Expert: Může přibýt 100.000 domácností s nadměrnými výdaji za bydlení

foto Peníze, žárovka, ilustrační foto

Praha - Kvůli zdražování energií by mohlo přibýt v Česku kolem 100.000 domácností, které mají nadměrné náklady na bydlení a vydávají na ně přes dvě pětiny svého příjmu. Jejich celkový počet by se tak mohl dostat na 550.000. Problém s nadměrnými výdaji by tedy měla zhruba každá osmá domácnost v zemi. Výsledky na semináři o zkušenostech se sociálním bydlením přestavil analytik iniciativy Za bydlení Jan Klusáček.

Iniciativa vydala před nedávnem zprávu o vyloučení z bydlení. V Česku je kolem 4,5 milionu domácností. Nadměrné náklady za přiměřené bydlení má podle Klusáčka asi desetina z nich. V těchto domácnostech by mohlo žít přes 800.000 lidí. "Když se ceny energií zvýší o čtvrtinu, přibude 100.000 domácností s nadměrnými náklady. Nebude jich tak kolem 450.000, ale už 550.000. A nesporně se to stane," řekl Klusáček. Dodal, že podíl domácností s nadměrnými výdaji za bydlení se tak může dostat na 12 až 13 procent.

Lidé, jimž na přiměřené bydlení nestačí 30 procent příjmu a v Praze 35 procent příjmu, mohou pobírat příspěvek na bydlení. Za přiměřenou bytovou plochu pro jednu osobu se považuje 38 metrů čtverečních, pro dvě 52, pro tři 68 a pro čtyři a víc lidí 82 metrů. Podle zprávy o vyloučení z bydlení dávku využívala jen asi desetina seniorek a seniorů, kteří by na něj měli nárok. Dostávalo ji zhruba 40.000 seniorských domácností. Mohlo by ji ale mít dalších asi 380.000. Podporu do tisícikoruny mohlo získat asi 240.000 domácností lidí nad 65 let, víc než tisícikorunu pak asi 140.000 domácností. Na podporu mohlo dosáhnout kolem 220.000 rodin s dětmi do 18 let, mělo ji 70.000. Podle Klusáčka budou počty po zdražení vyšší.

Analytik podotkl, že podíl domácností s nadměrnými náklady není všude v republice stejný. Výrazně vyšší je v Praze a větších městech. "Mezi kraji je velký rozdíl," řekl Klusáček. Podle zprávy o bydlení loni měla nadměrné výdaje zhruba každá pátá domácnost v Praze. V Karlovarském a Ústeckém kraji to bylo 16 procent, v Jihomoravském 13 procent a v ostatních krajích asi sedm procent.

Experti zdůrazňují, že příspěvek na bydlení nepatří mezi chudinské dávky a stát by ho měl poskytovat víc, aby pomohl lidem udržet si byt. Doporučují, aby sociální pracovníci obcí mapovali zvlášť situaci starších obyvatel a podporu od státu jim nabízeli.

O tom, že by se při řešení dopadů zdražování měly víc vyplácet příspěvky na bydlení, mluvil opakovaně kandidát na premiéra z koalice Spolu Petr Fiala (ODS). Zmínil, že jeho případná nová vláda by tuto dávku chtěla využít. Zástupci iniciativy Za bydlení to vítají. Toto řešení a Fialu naopak kritizoval současný předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Podle něj by se po zavedení příspěvků na byt lidem mohly snížit jiné dávky. U nynějšího příspěvku na bydlení to ale neplatí.

Podle údajů ministerstva práce úřady vyplatily letos v červnu 163.700 příspěvků na bydlení. O rok dřív jich bylo 172.500. Za první pololetí stát vydal 3,47 miliardy korun, loni za stejnou dobu 3,73 miliardy.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

2°C

Dnes je pátek 3. prosince 2021

Očekáváme v 23:00 -1°C

Celá předpověď