Izraelský bezpečnostní kabinet je pro pokračování operace proti Gaze

foto Izraelští dělostřelci pálili 12. května 2021 na cíle v palestinském Pásmu Gazy.

Jeruzalém/Gaza - Izraelští ministři zodpovědní za bezpečnost na svém středečním večerním jednání rozhodli o dalším vystupňování útoků na na palestinské Pásmo Gazy. Palestinské skupiny Hamás a Islámský džihád odtud v pondělí zahájily raketovou palbu a Izrael odpověděl vojenskou operací. O život přišlo podle nové bilance přes 70 lidí a stovky utrpěly zranění.

Bezpečnostní kabinet se dohodl na zesílení úderů. Podle televize Kanál 12 se zřejmě armáda zaměří na symboly Hamásu, které Pásmu Gazy vládne. Jedním z těchto cílů by mohla být podle televize budova ministerstva financí.

Izraelské sdělovací prostředky z výsledku jednání bezpečnostního kabinetu usuzují, že konflikt s Hamásem potrvá ještě několik dní.

Izrael tvrdí, že se zaměřuje hlavně na vůdce obou skupin, ohlásil, že zabil šest členů vedení Hamásu. Izraelská armáda podle svého vyjádření zabila celkem 30 radikálů bojujících proti Izraeli. Hamás ve večerní zprávě upřesňující počet obětí v Pásmu Gazy oznámil, že o život tam přišlo 65 lidí, mezi nimiž je 16 dětí a pět žen. Izrael má sedm mrtvých včetně vojáka a dvou dětí.

Celkem bylo od pondělka na Izrael vypáleno 1300 raket, podle armády 180 z nich dnes. Protivzdušná obrana zachycuje přes 90 procent raket, ale některé zasáhly domy například v Aškelonu nebo Sderotu a zabily tam lidi.

Z izraelských měst je hlášeno další násilí mezi židovským a arabským obyvatelstvem, některé záběry svědčí o lynčování. V Bat Jamu dav Židů napadl arabského řidiče, který se snažil ujet. Narazil ale na jiné auto a Židé ho vytáhli ven a zbili.

Spojené státy vyšlou na Blízký východ vysoce postaveného diplomata ve snaze utišit eskalující násilí, oznámil dnes ministr zahraničí USA Antony Blinken, který o situaci také hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ten pak USA poděkoval za jejích podporu práva Izraele na sebeobranu. Americký ministr obrany Lloyd Austin podle vyjádření Pentagonu hovořil se svým izraelským protějškem Bennym Gancem a potvrdil mu, že USA Izrael nadále podporují.

Ministr obrany Benny Ganc o dva týdny prodloužil armádní pohotovost na území do vzdálenosti 80 kilometrů od hranice Pásma Gazy, což zahrnuje velkou část středního Izraele a jeho jih. Ministr také dal příkaz k sestavení krizového hospodářského výboru, který vládě dá prostředky k zajištění kriticky důležitých potřeb obyvatelstva. Podle izraelských sdělovacích prostředků to znamená, že Izrael počítá s delší dobou trvání nynějšího konfliktu. Ten minulý v roce 2014 se táhl 50 dní a zemřelo při něm přes 2000 Palestinců a 70 Izraelců.

Izraelská armáda při útocích zničila už tři výškové budovy, ve kterých byly podle jejích informací byty a úřadovny radikálního Hamásu. Obyvatele domů předem telefonicky varovala a shodila nejprve varovnou munici. Po zničení prvních dvou výškových budov se palba z Gazy zintenzivnila. Mluvčí izraelské armády Jonatan Konrikus dnes uvedl, že armáda je připravená i na pozemní ofenzivu do Gazy, ale nemá ji v úmyslu a bude i nadále pokračovat v leteckých náletech. Izraelské letectvo podle mluvčího zasáhlo v Gaze asi 300 různých vojenských cílů, včetně míst, kde skupiny Hamás a Islámský džihád vyrábí a skladují zbraně. Útoky cílily na konkrétní vysoce postavené představitele obou skupin.

K rychlému snížení napětí vyzvala v souvislosti s poslední eskalací konfliktu mezi Palestinci a Izraelem řada zemí i předních světových představitelů, kladou ale důraz na různé aspekty složité situace. Právo Izraele na obranu proti raketovým útokům hnutí Hamás z Gazy zdůraznily nejen USA, ale také Německo nebo Rakousko. Podporu Izraeli vyjádřil i český prezident Miloš Zeman.

Ke zdrženlivosti vyzval obě strany generální tajemník OSN António Guterres nebo britský premiér Boris Johnson.

Naopak podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana musí Izrael od mezinárodního společenství slyšet tvrdou a odstrašující odezvu kvůli svým pokračujícím útokům na Palestince. O konfliktu dnes Erdogan po telefonu mluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a podle Kremlu "vyzvali strany k snížení napětí" a projevili obavy z rostoucího násilí.

Prokurátorka Mezinárodního trestního soudu (ICC) Fatou Bensoudaová vyjádřila znepokojení nad eskalací násilí na Západním břehu Jordánu, ve východním Jeruzalémě a v Pásmu Gazy. ICC v březnu oznámil, že bude vyšetřovat, zda se na palestinských územích staly válečné zločiny, proti vyšetřování se ostře postavil Izrael i Spojené státy.

Předseda Evropské rady Charles Michel hovořil o situaci s izraelským prezidentem Reuvenem Rivlinem. Prioritou podle něj musí nyní být zamezit dalším ztrátám na životech mezi izraelskými a palestinskými civilisty. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell odsoudil nucené vystěhovávání palestinských rodin z východního Jeruzaléma, což je jeden z důvodu stávajících střetů.

Napětí v Izraeli a Palestině v posledních týdnech rostlo kvůli střetům mezi izraelskou policií a Palestinci u mešity Al-Aksá a úmyslu vystěhovat palestinské rodiny z východního Jeruzaléma. Situace se vyhrotila v pondělí poté, co radikální hnutí Hamás a jeho spojenci začali odpalovat rakety do Izraele. V reakci na to izraelské letectvo podniklo útoky na Gazu.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je úterý 22. června 2021

Očekáváme v 5:00 19°C

Celá předpověď