Expert: Povolení bytů je v Hamburku třikrát rychlejší než v Praze

foto Výstavba bytových domů. Ilustrační foto.

Hamburk - Povolování velkých bytových projektů je v Hamburku v porovnání s Prahou zhruba třikrát až čtyřikrát rychlejší. V Hamburku trvá povolení v průměru dva roky. V rozhovoru s ČTK to řekl urbanista Peter Gero, který pracoval 30 let pro magistrát v Hamburku. Podle studie Deloitte je to v Praze asi sedm let. Podle Gera je důležité využívání takzvaných brownfieldů, tedy nevyužitých ploch například po bývalých továrnách nebo skladech. Rozšiřování města do okolní krajiny považuje za neekologické a zároveň neekonomické.

"Přesnou statistiku nemám, ale tak jako v Praze to určitě není. Když je projekt v souladu s územním plánem, tak se schválí maximálně do dvou let. Když je potřeba změnit územní plán, tak ta změna je maximálně do tří let," uvedl Gero, který 12 let pracoval jako ředitel plánování a výstavby centrálních čtvrtí Hamburku a stál u vzniku městské čtvrti HafenCity.

Revitalizace brownfieldů se podle něj v Hamburku dají dělat v poměrně krátkém čase. Naproti tomu některá území v Praze, jako například Bubny-Zátory nebo nákladové nádraží Žižkov, čekají na využití téměř 20 let. "Nechci říkat, že je to tady bez problémů. Ale jde to opravdu poměrně rychle. Hamburk nemá možnost se rozrůstat přes svoje hranice. Ty jsou jasně definované. A Hamburk bojuje proti tomu, aby se lidé stěhovali do zón mimo město. Protože je to hlavně neekologické, ale samozřejmě i neekonomické," doplnil Gero.

Právě proto je podle něj velký tlak na účelné využití brownfieldů. "Jsou v centrálních polohách a jsou na poměrně velkých plochách. Takže si myslím, že jiné cesty není. A kdo tento rozvoj zdržuje, tak skoro páchá zločin na městě," řekl dále Gero.

Pokud jde o legislativu, za 12 let působení ve vysoké funkci v Hamburku nezažil žádné větší problémy. "Vždy se našlo nějaké pragmatické řešení, které prosazovalo dobré projekty. A urbanisté se je naučili dělat, což je rozhodující. A legislativu je potřeba těm projektům přizpůsobit. Nikoliv opačně. Právní předpisy se mají dělat proto, aby se náš život odehrával v nějakých mantinelech. Ale svět se mění a je potřeba se mu přizpůsobit. Zůstávat svázaný v korzetu právních předpisů znamená úpadek," řekl původem slovenský urbanista, který do Německa emigroval v roce 1968.

První koncepty na výstavbu přístavní čtvrti HafenCity podle něj začaly vznikat koncem 80. let. V západní části území se první domy začaly stavět v roce 2004. "Dnes stojí asi dvě třetiny plochy. Zbytek je v plánu, respektive ve výstavbě. Je to dlouhá doba, mění se ekonomická situace nebo názory na urbanismus. Takže to musí zůstat ve flexibilním módu. Aby to byla živá čtvrť a ne skanzen," uvedl dále Gero. Ceny bytů v HafenCity začínají na 3500 eur (asi 90.500 Kč) za metr čtvereční. V Praze se průměrná nabídková cena na konci září dostala nad 100.000 korun.

Poptávka po novém bydlení je podle něj v Hamburku stále velmi vysoká a jeho dostupnost tím pádem nízká. "Proto Hamburk zvolil jinou strategii než některá ostatní města. Žádná regulace nájemného, ale vytvoření tržního prostředí. Město intenzivně podporuje výstavbu bytů. Staví se tady asi 8000 až 10.000 nových bytů ročně. A tím se cenová úroveň udrží nebo dokonce i sníží," podotkl Gero.

V Praze se podle ČSÚ začalo letos do konce září stavět 1663 bytů v bytových domech. Podle Gera roste Hamburk rychleji, než kolik se postaví nových bytů. "Bude trvat ještě pár roků, než se poptávka uspokojí," dodal Gero.

Hamburk je o něco větší a lidnatější město než česká metropole. Na území o ploše přes 750 kilometrů čtverečních tam žije přes 1,8 milionu lidí. Katastrální výměra Prahy, která eviduje na 1,3 milionu obyvatel, činí přibližně 500 kilometrů čtverečních.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

7°C

Dnes je sobota 17. listopadu 2018

Očekáváme v 9:00 1°C

Celá předpověď