Evropský parlament ve středu prohlásil, že by EU měla zpoplatnit emise uhlíku z některých výrobků dovážených ze zemí, které nedostatečně bojují proti klimatickým změnám. Poslanci tak chtějí podpořit zvýšení globálních ambicí v oblasti změny klimatu a zabránit úniku uhlíku z dovážených výrobků.
Parlament přijal nelegislativní usnesení vyzývající k zavedení unijního mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, který bude v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO), poměrem hlasů 444 (pro): 70 (proti): 181 (zdrželo se hlasování). Poslanci zdůrazňují, že vyšší ambice EU v oblasti změn proti klimatu nesmí vést k přesouvání výroby za hranice EU tak, aby bylo možné využít laxnějších pravidel pro emise skleníkových plynů v zemích mimo EU, a k následnému dovozu méně ekologických výrobků do unie.
Parlament proto navrhuje zpoplatnění uhlíkové stopy některých výrobků, které budou na území EU dovezeny ze zemí nedostatečně bojujících proti klimatickým změnám. Toto opatření by podle nich mělo přispět k zajištění celosvětově rovných podmínek a zároveň motivovat průmysl v unii i mimo ni k dekarbonizaci, která pomůže splnit cíle Pařížské dohody o změně klimatu.
Usnesení zdůrazňuje, že nový mechanismus by měl být v souladu s pravidly Světové obchodní organizace a neměl by být zneužíván jako nástroj na podporu protekcionismu. Proto musí být určen výlučně k prosazování cílů v oblasti klimatu. Příjmy z tohoto mechanismu by měly být součástí souboru vlastních zdrojů, které budou použity ke zvýšení podpory z rozpočtu EU za účelem dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu.
Navázání mechanismu na systém obchodování s emisemi
Nový mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích by měl být součástí širší průmyslové strategie EU a měl by zahrnovat dovoz všech výrobků a surovin, na něž se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi (ETS). Podle poslanců by se již v roce 2023, po posouzení dopadů, měl vztahovat na odvětví energetiky a energeticky náročná průmyslová odvětví, jako je výroba cementu, oceli, hliníku, rafinace ropy, výroba papíru, skla, chemických látek a hnojiv. Jedná se o sektory, které i nadále dostávají velký počet bezplatných povolenek a představují 94 procenta průmyslových emisí unie.
Navázání uhlíkového cla na cenu kvót v rámci ETS pomůže podle poslanců v boji proti úniku uhlíku. Zákonodárci však zároveň zdůrazňují, že mechanismus nesmí vést ke dvojí ochraně zařízení EU.
„Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích je skvělou příležitostí k vyřešení problémů týkajících se klimatu, průmyslu, zaměstnanosti, odolnosti, suverenity a přesunu výroby. Musíme přestat být naivní a uplatňovat stejný uhlíkový poplatek na produkty vyrobené v EU i mimo ni, abychom zajistili, že se nejvíc znečišťující odvětví budou rovněž podílet na boji proti klimatickým změnám a budou inovovat směrem k nulovým uhlíkovým emisím. Je to naše nejlepší šance, jak zůstat pod hranicí oteplení o 1,5 °C, a zároveň tlačit na naše obchodní partnery, aby byli stejně ambiciózní, pokud chtějí vstoupit na trh EU,“ uvedl zpravodaj Yannick Jadot (Zelení/EFA, FR).
Další postup
Evropská komise by měla představit legislativní návrh na zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, který bude slučitelný s pravidly Světové obchodní organizace, v druhém čtvrtletí 2021. Jeho součástí by měl být i návrh na začlenění takto získaných prostředků do rozpočtu EU. Tyto návrhy úzce souvisí se Zelenou dohodou pro Evropu.
Evropský parlament sehrál důležitou roli při prosazování ambicióznějších právních předpisů EU v oblasti klimatu. Dne 28. listopadu 2019 europoslanci vyhlásili v unii klimatickou nouzi. Požadují také, aby EU a jednotlivé členské státy dosáhly klimatické neutrality do roku 2050 a do roku 2030 snížily emise skleníkových plynů o 60 %.
