztah s Oldrou Sedlmayerovou. O jejich vášnivém vztahu věděli jen prezidentovi nejbližší, protože do cenzurovaného tisku nic neproniklo.

"Moji ambicí bylo odkrýt lidský rozměr Masaryka, ale zároveň jsme chtěli zachovat úctu, aby to nebyla dehonestace jeho osobnosti," uvedl představitel Masaryka Huba.

Film vznikl nejen k 100. výročí vzniku Československa - v letošním roce také uplyne 80 let od smrti Karla Čapka.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

27°C

Dnes je pondělí 26. srpna 2019

Očekáváme v 11:00 26°C

Celá předpověď