EU zaplatí zbraně pro Ukrajinu a zakáže přelety ruským letadlům

foto Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci k chystaným sankcím EU proti Rusku, 24. února 2022.

Brusel - Evropská unie uzavře v reakci na ruský útok na Ukrajinu vzdušný prostor pro všechna ruská letadla, včetně soukromých letounů ruských oligarchů. Evropský blok bude také poprvé společně financovat dodávky zbraní mimounijní zemi, kterou je Ukrajina. Shodli se na tom dnes ministři zahraničí členských zemí, kteří odsouhlasili třetí balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu.

Ministři podpořili rovněž zákaz vysílání Moskvou podporované stanice RT (dříve Russia Today) a internetového serveru Sputnik, které podle EU šíří ruskou válečnou propagandu. Součástí balíku je také vyloučení významných ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT či zákaz transakcí ruské centrální banky. Na sankční seznam rovněž přibudou více než dvě desítky ruských činitelů či oligarchů.

"Chceme zachovat v Evropě mír, ale musíme také být připravení ho bránit," prohlásil po jednání ministrů šéf unijní diplomacie Josep Borrell. EU podle něj vyčlení na podporu dodávek zbraní pro Ukrajinu 450 milionů eur (11 miliard korun), na ostatní vojenské vybavení pak 50 milionů eur. Polsko podle Borrella nabídlo, že bude dopravu zbraní a vojenského materiálu na ukrajinské hranice organizovat.

"Evropská unie bude poprvé financovat nákup a doručení zbraní a dalšího vybavení zemi, která byla napadena. Toto je historický předěl," prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle unijních činitelů by sedmadvacítka ze společného fondu měla poskytnout stovky milionů eur zemím, které dodaly či dodávají zbraně a další vojenské vybavení Kyjevu.

Řada členských států již uzavřela svůj vzdušný prostor ruským strojům a nyní se tento zákaz rozšíří na celou unii.

Podle Borrella nové postihy připraví hlavní ruské banky zhruba o polovinu finančních rezerv. EU podle něj jedná o tom, že by přístup k systému SWIFT omezila i dále, nelze toho však kvůli provázanosti dosáhnout ze dne na den. Většina unijních zemí podporuje úplné odstřižení Ruska, zejména Německo však tento krok blokuje.

EU poprvé od začátku ruské invaze své sankce namíří také proti režimu běloruského autokratického vládce Alexandra Lukašenka. "Lukašenkův režim je komplicem v tomto zvráceném útoku na Ukrajinu," prohlásila von der Leyenová. EU podle ní mimo jiné rozšíří na Bělorusko zákaz vývozu zboží dvojího užití, který již platí pro Rusko, a toto rozšíření Moskvě znemožní jej obcházet za pomoci Minsku. Terčem postihů budou také běloruští představitelé.

EU kvůli šíření dezinformací zakáže fungování serveru Sputnik a stanice RT

Evropská unie kvůli šíření dezinformací zakáže fungování Moskvou podporované stanice RT (Russia Today) a internetového serveru Sputnik. 

"Státem vlastněná Russia Today a Sputnik a jejich přidružené společnosti už nebudou moci dál šířit lži, aby ospravedlnily Putinovu válku a zasévaly rozkol v unii," uvedla šéfka EK. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek zahájil vojenskou operaci proti sousední Ukrajině, kterou Západ jednoznačně odsoudil a na Rusko uvalil tvrdé hospodářské sankce.

Evropská komise podle von der Leyenové pracuje na tom, jak "mediálnímu stroji Kremlu" co nejdříve zabránit v šíření "toxických a škodlivých dezinformací".

"Putin nechce jen dobýt zemí, chce dobýt i lidského ducha svými toxickými informacemi," řekl na společné tiskové konferenci s předsedkyní EK šéf unijní diplomacie Josep Borrell. "Dnes děláme klíčový krok a zavřeme kohoutek ruských informačních manipulací v Evropě tím, že zakážeme vysílání RT a Sputniku v EU. Chytíme toho hada pod krkem," dodal Borrell.

RT už delší dobu čelí kritice, že šíří ruskou vládní propagandu a protizápadní dezinformace. Podobně je vnímán státní internetový server Sputnik, který má mnoho jazykových mutací včetně češtiny.

Švýcarsko nejspíš bude následovat EU a zmrazí majetek Rusů pod sankcemi

Švýcarsko nejspíš bude následovat EU a zmrazí účty představitelům Ruska a firmám, na něž se vztahují sankce. Řekl to dnes prezident Ignazio Cassis. Rozhodnutí by mohlo padnout už v pondělí na zasedání Spolkové rady, která má ve Švýcarsku funkci celostátní vlády.

Švýcarsko po invazi Ruska na Ukrajinu lavírovalo mezi tradiční neutralitou a solidaritou se Západem, který se snaží ruského prezidenta Vladimira Putina od dalšího postupu odradit sankcemi. Dosud se odhodlalo pouze k tomu, že nařídilo finančním institucím, aby s osobami a firmami, které figurují na sankčních seznamech, neuzavíraly nové obchody.

Dnes ale Cassis v rozhovoru se švýcarskou televizí sdělil, že Bern nejspíš zmrazí majetek vybraných ruských představitelů. "Je velice pravděpodobné, že to vláda zítra udělá, ale zatím nemohu anticipovat rozhodnutí, které ještě nepadlo," řekl.

Podle tisku patří Švýcarsko k zemím, kam bohatí Rusové s oblibou posílají své peníze. Stanice RTS uvedla, že Rusové do země v předloňském roce poslali 2,5 miliardy dolarů (55 miliard korun) a v první polovině loňského roku dalších 1,8 miliardy dolarů (téměř 40 miliard korun). To je více než do Británie či USA.

Podle odhadů švýcarského velvyslanectví v Moskvě je alpská země nejoblíbenějším místem pro zahraniční vklady Rusů. Švýcarská národní banka uvádí, že ruští občané měli ve švýcarských bankách v roce 2020 vklady ve výši 10,4 miliardy švýcarských franků (246 miliard Kč). Ženevou navíc prochází zhruba 80 procent obchodů s ruskou ropou.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

-1°C

Dnes je pátek 9. prosince 2022

Očekáváme v 9:00 -2°C

Celá předpověď