Brusel - Země Evropské unie se dnes shodly na novém souboru opatření proti energetické krizi, jeho konečné schválení však podmínily dohodou na omezení cen plynu. Po jednání s kolegy z unijních zemí to řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela, podle něhož bude české předsednictví pracovat na dosažení dohody. Síkela dodal, že na 13. prosince svolal mimořádné zasedání ministrů, kde by mohly země své postoje sjednotit.
Dnes dala většina zástupců vlád najevo nespokojenost s návrhem cenového stropu, který v úterý předložila Evropská komise (EK). Naproti tomu na společných nákupech plynu, vzájemné solidaritě a rychlejším povolování obnovitelných zdrojů energie se ministři v principu dohodli.
"Ještě neotevíráme šampaňské, ale dáváme lahev do lednice," řekl Síkela po zasedání. Dal najevo spokojenost se shodou na zmíněných bodech, které mají EU pomoci lépe se vyrovnat se současnou energetickou krizí. Ministr podotkl, že diskuse o plynovém stropu byla místy velmi bouřlivá a země dávaly najevo rozdílné názory na jeho parametry.
Většina členských zemí reagovala kriticky na návrh komise, který by na klíčovém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku vytvořil u kontraktů na následující měsíc cenový strop 275 eur (zhruba 6700 Kč) za megawatthodinu (MWh). Spouštěl by se ovšem pouze v případě, kdy by cena převyšovala tuto hranici nejméně dva týdny a zároveň byla po deset dní výrazně nad cenou zkapalněného zemního plynu (LNG) ve světě. Ceny plynu v TTF jsou pro evropský trh určující.
Řada ministrů hovořila o tom, že tento strop je v praxi nepoužitelný. Podle Síkely bude české předsednictví pracovat na tom, aby se státy dokázaly na parametrech mechanismu shodnout.
Návrh hlasitě kritizovaly například vládní politici Francie, Španělska, Itálie, Polska či Belgie. Tyto země dlouhodobě požadují zavedení maximálních cen za plyn, jehož enormní zdražování letos zvýšilo i náklady na elektřinu. Například řecký ministr energetiky Konstantinos Skrekas navrhl rozmezí 150 až 200 eur za megawatthodinu, další země mají své představy. V posledních dnech se cena v TTF pohybovala na méně než polovičních hodnotách proti návrhu EK, před rokem byla cena mírně nad 40 eury a před dvěma lety asi na 15 eurech za megawatthodinu.
Německo či Nizozemsko na druhé straně stále odmítají jakékoli omezování cen plynu, které podle nich může zvýšit poptávku a ohrozit zásoby této suroviny.
"Potřebujeme se dohodnout na daleko konkrétnějších konturách toho mechanismu," řekl novinářům Síkela, podle něhož je strop na cenu plynu propojen s dalšími opatřeními. Na společných nákupech plynu, jeho poskytování sousedním zemím ohrožených nedostatkem této suroviny i na zjednodušeném povolování staveb obnovitelných zdrojů energie se podle něj ministři shodli tak, že už navrženou podobu upravovat nebudou.
EU kvůli sporu o plynový strop odloží schválení dalších krizových opatření
Ministři členských zemí Evropské unie se dnes dohodli na podmínkách společných nákupů plynu a dalších opatřeních proti energetické krizi, jejich schválení se však odkládá, než budou dotaženy debaty o návrhu pojistky proti extrémním cenám plynu. Novinářům to řekl unijní činitel obeznámený s průběhem jednání v Bruselu. Cílem je podle něj schválit všechny návrhy najednou při další mimořádné radě v prosinci.
Dohodu na většině projednávaných krizových opatření záhy potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela, který dnešnímu jednání předsedá. "Jde o nová pravidla pro společné nákupy plynu, solidaritu (mezi členskými zeměmi) a zrychlení povolování obnovitelných zdrojů," napsal na twitteru. Dodal, že "vše dotáhneme" v první polovině prosince.
Činitel, který o jednání informoval pod podmínkou zachování anonymity, situaci popsal tak, že dvě třetiny aktuálních plánů jsou hotové. Rada Evropské unie se ale rozhodla konečné schválení těchto bodů podmínit dohodou na nejkontroverznějším z návrhů, kterým je krátkodobý cenový strop pro hlavní evropskou burzu pro obchodování se zemním plynem. Diplomatický zdroj uvedl, že zbývající třetina jednání bude nejtěžší a že v tomto směru "shoda není téměř na ničem".
Členské země EU přijaly poměrně chladně úterní návrh Evropské komise (EK), který by na klíčovém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku vytvořil u kontraktů na následující měsíc cenový strop 275 eur (zhruba 6700 Kč) za megawatthodinu (MWh). Spouštěl by se ovšem pouze v případě, kdy by cena převyšovala tuto hranici nejméně dva týdny a zároveň byla po deset dní výrazně nad cenou zkapalněného zemního plynu (LNG) ve světě. Ceny plynu v TTF jsou pro evropský trh určující.
Návrh zatím nepřinesl rozuzlení už několik měsíců trvajících tahanic o tom, zda a případně jak zastropovat cenu plynu v EU. Členské země nyní budou diskutovat o případné úpravě parametrů navrženého mechanismu. České předsednictví v Radě EU kvůli dotažení této debaty svolává další mimořádnou energetickou radu, která by se uskutečnila před prosincovým summitem EU, pravděpodobně 13. prosince.
Podle výše zmíněného činitele je plán komise technicky nepoužitelný. Některé země požadují výrazné snížení maximální ceny, například řecký ministr energetiky Konstantinos Skrekas navrhl rozmezí 150 až 200 eur za megawatthodinu. V posledních dnech se cena v TTF pohybovala na méně než polovičních hodnotách proti návrhu EK, před rokem byla cena mírně nad 40 eury a před dvěma lety asi na 15 eurech za megawatthodinu.
Abnormálně vysoká cena plynu se promítá do cen elektřiny v celé EU, členské země proto volají po razantní intervenci na evropské úrovni. Jednotlivé státy zároveň zavádějí vlastní cenové stropy, česká vláda jej stanovila na 3000 Kč (asi 123 eur) za MWh. Ještě nižší maximální cenu zavedly už na jaře Španělsko a Portugalsko pro plyn používaný k výrobě elektřiny.
