Rozprava dnes, hlasování zítra. Tento harmonogram čeká tzv. Akt o digitálních trzích, který projednají na posledním letošním plénu Evropského parlamentu jeho členové.
Cílem je zajistit spravedlivé a otevřené digitální trhy. “Současná legislativa definuje technologické giganty, a to podle kritérií, jako jsou počet uživatelů, tržní kapitalizace apod. A následně stanoví, že digitální trhy jsou ta prostředí, ve kterých nabízejí tito velcí hráči své služby, ať už jde o webové vyhledávače, operační systémy, sociální sítě, chatovací platformy, virtuální asistenty. Na tyto aktivity se legislativa dívá jako na digitální trhy,” vysvětluje místopředseda EP za Piráty a stínový zpravodaj aktu Marcel Kolaja.
Problém spočívá v tom, nakolik masivní on-line platformy určují jakožto „strážci“ (gatekeepers) pravidla celé hry. Akt o digitálních trzích se proto spolu s Aktem o digitálních službách snaží, aby byla tato pravidla férová. Oba počiny patří mezi ústřední prvky evropské digitální strategie.
Akt o digitálních trzích stanoví soubor úzce vymezených objektivních kritérií, podle kterých se rozhoduje, které platformy mohou být skutečnými “strážci” a které nikoli. ANO platí v případech, že daná firma:
- má silnou hospodářskou pozici, významně ovlivňuje vnitřní trh a působí ve více zemích EU;
- má silnou zprostředkovatelskou pozici, což znamená, že propojuje velkou uživatelskou základnu s velkým počtem podniků;
- je (nebo vše naznačuje, že bude) mít zavedené a trvalé postavení na trhu, což znamená, že je v průběhu času stabilní.
Do kategorie “strážců” naopak nespadají ti:
- kdo zacházejí s vlastními službami a produkty příznivěji než s podobnými službami či produkty nabízenými na jejich platformě třetími stranami;
- kdo brání spotřebitelům v propojení s podniky mimo platformu „strážce“;
- kdo činí překážky uživatelům, pokud budou chtít odinstalovat jakýkoli předinstalovaný software nebo aplikaci.
Skutečnost, že uživatelé z řad podniků, kteří jsou při nabízení svých služeb na jednotném trhu na “strážcích závislí”, budou podnikat ve spravedlivějším prostředí, má potom v praxi obnášet, že:
- inovátoři a technologické startupy získají nové příležitosti, jak v prostředí on-line platforem konkurovat a inovovat, aniž by je omezovaly nespravedlivé podmínky;
- spotřebitelé budou vybírat ze širšího spektra kvalitnějších služeb, budou moci snáze změnit poskytovatele služeb a budou mít ke službám přímý přístup za spravedlivější ceny;
- „strážci“ budou moci i nadále inovovat a nabízet nové služby; Stručně řečeno nebudou moci používat nekalé praktiky vůči podnikům a zákazníkům, kteří jsou na nich závislí, za účelem získání nepatřičných výhod.
Sledovat, jak plní nová pravidla týkající se „strážců“ svůj účel a jestli drží daný nástroj krok s rychle se rozvíjejícím digitálním odvětvím, bude Evropská komise. Posuzovat bude zejména to, zda společnosti splňují kritéria „strážce“ – v případě potřeby může jejich povinnosti aktualizovat a navrhnout nápravná opatření. Pokud „strážce“ pravidla nedodrží, může dostat pokutu do výše 10 procent celkového celosvětového ročního obratu společnosti, či penále do výše pěti procent průměrného denního obratu.
Evropský parlament, k němuž se návrh komise dostal na hlasovací pořádek, se jím nyní zabývá v řádném legislativním postupu. Poté jsou na řadě členské státy. Jakmile bude akt přijat v Radě EU, bude přímo použitelný v celé EU.
