Eurokomisařka: EU musí ohledně migrace spolupracovat s Balkánem

foto První den dvoudenní konference týkající se migrace, family photo, 24. října 2022, Kongresové centrum Praha.

Praha - Balkánskou cestou do Evropské unie přichází třikrát více lidí než loni a desetkrát více než v roce 2018. Na dnešní tiskové konferenci po prvním dnu konference o migraci v rámci takzvaného Pražského procesu to řekla eurokomisařka Ylva Johanssonová. Podle ní je třeba sladit vízovou politiku EU a západního Balkánu, podporovat unijní pohraniční agenturu Frontex nebo zintenzivnit potírání pašeráctví. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že ministři dnes přijali deklaraci a akční plán Pražského procesu pro roky 2023 až 2027.

Mnozí migranti, kteří do EU vstupují bez dokladů, cestují díky volné vízové politice do balkánských zemí, odkud pak odchází do unijních států. Například Srbsko umožňuje snadný vstup občanům Indie, Burundi, Kuby a Tuniska. Bělehrad za to kritizovalo například Německo. Srbsko sice kritiku odmítlo, pravidla se ale rozhodlo zpřísnit. Nově od občanů těchto států vyžaduje předložit zaplacenou zpáteční letenku s konkrétním datem odletu.

Evropská komise podle Johanssonové stanovila čtyři pilíře pro spolupráci se západním Balkánem. Důležité je podle ní sladit vízovou politiku, personálně podporovat Frontex v zemích západního Balkánu, zvýšit podporu navrácení osob a readmisí a také zintenzivnit práci v potírání pašeráctví.

Ministr vnitřních věcí Severní Makedonie Oliver Spasovski uvedl, že jeho země je připravena spolupracovat na prevenci a potírání nelegální migrace a obchodování s lidmi, na systému navrácení a readmisí migrantů či na posílení systému azylu a mezinárodní ochrany.

Mezi definovanými oblastmi pro spolupráci v dnes schválených dokumentech je podle Rakušana například sdílení know-how a prostředků zaměřených na budování kapacit či digitalizace procesů. Zavádění závěrů podle ministra bude trvat několik let.

Ve společné deklaraci ministři podpořili podle tiskové zprávy ministerstva vnitra například zřízení migračních center v zemích původu, která by měla informovat o rizicích spojených s migrací, pomáhat s odborným i jazykovým vzděláváním nebo spolupracovat s místními orgány. Akční plán zahrnuje šest okruhů spolupráce, týkají se mimo jiné prevence a boje proti nelegální migraci, podpory návratové politiky, legální pracovní migrace a posílení azylových kapacit a kapacit mezinárodní ochrany.

Rakušan uvedl, že Evropa zvládla uprchlickou vlnu z Ukrajiny po ruské invazi do této země. "Evropa v této náročné migrační výzvě jednoznačně uspěla," řekl. EU podle něho prokázala akceschopnost a rychlou reakci. "Umíme poskytnout lidem prchajícím před válkou dostatečné zázemí," zdůraznil ministr vnitra. Podle Rakušana je nutné se připravit na další migrační výzvy, spojené například se změnami klimatu.

Johanssonová řekla, že v EU je v současnosti 4,3 milionu běženců z Ukrajiny. EU podle ní je a bude v postojích a v krocích vůči Rusku jednotná a podporuje také rekonstrukci Ukrajiny.

Takzvaný Pražský proces sdružuje téměř 50 zemí, kromě států EU jde o země schengenského prostoru, Východního partnerství, západního Balkánu, střední Asie či Turecka. Konference, která pokračuje v úterý, se účastní také zástupci unijních institucí a agentur, naopak Rusko a Bělorusko vzhledem k válce na Ukrajině pozvány nebyly.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

6°C

Dnes je neděle 27. listopadu 2022

Očekáváme v 21:00 -1°C

Celá předpověď