Nobelovu cenu za mír získali novináři z Filipín a z Ruska

foto Novináři Dmitrij Muratov z Ruska a Maria Ressaová z Filipín na kombinované fotografii.

Oslo - Nobelovu cenu za mír získali v letošním roce novináři Dmitrij Muratov z Ruska a Maria Ressaová z Filipín za svůj boj za svobodu slova. Oznámil to norský Nobelův výbor.

"Svoboda projevu a svoboda informací jsou klíčovými předpoklady demokracie a chrání před válkou a konflikty. Držitelé Nobelovy ceny za mír za rok 2021 jsou zástupci všech novinářů, kteří hájí tyto ideály ve světě, kde demokracie a svoboda tisku čelí čím dál nepříznivějším podmínkám," uvedl Nobelův výbor ve svém prohlášení.

Muratov je spoluzakladatelem a šéfredaktorem ruského opozičního listu Novaja gazeta, pro nějž pracovala i uznávaná novinářka Anna Politkovská, zavražděná v Moskvě v roce 2006. "Novaja gazeta je v současnosti nejnezávislejší list v Rusku se silně kritickým postojem k moci. Díky žurnalistice založené na faktech a profesní integritě se stal důležitým zdrojem informací o trestuhodných stránkách ruské společnosti, které jsou v jiných médiích zmiňovány jen zřídka," napsal Nobelův výbor. Připomněl, že od svého založení v roce 1993 Novaja gazeta publikovala kritické články o tématech sahajících od korupce přes policejní násilí, nezákonné zatýkání, volební podvody a internetové trolly až po nasazování ruských ozbrojených sil v Rusku i za jeho hranicemi.

"Odpůrci listu Novaja gazeta na to reagovali zastrašováním, výhrůžkami, násilím a vraždami. Od začátku fungování listu bylo zabito šest jeho novinářů, včetně Anny Politkovské, která psala články odhalující fakta o válce v Čečensku. Navzdory těmto vraždám a hrozbám šéfredaktor Muratov vždy odmítal opustit nezávislou politiku listu a důsledně bránil právo novinářů psát, co chtějí a o čem chtějí, pokud to odpovídá profesním a etickým normám žurnalistiky," dodal výbor.

Ressaová v roce 2012 spoluzaložila a stále řídí zpravodajský portál Rappler, který je jedním z mála místních médií kritických ke kontroverznímu filipínskému prezidentovi Rodrigovi Dutertemu. Terčem kritiky se v Rappleru stala především prezidentova tvrdá protidrogová kampaň, která si podle oficiálních filipínských zdrojů vyžádala na 6000 obětí, zatímco organizace pro lidská práva uvádějí přes 12.000 mrtvých, převážně z řad drobných překupníků a narkomanů. "Ressaová s využitím svobody slova poukazuje na zneužívání moci, násilnosti a rostoucí autoritářství ve své rodné zemi. Dokumentuje také, jak jsou sociální sítě využívány k šíření falešných zpráv a zastrašování oponentů," uvedl Nobelův výbor.

Ačkoli ruský režim je častým terčem kritik listu Novaja gazeta, Kreml Muratovovi k získání ceny poblahopřál. "Můžeme Dmitriji Muratovovi pogratulovat. Soustavně pracuje v souladu se svými vlastními ideály a je jim věrný. Je talentovaný a statečný," prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Muratov řekl, že ocenění věnuje listu Novaja gazeta a jeho zabitým novinářům.

"Rozhodnutí výboru vyvolalo v Rusku protikladné reakce. Nehledě na to, že Novaja gazeta je známa kritikou ruského režimu, nespokojenost s rozhodnutím výboru vyjadřují hlavně lidé opozičních názorů, zatímco Kreml a vedení prokremelských médií naopak vřele gratulují Muratovovi," upozornila ruská redakce BBC. Z řad přívrženců opozice podle ní zaznívá na sociálních sítích rozhořčení, že cenu by si více zasloužil uvězněný opoziční politik Alexej Navalnyj či běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská, avšak i někteří kritici připouštějí, že Muratov je ceny hoden.

Ressaová v reakci uvedla, že ji zisk ocenění ohromil. "Jsem v šoku," řekla v živém vysílání zpravodajského serveru Rappler.

Zástupci norského Nobelova výboru letos vybírali z 329 kandidátů: 234 jednotlivců a 95 organizací. V loňském roce si Nobelovu cenu odnesl Světový potravinový program (WFP) za své úsilí v boji proti hladu a za zlepšení podmínek pro mír v konfliktních oblastech.

