Průměrné státní zadlužení v eurozóně se vyšplhalo na 100 procent hrubého domácího produktu. Člen Evropské komise Paolo Gentiloni považuje v této situaci za rozumné, aby se oddlužování dělo podle pravidel, ušitých na míru jednotlivým členským státům.
Hospodářský a měnový eurokomisař, Ital Paolo Gentiloni, je pro to, aby zadlužené země snižovaly své dluhy způsobem, kterým jim nejvíce vyhovuje. Tento názor vyslovil v rozhovoru pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).
Obsáhlou reformu, která by pozměnila existující a mimo účinnost vysazený Pakt stability a růstu, chce Gentiloni předložit v polovině nadcházejícího roku. Součástí nových opatření má být i zevrubné posuzování vysoce zadlužených ekonomik.
Komisař by uvítal, aby byly pro každý členský stát s eurem stanoveny jemu odpovídající cíle. Dovede si rovněž představit, že “hříšníci” dostanou o dost větší politicko-rozpočtový prostor.
Zároveň musí Evropská komise dostat do rukou účinnější nástroje, aby mohla dodržování fiskální kázně střežit a prosazovat.
Až dosud platilo, že pro země, jejichž státní zadlužení překročilo 60 procent ročního hospodářského výkonu, platily jednotné nápravné kroky. Ty se však v praxi nekonaly, protože se ukázaly jako nereálné. V souvislosti s dopady pandemie covid-19 pozastavila unijní exekutiva loni v březnu – v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními – platnost tohoto stropu, stejně jako horního limitu pro vládní dluhy. “Návrat” ohlásila na začátek roku 2023.
Průměrné zadlužení států se společnou měnou představuje v současnosti 100 procent. “Buďme upřímní: dluhové regule nikdy neplatily,” uvedl Gentiloni. Na řadě je tudíž “důvěryhodná a realistická” reforma Paktu stability, která bude vycházet z předpokladu, že půjčková provinění jednotlivých států budou posuzována individuálně, ne z paušálního pohledu.
Půjčky komisařovy domovské Itálie se v končícím roce vyšplhaly na přibližně 155 procent HDP, přeborníkem je Řecko s více než 210 procenty. Německo, považované v této kategorii za vzorné, by mělo zakončit rok 2021, podle odhadu Institutu pro světovou ekonomiku (IfW) v Kielu na 69,3 procenta. Během dalších 12 měsíců může pomýšlet na pokles o pět procentních bodů.
Návrh šéfa evropského krizového fondu ESM (Evropský stabilizační mechanismus) Klause Reglinga, aby přípustný práh státního dluhu stoupl ze 60 na 100 procent HDP, Gentiloni odmítá. „Takovýto počin neodpovídá mé představě, aby se s každým zacházelo podle jeho konkrétní situace,” řekl. K tomu, aby se změnily limity, by bylo navíc třeba sáhnout do smluv o EU, což by byl velký problém.
Paolo Gentiloni oponuje ve svých záměrech právě postoji Berlína, podle něhož je platný Pakt dostatečně pružný. „Souhlasím pouze s tím, že se tento nástroj dá hodně pružně vykládat. Jako člen několika italských vlád o tom vím své,” připustil. “Jenže když se nedá rozlišit pružný výklad od naprostého nepochopení, je něco špatně,” dodal.
