Cílem jsou transparentnější kurzy akcií a jasná pravidla pro přeshraniční fondy. tato cesta má vést k unii, která bude méně závislá na tržních turbulencích.
Evropská unie, která hledá východiska jak z covidové pandemie, tak ze “ztráty” Velké Británie (a zároveň rozjela první masivní veřejnou debatu o své další budoucnosti), přichází s dalším z dílčích receptů. Ještě tento měsíc, prosáklo z její exekutivy, jíž je Evropská komise, přijde tato instituce s důležitými reformami. Ty sledují posílení kapitálových trhů, oslabených odchodem významného finančního centra, jímž bylo Spojené království. To opustilo Evropskou unii 31. ledna 2020. Od loňského 1. února se nacházelo v tzv. přechodném období, během kterého bylo zapotřebí vyřešit řadu závazků k EU včetně obchodní dohody.
Komise má v úmyslu navrhnout kroky, které mají umožnit jasnější přehled o kurzech akcií. “V úhrnu jde o to, aby se evropský trh s kapitálem stal odolnějším a robustnějším,” naznačila minulý týden finanční eurokomisařka Mairead McGuinnessová. Její slova znamenají v překladu snahu Bruselu snížit závislost na londýnské CIty, která je největší finanční destinací na starém kontinentu a přilehlých regionech, nicméně nyní už mimo hranice EU.
„Hodláme učinit z Evropské unie hlavní místo pro obchodování se všemi druhy finančních produkty deponovanými ve společné měně euro. V první řadě jsou to akcie, na burzách kótované fondy či půjčky,” upřesnila McGuinnessová. Zároveň by se unie chtěla stát nezávislejší na Británii, pokud jde o clearing finančních derivátů v eurech.
Předpokládané změny se dotknou zejména delegování, tedy situace, kdy by měl fond se sídlem v EU správce jmění s adresou mimo unii. Branže fondů se už ozvala s obavami, že podobné počiny ztíží její podnikání – McGuinnessová slibuje pragmatický přístup.
Komisařka doplnila, že se rozvolní regule pro profesionální investory v oboru dlouhodobých investiočních fondů ((ELTIFs). Přehodnocena má být spodní hranice 10 tisíc eur pro malé střadatele.
