Esence Roberta Horvitze

Výtvarnou scénu hlavního města obohatila v minulém roce nová galerie Roberta Guttmanna přičleněná k Židovskému muzeu. Zatímco všechny dosavadní zdejší výstavy se zaměřovaly na kulturní odkaz minulosti, kurátorka Michaela Hájková nyní připravuje experimentální cyklus výstav současného umění, které v jistých aspektech mají reflektovat židovskou zkušenost jejich tvůrců. Může se zdát, že v době globalizace, kdy mnohotvárnost postmoderního umění stírá dosavadní hranice, kládení akcentu na zdůrazňování vlastní náboženské, resp. národní identity vyznívá poněkud spekulativně. Avšak nechme se překvapit vývojem dlouhodoběji zaměřeného projektu, který, soudě podle nedávno zahájené výstavy prvního protagonisty Roberta Horvitze, může překvapit.

Nikoliv náhodně jedna autorka rozhovor s tvůrcem nadepsala "znovuobjevení kresby". Bylo by snad možné poukázat i na vnitřní spjatost mezi algoritmicky vytvářenými kresbami a profesním zájmem výtvarníka o počítačovou grafiku. Ale dost spekulací, prezentované abstraktní kresby perem a tuší na papíře mohou podléhat různým subjektivním interpretacím, nesporně však prokazují bravurně zvládnutou techniku.

Američan Robert Horvitz přišel do České republiky před deseti lety jako odborník nevládní organizace zabývající se podporou rozhlasového vysílání. Město, kde se narodil i jeho syn, jej připoutalo svou kulturní tváří, která vytvořila vhodný rámec pro jeho vlastní tvorbu. Vzpomene-li někdo jeho retrospektivní výstavy v sálech Mánesa před dvěma lety, pak má možnost porovnat konstanty jeho novější tvorby. Výstava na adrese U Staré školy 1 v pražském Josefově má být otevřena vyjma sobot až do 7.dubna tohoto roku.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

28°C

Dnes je středa 12. srpna 2020

Očekáváme v 21:00 25°C

Celá předpověď