Evropská města se snaží v létě omezit masový příliv turistů

foto Římské Koloseum.

Madrid/Řím - Velký příliv turistů, s nímž se zejména v letní sezoně potýká řada evropských měst, se v posledních letech některé radnice snaží omezit. Mnohde si totiž místní stěžují na omezení, která jim turisté způsobují - od nepořádku, přes nedostatek parkovacích míst až po vyšší ceny nájemného. Loni kvůli tomu vypukly četné protesty například v Barceloně, na Mallorce či v San Sebastiánu.

Na Baleárách kvůli vysokému počtu turistů místní úřady předloni zavedly takzvanou ekologickou daň (turistický poplatek v cenách za ubytování), jejíž výši letos zdvojnásobily. Peníze hodlá regionální vláda investovat do ochrany životního prostředí a do obnovy turistických zón.

V některých městech kvůli turistům zpoplatňují dříve bezplatné památky. Například v Barceloně začali před několika lety vybírat vstup do části Parku Güell, který před více než 100 lety navrhl jako zahradní město architekt Antoni Gaudí. Bezprostředně po zavedení vstupného se tam počet turistů výrazně snížil, tato památka UNESCO ale stále patří k nejnavštěvovanějším místům v katalánské metropoli.

Od loňska reguluje návštěvnost starého města chorvatský Dubrovník, který v centru instaloval kamery a v případě potřeby omezuje vstup turistů do starého města, který je placený. Radnice krok zdůvodnila tím, že kvůli záplavě turistů je ohrožen status památky světového dědictví UNESCO.

Po omezení přílivu turistů dlouho volá i vedení italského ostrova Capri, který má asi 12.000 obyvatel a každoročně ho navštíví na čtyři miliony turistů. Starosta Giovanni de Martino vidí jako jednu z možností změnu jízdního řádu trajektů, které by podle něj nepřijížděly tak často. To ale není v kompetenci radnice.

O regulaci počtu turistů se už mnoho let diskutuje v italských Benátkách. Toto romantické město denně navštíví až 100.000 lidí a v době tradičního karnevalu začátkem roku ještě více. Loni starosta navrhl regulovat vstup na náměstí svatého Marka či do některých nejfrekventovanějších uliček semafory, což ale zatím neprosadil. Nicméně letos v dubnu instalovalo město na dvou místech dočasné turnikety, které mají odklonit turisty na jiné trasy, bude-li jich v daném místě příliš.

U stále více památek je nutné koupit vstupenku dlouho dopředu, protože mají omezenou denní kapacitu návštěvnosti. K nim patří i pevnost Alhambra v jihošpanělské Granadě, která je turisty nejvíce vyhledávanou památkou v zemi. V roce 2016 ji navštívilo na 2,6 milionu lidí.

Včasná registrace je třeba také pro vstup na pohádkovou pláž v Galicii na severozápadě Španělska. Playa de Las Catedrales (Pláž katedrál) v provincii Lugo dostala název podle útesů a jeskynních útvarů. V roce 2015 ji regionální vláda prohlásila přírodní památkou a omezila na ni vstup.

Kvůli ochraně přírody omezují v létě například i přístup aut do průsmyku Passo Sella v italských Dolomitech, který je s nadmořskou výškou 2240 metrů nejvyšším průsmykem v zemi dosažitelným veřejnou silnicí.

Mimo evropský kontinent pak radikální řešení zvolili na Filipínách. V dubnu tam na půl roku pro nerezidenty z ekologických důvodů zcela uzavřeli ostrov Boracay, který loni navštívily asi dva miliony turistů.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

27°C

Dnes je pondělí 20. srpna 2018

Očekáváme v 23:00 24°C

Celá předpověď