Evropané si přejí větší vojenskou nezávislost na USA, ukázal průzkum

foto Ilustrační foto - Vojáci 141. mechanizované brigády německého Bundeswehru při cvičení v Litvě 10. října 2022.

Brusel - Téměř tři čtvrtiny Evropanů si myslí, že by kontinent měl snížit svou vojenskou závislost na USA a investovat do vlastních obranných kapacit. Vyplývá to z nové zprávy institutu European Council on Foreign Relations (ECFR), o kterém napsal list Politico.

Většina dotázaných si také přeje, aby Evropa zůstala v případném konfliktu mezi USA a Čínou o Tchaj-wan neutrální, vyplývá z průzkumu veřejného mínění mezi 16.168 respondenty z 11 zemí. Jejich postoj je v souladu s nedávnými prohlášeními francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na toto téma.

Macron v dubnu řekl, že Evropa by měla snížit závislost na Washingtonu a nenechat se vtáhnout do konfliktu mezi USA a Čínou o autonomii Tchaj-wanu. Kontinent by podle něj měl usilovat o pozici "třetí supervelmoci" a posílit svou "strategickou autonomii".

"Hlavním poznatkem z našeho průzkumu je, že Evropané si přejí, aby se EU stala v zahraniční politice samostatnější a vybudovala si vlastní obranné schopnosti," uvedla analytička Jana Puglierinová z výzkumného institutu ECFR.

Až 44 procent Evropanů považuje Čínu za "nezbytného partnera" - což znamená, že spíše souhlasí s Macronovým postojem k této východoasijské zemi. Naopak 35 procent považuje Peking za "soupeře" nebo "protivníka" své země, uvádí zpráva.

Pokud by se Peking rozhodl dodávat munici a zbraně do Ruska, více Evropanů (41 procent oproti 33 procentům) by bylo připraveno uvalit na Čínu sankce, i kdyby to znamenalo vážné poškození jejich vlastních ekonomik.

Respondenti se také stavěli proti tomu, aby Čína vlastnila klíčovou evropskou infrastrukturu, jako jsou mosty nebo přístavy, což vadilo 65 procentům respondentů, technologické společnosti (52 procent) nebo vlastnila noviny v jejich zemi (58 procent).

Čína, která je hlavním spojencem Moskvy, se uprostřed války na Ukrajině snažila vystupovat jako neutrální prostředník. Západní představitelé však pokusy Pekingu kritizovali s tím, že už si vybral svou stranu.

Čína rovněž popřela, že by Moskvě dodávala zbraně. Nedávné vyšetřování serveru Politico však ukázalo, že čínské společnosti, včetně jedné s vazbami na vládu, posílaly ruským subjektům útočné pušky, součásti dronů a neprůstřelné vesty.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2023 ČTK

Reklama

21°C

Dnes je pondělí 25. září 2023

Očekáváme v 21:00 14°C

Celá předpověď