Cena za mír je předposlední Nobelovou cenou, která byla letos ohlášena. Postupně byli tento týden oznámeni laureáti ocenění za lékařství, fyziku, chemii a literaturu. V pondělí se veřejnost dozví jméno nositele letošní ceny za ekonomii.

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která letos činí deset milionů švédských korun (zhruba 25 milionů Kč). Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela (1833-1896).

Muratov agentuře RIA Novosti řekl, že část prémie převede na dobročinný fond Kruh dobra, pomáhající těžce nemocným dětem. Tento fond založil počátkem letošního roku prezident Vladimir Putin a do fondu míří peníze ze zvýšené daně Rusů vydělávajících více než pět milionů rublů ročně, dodala BBC. Nezávislá stanice Echo Moskvy upozornila, že prémie by se pro ruské úřady mohla stát záminkou, aby Muratovův deník označily hanlivou nálepkou "zahraničního agenta" - získání Nobelovy ceny by tak v současném Rusku následovalo příklad z dob Sovětského svazu, kdy znamenalo jen problémy.

Odborníci: Nobelova cena za mír je povzbuzením pro všechny novináře

Nobelova cena za mír je oceněním nejen přímo pro laureáty Dmitrije Muratova a Mariu Ressaovou, ale je povzbuzením pro všechny novináře. Na dotaz ČTK to dnes sdělili analytici a mediální odborníci. Udělení ceny novinářům, kteří bojují za svobodu projevu a informací, je podle výkonné ředitelky Nadačního fondu nezávislé žurnalistky Kateřiny Hrubešové potvrzením reálného celosvětového problému ohrožení demokracie a nezávislosti médií.

Muratov z Ruska a Ressaová z Filipín získali cenu za svůj boj za svobodu slova. Muratov je spoluzakladatelem a šéfredaktorem ruského opozičního listu Novaja gazeta, pro nějž pracovala i uznávaná novinářka Anna Politkovská zavražděná v Moskvě v roce 2006. Ressaová v roce 2012 spoluzaložila zpravodajský portál Rappler, který je jedním z mála místních médií kritických ke kontroverznímu filipínskému prezidentovi Rodrigovi Dutertemu.

Podle Ivany Karáskové z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) jde o důležitý symbolický krok v situaci, kdy novináři čelí hrozbám, fyzickým útokům nebo kyberšikaně. Cena je podle ní povzbuzením pro všechny novináře zvlášť v situaci, kdy nejen v nedemokratických režimech přibývá útoků na média.

Cena je podle předsedy Syndikátu novinářů ČR Adama Černého výjimečnou podporou nezávislých médií ve všech zemích a v těch, kde vládnou autoritářské režimy, zvláště.

"Udělení Nobelovy ceny míru novinářům, kteří bojují za svobodu projevu a informací, je potvrzení reálného celosvětového problému ohrožení demokracie a nezávislosti médií. Ukazuje na zneužívání médií například v podobě 'atomového kufříku', politického nebo obchodního zisku, boje o moc. V každé zemi se musí najít někdo, kdo tyto problémy veřejně pojmenuje a odsoudí. To je práce nezávislých novinářů a médií a Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky," napsala Hrubešová.

"Vnímám tento krok Nobelova výboru nejen jako ocenění práce obou novinářů, ale i jako důležitou podporu celé profesi, neboť podmínky pro práci novinářů se zhoršují v celé řadě zemí světa, spolu se zvyšujícím se tlakem na ně i obavami o vlastní bezpečí," uvedla děkanka Katedry žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Alice Němcová Tejkalová.

Podle Pavla Havlíčka z AMO jde o důležitý symbol uznání práce Nové gazety a nezávislých novinářů na Filipínách a respektu k jejich práci v obtížných podmínkách. Uznání pro oba žurnalisty poslouží jako morální, ale i mezinárodní vzpruha pro novináře působící v složitém prostředí.

"Nobelova cena míru je podle mne cena, která vždycky vyvolává diskusi. Pokud chce výbor zdůraznit, že o postavení novinářů vůči vládní garnituře ví, většinou volí tento postup," napsala ČTK Barbora Osvaldová z katedry žurnalistiky FSV UK.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

28°C

Dnes je čtvrtek 19. května 2022

Očekáváme v 21:00 21°C

Celá předpověď