Praha - Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se letos chce v resortu zaměřit na ekonomickou diplomacii, aktualizaci cestovatelské aplikace Drozd nebo další reakce na ruskou agresi na Ukrajině. Řekl to na tiskové konferenci poté, co Černínský palác navštívil premiér Petr Fiala (ODS).
Lipavský se chce zaměřit zejména na oblasti, které mají vysokou přidanou hodnotu ve vědě, výzkumu a inovacích. "Abychom do České republiky přinášeli know-how, které posílí ekonomiku a zvýší přidanou hodnotu ekonomiky, a zároveň abychom dokázali podporovat vývoz z České republiky, což je základ naší prosperity," uvedl ministr.
Jeho resort se zaměří také na digitalizaci úřadu a aktualizaci aplikace Drozd. Lipavský také plánuje cesty do Indie, po Africe a Jižní Americe s důrazem na navazování ekonomických vztahů. Pravidelně bude také jezdit do Bruselu na jednání ministrů zahraničí zemí Evropské unie. "Tam je potřeba dále prosazovat český zájem především ve vztahu k válce na Ukrajině, což je situace, která bezprecedentně ohrožuje naši bezpečnost," dodal.
Chtěl by také, aby Česko co nejdříve zavedlo korespondenční volbu pro občany v zahraničí.
Fiala uvedl, že se daří koordinovat napříč resorty českou zahraniční politiku, která má jasné směřování, tvář a působí jednotně. Největší výzvou, které vláda v mezinárodních vztazích čelila a čelí, je agresivní chování Ruska a válka, kterou rozpoutalo proti Ukrajině, řekl. Česko podle něj bylo jednou z vůdčích zemí v prosazování co nejsilnější podpory napadené zemi a tvrdého postoje vůči Rusku.
Zmínil také loňské české předsednictví v Radě EU, které považuje za úspěšné, nebo přijetí takzvaného Magnitského zákona, který umožní vytvářet vlastní sankční seznamy a cílit na ty, kteří porušují lidská práva, dopouštějí se kybernetických útoků či podporují terorismus.
Lipavský na dotaz ČTK odpověděl, že přípravě konkrétních sankcí se úřad intenzivně věnuje. Nechce věc však více komentovat do momentu, než případné postihy schválí kabinet.
Fiala postupně objíždí resorty a hodnotí naplňování programového prohlášení vlády, která má za sebou víc než rok fungování. Minulý týden navštívil ministerstva průmyslu a obchodu a spravedlnosti, loni v prosinci třeba resorty zemědělství, pro místní rozvoj, práce a sociálních věcí či zdravotnictví. Vláda hodlá i vzhledem k válce na Ukrajině a energetické krizi své programové prohlášení aktualizovat.
Fiala ani Pavel nepovažují start Rusů a Bělorusů na OH 2024 za vhodný
Fiala respektuje autonomii sportovního prostředí, případný start ruských sportovců na olympijských hrách 2024 v Paříži ale nepovažuje za vhodný. Řekl to na tiskové konferenci při návštěvě ministerstva zahraničí. Také zvolený prezident Petr Pavel je proti účasti Rusů a Bělorusů, řekl v ČT Sport.
Ministerstvo zahraničí úvahy Mezinárodního olympijského výboru (MOV) ohledně možné účasti sportovců z Ruska a Běloruska považuje za překvapivé. Ministr Jan Lipavský (Piráti) chce o věci jednat s Národní sportovní agenturou a Českým olympijským výborem (ČOV). Schůzka by se měla uskutečnit koncem týdne.
Rusko s pomocí Běloruska před rokem napadlo Ukrajinu, na což většina sportovních organizací po doporučení MOV reagovala vyloučením reprezentantů obou zemí z mezinárodních soutěží. Šéf MOV Thomas Bach ale v poslední době opakovaně uvedl, že výbor hledá cestu k jejich návratu jako neutrálních sportovců.
Minulý týden podpořil návrh, aby Rusové a Bělorusové mohli startovat v soutěžích organizovaných asijským olympijským výborem. To by mohlo zahrnovat i závody započítávané do olympijské kvalifikace, čímž by se reprezentantům obou zemí otevřela možnost startovat v roce 2024 pod pěti kruhy v Paříži. Sportovci by se museli vymezit proti válce a nesměli by mít dopingovou minulost.
Ukrajina a Lotyšsko už oznámily, že v případě účasti ruských a běloruských sportovců zváží bojkot olympijských her. ČOV bojkot podle vyjádření pro ČTK nezvažuje.
Fiala uvedl, že respektuje autonomii sportovního prostředí a rozhodování, které budou dělat příslušné sportovní orgány. Osobně si ale účast ruských a běloruských sportovců v době, kdy Rusko vede válku na Ukrajině, nedovede představit. V zemi umírají nevinní lidé včetně sportovců, řekl. "Za těchto podmínek mi nepřipadá účast ruských sportovců na olympijských hrách jako dobrý nápad," dodal premiér.
Proti účasti Rusů a Bělorusů je také Pavel. "Protože jsou součástí režimu, který se dnes chová barbarsky, překračuje všechna pravidla," poznamenal. "Příslušníci ruské armády páchají válečné zločiny na Ukrajině a skutečně není možné být součástí procesu, kdy na jedné straně dáme možnost těmto sportovcům reprezentovat svou zemi a jejich zemím dáme možnost ten sport propagandisticky zneužít a na druhé straně budeme bojovat proti tomu, co jejich státy dělají," dodal zvolený prezident.
