Brusel - Šéf unijní diplomacie Josep Borrell dnes vzkázal Kosovu a Srbsku, že musejí snížit napětí, které mezi nimi vzrostlo poté, co Srbové na severu Kosova třetím dnem blokují důležité silniční tahy.
"Vím, že obě strany chtějí napětí uvolnit a silně na ně naléhám, aby tak udělaly," řekl dnes Borrell v Bruselu před začátkem schůzky ministrů zahraničí zemí Evropské unie. "Musejí se vrátit k dialogu, musejí překonat tendenci k bojům v ulicích," uvedl. Po ministerském jednání doplnil, že unijní státy odsouhlasily jeho návrh na kompromisní řešení sporu. Ve středu s ním do regionu vyrazí zvláštní představitel EU pro Kosovo Miroslav Lajčák, aby ve čtvrtek Borrell mohl o novém vývoji informovat unijní lídry na summitu v Bruselu.
Borrell také během jednání vyzval členské země, aby posílily své působení v unijní misi k prosazování práva v Kosovu (EULEX). "Mnoho z nich souhlasilo, že jsou připraveny poslat další kapacity, další efektivní podporu, další lidi," prohlásil po schůzce Borrell.
Současnou vlnu protestů vyvolalo sobotní zatčení bývalého policisty, který minulý měsíc společně s dalšími etnickými Srby odešel z funkce. Kosovští Srbové opustili svá místa v kosovských institucích včetně policie na protest proti snaze Prištiny donutit kosovskosrbské obyvatelstvo používat výhradně kosovské registrační značky vozidel. Toto opatření je ve své podstatě snahou o prosazení kosovských zákonů i v severním Kosovu, kde žijí z většiny Srbové a kde má Priština jen omezený vliv.
I dnes kamiony a další velké automobily blokují několik hlavních silnic vedoucích ke dvěma hraničním přechodům mezi Kosovem a Srbskem. Oba přechody byly pro dopravu uzavřeny.
Polští vojáci, kteří jsou součástí mise OSN v Kosovu (UNMIK), dnes ve vsi Rudare nedaleko Mitrovice monitorují situaci na jednom ze šesti zablokovaných míst. Silnici tam zatarasila nákladní auta se štěrkem, píše agentura Reuters. V této etnicky smíšené oblasti policisté vyzbrojení automatickými puškami hlídají volební kancelář, kde na strážce pořádku minulý týden zaútočili srbští demonstranti a rozbili část oken v budově. Ve většinově srbských oblastech na severu Kosova se o nadcházející neděli měly konat místní volby kvůli tomu, že starostové složili funkci. Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová-Sadriuová je ale kvůli narůstajícímu napětí přeložila na duben.
Unijní mise EULEX v sobou informovala, že jedno z jejích obrněných aut zasáhl zábleskový granát, nikomu se nic nestalo. Borrell tento incident označil za nepřijatelný.
Kosovo v roce 2008 vyhlásilo nezávislost na Srbsku, které ale tento krok neuznalo a Kosovo stále považuje za součást svého území. Rovněž asi 50.000 Srbů žijících na severu Kosova neuznává autoritu vlády v Prištině. Srbské bezpečnostní síly nejsou v Kosovu přítomny od roku 1999, kdy Bělehrad ztratil nad svou jižní provincií kontrolu v důsledku náletů NATO.
EU přidá dvě miliardy do fondu, z něhož platí zbraně pro Kyjev, shodly se státy
Státy Evropské unie se dnes shodly na třetinovém navýšení fondu, z něhož unie financuje zbraně pro Ukrajinu. Ministři zahraničí členských zemí odsouhlasili návrh, aby se v příštím roce objem Evropského mírového nástroje (EPF) zvýšil o dvě miliardy eur (48,7 miliard korun) . Další posílení fondu bude podle dnešního rozhodnutí ministrů možné v následujících letech. Na nové sadě protiruských sankcí se dnes ministři neshodli, podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella by se tak mohlo stát do konce tohoto týdne.
Obranný fond schválený před vypuknutím války na Ukrajině měl pro období let 2021 až 2027 obsahovat 5,7 miliardy eur na obranu demokracie a podporu partnerských armád zejména v mimoevropských státech. EU z něj však již letos uvolnila 3,1 miliardy eur na nákupy zbraní a dalšího vojenského materiálu pro Ukrajinu, a fond se tak výrazně ztenčil.
"Dnešní rozhodnutí zajistí, že budeme mít peníze na pokračující dodávky konkrétní vojenské pomoci pro ozbrojené síly našich partnerů," uvedl Borrell.
EU počítá, že v případě dalšího mnohaměsíčního pokračování války na Ukrajině bude moci z fondu nadále financovat zbraně a další vojenské vybavení pro Kyjev. I pro tento případ má v záloze další navýšení prostředků v EPF. Jeho celkový objem do roku 2027 se může zvednout až o 5,5 miliard eur, shodli se dnes ministři.
"Bude to otázka hledání, z čeho se ty peníze vezmou," prohlásil po jednání český ministr zahraničí Jan Lipavský, podle něhož shoda na dvoumiliardovém navýšení dokládá pokračující jednotu členských zemí v podpoře Ukrajiny. S přidáním peněz do fondu nakonec souhlasilo i Maďarsko, které jako v řadě dalších podobných případů zprvu naznačovalo možné blokování dohody.
Ministři se bavili také o novém balíku protiruských sankcí, který minulý týden navrhla Evropská komise. Má mimo jiné omezit investice do ruského důlního průmyslu či vývoz chemikálií a technologií využitelných pro vojenské účely. Sankční seznam se má rozšířit o dvě stovky lidí a subjektů včetně tří ruských bank.
Podle Borrella ministři nemohli sankce schválit, neboť několik států není spokojeno s některými detaily návrhu a chtějí jejich úpravy. "Doufám, že by mohly (sankce) být schváleny tento týden," prohlásil Borrell.
