EU musí přitvrdit vůči Lukašenkovi, řekla europoslancům Cichanouská

foto Jedna z vůdkyň běloruské opozice Svjatlana Cichanouská při vystoupení v Evropském parlamentu ve Štrasburku, 24. listopadu 2021.

Štrasburk - Evropská unie musí přitvrdit svůj přístup vůči režimu běloruského autoritářského vládce Alexandra Lukašenka, který se nezastaví jen u zneužívání migrantů k politickým účelům. Poslancům Evropského parlamentu to řekla jedna z vůdkyň běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, podle níž by EU kvůli běžencům na hranicích Polska či pobaltských zemí neměla zapomínat na věznění a útlak obyvatel země. Unie by se měla rázněji zasadit o mezinárodní izolaci Lukašenkova režimu a uplatňovat důslednější sankce, vyzvala exilová politička.

Zejména Polsko, ale i Litva a Lotyšsko se v posledních týdnech potýkají s náporem lidí snažících se dostat přes běloruskou hranici. Evropské státy viní Lukašenka, že ve snaze pomstít se za dřívější sankce sváží běžence z asijských zemí a snaží se destabilizovat EU.

"Migranti i Bělorusové jsou nyní rukojmími režimu. A ty dva problémy nelze řešit odděleně," řekla Cichanouská. EU se podle ní začala soustřeďovat na ohrožení svých vnějších hranic, neměla by však vyjednávat s Lukašenkem a zapomínat na to, že režim stále vězní řadu svých odpůrců a potlačuje veškeré snahy opozice o posun k demokracii. Unie v posledních týdnech vede s Minskem jednání, která se soustřeďují na pomoc s návratem migrantů do jejich zemí. Jakékoli kompromisy s Lukašenkem, jehož sedmadvacítka neuznává za prezidenta, odmítá.

Sedmadvacítka by však podle Cichanouské měla pomoci k naprosté mezinárodní izolaci režimu. Například tím, že jeho představitele nebude zvát na žádné akce a nebude pro Lukašenka používat označení prezident. Při uplatňování sankcí by EU neměla brát ohledy na zájmy unijních firem a měla by přijmout skutečně rázné postihy, řekla politička, která byla Lukašenkovou soupeřkou v loňských prezidentských volbách, kvůli jejichž ovlivňování ze strany režimu jejich výsledek unie neuznala.

"Myslíte, že jim (běloruské opozici) vaše prohlášení o hlubokém znepokojení dodává naději?" tázala se Cichanouská v narážce na častou formulaci unijní diplomacie směrem k vývoji v zemi.

EU v současnosti dolaďuje již páté rozšíření sankčního seznamu, které reaguje především na situaci na hranicích. Počítá mimo jiné s tím, že letecká společnost Belavia nebude moci využívat pronájmy letadel od unijních firem, postiženy budou i další firmy podílející se na svážení migrantů.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leynová v úterní rozpravě v Evropském parlamentu o Bělorusku a tlaku na polsko-běloruských hranicích zopakovala, že EU po prezidentských volbách loni v srpnu neuznává běloruský režim, který pronásleduje vlastní občany.

Myšlenku, že se Lukašenko snaží odvést pozornost od potlačování opozice v Bělorusku vyvoláním tlaku na hranicích, vyjádřila při stejné debatě polská europoslankyně Róža Thun und Hohenstein z centristického hnutí Polsko 2050.

Polský europoslanec Radoslaw Sikorski (Občanská platforma) podotkl, že polská vláda nevyužila příležitosti se na situaci připravit, když migranti začali k hranicím proudit již před několika měsíci. Varšava podle něj měla zřídit u hranic přijímací centrum a zorganizovat návraty příchozích do vlasti.

Polský přístup k současné krizi na hranicích kritizovala ve vyjádření pro ČTK také česká pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Podle dní by Polsko mělo k hranicím pustit humanitární pracovníky, kteří by zmírnili utrpení běženců, a spolupracovat s evropskou pohraniční agenturou Frontex, jako to udělala letos Litva. "Do Litvy už před pár měsíci přijel Frontex pomoci odbavovat lidi, individuálně se posoudily případné žádosti o azyl a migranti byli posílaní zpět do vlasti, ale vše probíhalo v klidu," uvedla poslankyně.

K co největší sounáležitosti s Polskem kvůli tlaku, kterému čelí na svých hranicích, vyzval Alexandr Vondra z ODS. Podle něj je zapotřebí Varšavě poskytnout veškerou logistickou, policejní a vojenskou pomoc při zajišťování hranice.

EU podle Vondry nesmí běloruskému lídrovi ustoupit a přijmout například část migrantů. "V žádném případě EU nesmí ustupovat běloruskému vydírání, to je právě to, na co Lukašenko čeká a proč to celé dělá," sdělil ČTK. Také místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO) pro ČTK uvedla, že unie nesmí Lukašenkovu tlaku podlehnout a že za situaci na hranicích nese plnou zodpovědnost právě on.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

1°C

Dnes je neděle 28. listopadu 2021

Očekáváme v 11:00 1°C

Celá předpověď