Europoslanci chtějí tvrdé sankce vůči Lukašenkovu režimu

foto Prezident Běloruska Alexandr Lukašenko

Štrasburk/Brusel - Evropská unie musí podle europoslanců tvrdě zareagovat na zločinné a represivní akce autoritářského režimu běloruského vládce Alexandra Lukašenka. Evropští zákonodárci v dnešní debatě vyzvali unijní země, aby neváhaly s přijetím cílených ekonomických sankcí, které by Lukašenka připravily o zdroj příjmů. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell přislíbil, že postihy vůči konkrétním činitelům a firmám zavede EU v "příštích dnech".

Už v květnu premiéři a prezidenti zemí Evropské unie ostře odsoudili nucené přistání civilního letu v Minsku, po němž běloruské úřady zatkly novináře a kritika režimu Ramana Prataseviče s jeho partnerkou. Sedmadvacítka v reakci na to vykázala běloruské aerolinie Belavia z evropského nebe a vyzvala unijní letecké společnosti, aby se vyhýbaly běloruskému vzdušnému prostoru.

Řada europoslanců dnes hovořila o tom, že unie musí využít další možnosti, jak Lukašenkovi zamezit porušování lidských práv.

"Pokud tyto zločiny, jako je únos letadla, ale zejména mučení vězňů, nechá unie bez odpovědi, zničí tím svojí kredibilitu a nechá otevřené pole působnosti pro další diktátory, včetně (ruského) prezidenta (Vladimira) Putina," prohlásila členka nejpočetnější parlamentní skupiny evropských lidovců Michaela Šojdrová. Stejně jako další kolegové vyzvala k přijetí cílených ekonomických sankcí vůči společnostem, které financují Lukašenkův režim.

Podle liberální místopředsedkyně EP Dity Charanzové snese Lukašenko srovnání s dalšími světovými diktátory, neboť během protestů nechal od loňských zmanipulovaných voleb zadržet desítky tisíc lidí a ve vězení sedí podle dostupných zpráv na 450 oponentů režimu.

"V diplomatických službách bychom se měli zaměřit na vypovězení všech známých či podezřelých příslušníků běloruských tajných služeb a podobně jako NATO i Evropský parlament by měl zamezit vstupu do svých prostor běloruským diplomatům," navrhla Charanzová možnou další odpověď unijních zemí.

Někteří unijní diplomaté varují před tím, že úplné odstřižení Lukašenka od peněz, které jeho režimu plynou z obchodu s EU, by jej dostalo pod ještě větší vliv Ruska, které je v současnosti hlavním běloruským spojencem a poskytuje mu velké finanční částky. Podle mnoha europoslanců by se však unie neměla na Rusko, s nímž má v současnosti napjaté vztahy, v běloruské otázce nijak ohlížet.

"Nevěřme Lukašenkovým lžím, že ho naše případná silná odveta nažene víc do Putinovy náruče, vždyť Bělorusko je na Rusku závislé už dnes. Putin už ho dávno svírá v náručí tak silně, jak jen to jde – sotva bychom v celém Bělorusku našli člověka, který je s Putinem tak úzce spjatý," prohlásila pirátská europoslankyně z frakce zelených Markéta Gregorová, podle níž EU ještě nevyčerpala všechny možnosti pro reakci. Společné usnesení budou europoslanci přijímat ve čtvrtek.

Borrell europoslance ujistil, že členské země bloku sankce jednotně podporují a diplomacie jejich přípravu dokončuje. "Seznam jednotlivců a firem, včetně těch odpovědných za incident s letem společnosti Ryanair, je na cestě ke schválení a bude přijat písemnou procedurou v příštích dnech,“ prohlásil Borrell. Unijní země chtějí sankce zaměřit například na bankovní sektor, ropný průmysl či produkci potaše, v níž je Bělorusko druhé na světě.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

33°C

Dnes je neděle 20. června 2021

Očekáváme v 23:00 26°C

Celá předpověď