EK: Nedělní setkání lídrů EU k migraci připraví půdu pro summit

foto Ilustrační foto - Německá kancléřka Angela Merkelová (vpravo) a francouzský prezident Emmanuel Macron.

Brusel/Praha - Nedělní schůzka šéfů některých států a vlád zemí Evropské unie, kterou do Bruselu svolal předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, má pomoci při hledání evropských řešení migrační problematiky. Konečná rozhodnutí však budou učiněna až za týden, na řádném červnovém summitu osmadvacítky, řekl dnes eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos. Přiblížil také některé návrhy, se kterými hodlá komise přijít, a státy vyzval k větší aktivitě.

EK ve snaze zlepšit ochranu vnějších hranic unie například brzy navrhne změnu nynější evropské pobřežní a pohraniční stráže v unijní pohraniční policii se silnějším mandátem. Tato nová policie by mohla "najímat a rozmísťovat vlastní pohraniční stráž", popsal komisař. Posílen by podle něj měl být i mandát Evropského podpůrného azylového úřadu (EASO), který by měl dokázat rychle zemím poradit, kdo má být bez odkladu vrácen a kdo má naopak nárok na zařazení do azylového řízení.

"V obou případech mluvíme o daleko větších operačních schopnostech. Čekám, že návrhy získají podporu," uvedl Avramopulos.

Evropská agentura pro pobřežní a pohraniční stráž (Frontex) ve své nynější podobě přitom vznikla teprve v roce 2016, právě v reakci na migrační krizi. Více než 1300 jejích pracovníků nyní podporuje pohraničníky v Řecku, Itálii, Bulharsku či Španělsku. Komise už v souvislosti s příštím víceletým rozpočtem EU navrhla posílit stráž do roku 2027 na 10.000 lidí.

Návrh závěrů nedělní schůzky, který má ČTK k dispozici, přitom takové posílení žádá uskutečnit ještě ve stávajícím finančním období, tedy do konce roku 2020.

"Až se příští týden lídři sejdou (na řádném summitu EU), měli by se sjednotit na těch oblastech, kde je možné pokročit dál," poznamenal dnes Avramopulos. V první řadě by podle něj měli rozhodnout o dokončení práce na reformě unijního azylového systému ještě letos; Avramopulos míní, že to je možné. "Všichni víme, že stávající systém není funkční," upozornil komisař.

Pět z celkem sedmi souvisejících dokumentů, předložených komisí už v roce 2016, je velmi blízko dohodě. Země však stále hluboce dělí otázka povinného přerozdělování migrantů, které státy jako ČR, Maďarsko či Polsko jednoznačně odmítají. Bulharské předsednictví nedokázalo splnit úkol z prosincového summitu a shodu zajistit.

Evropská unie se podle Avramopulose musí dohodnout na posílení návratové politiky a země musí skutečně prosazovat vracení těch, kdo na azyl v unii nemají nárok. Komisař připomněl práci na návratových dohodách s řadou států. "Nemohu proto pochopit, proč se počty návratů loni snížily o deset procent. Dohody mají jen cenu papíru, na němž jsou napsány, pokud je státy aktivně a efektivně nevyužívají," poznamenal.

Užší spolupráce je podle komisaře také potřeba se zeměmi severní Afriky. Avramopulos v této souvislosti státy EU vyzval, aby splnily své sliby a penězi skutečně naplnily příslušnou část speciálního fondu, který byl právě pro tento účel zřízen. "EU přispěla 2,98 miliardami eur (asi 77,3 miliard Kč), ale stále chybí 1,2 miliardy (přes 31 miliard Kč) a to je vážný problém," upozornil Avramopulos. Tyto peníze pomáhají například mezinárodním organizacím a OSN zajišťovat už z území severoafrických zemí dobrovolné návraty migrantů, kteří by jinak mířili do Evropy.

"Ochrana hranic ale také znamená možnost zasahovat na moři," uvedl Avramopulos. Itálie podle něj právě v této oblasti dlouhodobě nese daleko větší zátěž i odpovědnost než jiné země.

"Mají právo žádat změnu," upozornil dnes komisař. Nový italský premiér Giuseppe Conte podle médií zvažuje, že se nedělní schůzky právě kvůli údajné malé pomoci jeho zemi ze strany EU nezúčastní.

Bez velkých podrobností a jen s obecnými odpověďmi na následné otázky novinářů Avramopulo hovořil o práci komise na "oblastních vyloďovacích střediscích", kam by měli nově mířit migranti zachránění na moři. "Vidím to jako dohodu zemí okolo Středozemního moře, která zajistí lidem ochranu, jakou potřebují. Ale také to musí znamenat, že místo na palubě lodi není jízdenkou zdarma do Evropské unie," poznamenal. Věc je třeba podle něj kombinovat s dobrovolnými návraty, finanční podporou domovských zemí a s lepšími možnostmi legálního přistěhovalectví.

Plán se poprvé veřejně objevil ve středu v návrhu textu závěrů unijního summitu. Podle diplomatů je cílem tyto migranty vyloďovat v některé bezpečné africké zemi, kde by následně bylo rychle zjištěno, zda mají nárok na zařazení do azylové procedury v EU.

Potřeba je podle Avramopulose také dál udržet a plnit dohodu mezi EU a Tureckem, která výrazným způsobem snížila počty migrantů na balkánské trase. Země by proto podle něj měly rychle najít shodu a poskytnout nyní chybějící tři miliardy eur pro příslušný finanční nástroj, který slouží k pomoci syrským uprchlíkům přímo v Turecku.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2018 ČTK

Reklama

29°C

Dnes je čtvrtek 20. září 2018

Očekáváme v 1:00 19°C

Celá předpověď