Eurobarometr: Evropané podporují konferenci o budoucnosti Evropy

foto Lidé na návštěvě Evropského parlamentu v Bruselu, Evropané, vlajka EU, dítě, rodina - ilustrační foto

Obyvatelé Evropské unie podporují zahájení konference o budoucnosti Evropy, zjistil průzkum. Tři čtvrtiny respondentů jsou přesvědčeny o kladném vlivu konference o budoucnosti Evropy na demokracii v EU. Šest z deseti dotázaných potvrdilo, že s pandemií související krize je přinutila uvažovat o zítřku EU. Podle 92 procent respondentů by unie měla během rozhodování o příštích časech brát více v úvahu hlas občanů.

Evropský parlament a Evropská komise uveřejnily vůbec první průzkum Eurobarometr, který provedly obě instituce společně. Konal se od 22. října do 20. listopadu 2020 ve 27 členských státech EU. Byl veden formou osobních hovorů, avšak v některých případech byl v důsledku pandemie dokončen prostřednictvím rozhovorů on-line. Celkem bylo provedeno 27.034 rozhovorů.

Z šetření, které bylo ohlášeno před podpisem společného prohlášení o konferenci o budoucnosti Evropy, přednostně vyplývá, že převážná většina respondentů (92 procenta) ve všech zemích požaduje, aby hlasy občanů byly „při rozhodování o budoucnosti Evropy více zohledňovány“.

Vytvořit nové veřejné fórum

Právě to je cílem konference o budoucnosti Evropy, jejíž slavnostní zasedání připadne na zítřek: vytvořit nové veřejné fórum pro otevřenou, inkluzivní, transparentní a strukturovanou diskusi s Evropany o otázkách, které jsou pro ně důležité a ovlivňují jejich každodenní život.

Brusel, lidé, turisté v ulicích Bruselu.Je na čem stavět. Tři čtvrtiny Evropanů se domnívají, že konference o budoucnosti Evropy bude mít pozitivní dopad na demokracii v EU. Přes tři čtvrtiny (76 procent) respondentů souhlasí s tím, že konference představuje významný pokrok, pokud jde o demokracii v unii (25 procent „zcela souhlasí“ a 51 procento spíše souhlasí“). Ve všech členských státech EU podpořila tento názor jasná většina.

Tázaní se domnívají, že aktivně zapojit by se měli lidé ze všech společenských vrstev (51 procento), přičemž 47 procent uvádí, že důležitou úlohu by měli hrát mladí lidé, jakož i vlády členských států (42 procenta) a akademičtí pracovníci, odborníci, intelektuálové a vědci (40 procent).

Ráda by se angažovala o něco více než polovina Evropanů (51 procento), přičemž nejvíce nadšení (81 procento) projevili respondenti z Irska a dále pak Belgičané (64 procenta), Lucemburčané (63 procenta) a Slovinci (63 procenta).

Více dát na názory občanů

I když účast ve volbách do Evropského parlamentu je jednoznačně (55 procent respondentů) považována za nejúčinnější způsob, jak zajistit, aby byly hlasy občanů na úrovni EU slyšet, existuje velmi silná podpora pro to, aby občané EU získali větší prostor při rozhodování o budoucnosti Evropy. Z 92 procenta respondentů, kteří se domnívají, že názory občanů EU by měly být více zohledňovány, 55 procent „plně souhlasí“, 37 procent „spíše souhlasí“. Pouze šest procent s tvrzením nesouhlasí.

Lidé na zahrádce baru za deštivého večera v Bruselu, 8. června 2020.Šest z deseti Evropanů také přiznalo, že se v důsledku koronavirové krize začali zamýšlet nad budoucností Evropské unie (19 procent „zcela souhlasí“ a 41 procent „spíše souhlasí“). S tímto výrokem nesouhlasí 39 procent respondentů (23 procenta „spíše nesouhlasí“ a 16 procent „zcela nesouhlasí“).

V průzkumu měli respondenti zvolit směr budoucího vývoje Evropy, který preferují: dvěma nejčastěji zmiňovanými byly srovnatelný životní standard (35 procent) a silnější solidarita mezi členskými státy (30 procent). Evropané rovněž kladou důraz na rozvoj společné zdravotní politiky (25 procent) a srovnatelných standardů vzdělávání (22 procenta).

Seřadit plusy a priority

Evropané se domnívají, že mezi hlavní aktiva EU se řadí respektování demokracie, lidských práv a právního státu (32 procenta) a její hospodářská, průmyslová a obchodní kapacita (30 procent). Respektování demokracie, lidských práv a právního státu ze strany EU je považováno za nejdůležitější (nebo společné nejdůležitější) aktivum ve 14 zemích. Tento pohled je obzvláště silně zastáván ve Švédsku, kde 58 procent respondentů považuje tuto skutečnost za klíčový přínos. Hospodářská, průmyslová a obchodní kapacita EU je nejdůležitějším (nebo společným nejdůležitějším) aktivem v devíti zemích: nejčastěji se pro ně vyslovili respondenti z Finska (45 procent) a Estonska (44 procenta).

Za hlavní globální výzvu ovlivňující budoucnost EU je jednoznačně považována změna klimatu, o které takto smýšlí 45 procent Evropanů. Druhým a třetím nejčastěji zmiňovaným tématem jsou z pohledu přibližně stejně početných skupin Evropanů terorismus (38 procent) a zdravotní rizika (37 procent). Čtvrtým nejčastěji citovaným problémem, který zmínila o něco více než čtvrtina Evropanů, je nucená migrace a vysídlování (27 procent).

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

26°C

Dnes je neděle 25. července 2021

Očekáváme v 19:00 25°C

Celá předpověď