Energetické a potravinové komodity zdražily od invaze o desítky procent

foto Pšenice, obilí, sklizeň, zemědělství - ilustrační foto.

Praha - Řada komodit zaznamenala od počátku ruské invaze na Ukrajinu před třemi měsíci dramatický nárůst ceny, nejvyšší tempo o desítky procent nabraly energetické komodity a potraviny. Naopak zlevnilo zlato, stříbro nebo platina. ČTK to dnes řekl analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.

"Nejvyšší růst ceny od počátku války se týkal zemního plynu obchodovaného v USA. Jeho cena přidala 80 procent na nejvyšší úroveň od srpna 2008. Za růstem ceny stojí zvýšená poptávka evropských zemí, které snižují objednávky od Ruska," uvedl Tyleček.

Cena severomořské ropy Brent vzrostla za poslední měsíce o 15 procent, už před válkou se však pohybovala na vysokých úrovních. Hlavním důvodem je podle něj pokles nabídky na trhu. Produkce v Rusku klesla od začátku války o desetinu, protože západní země odmítají ve velkém importy z Ruska.

"Výraznějších vzestupů dosáhly ropné deriváty. Velkoobchodní ceny benzínu a dieselu v Evropě vzrostly o třetinu. Pohybují se v blízkosti 1100 dolarů za tunu. Obchodníci válčí s omezenou nabídkou na trhu. Dovozy z Ruska byly zastaveny a evropské rafinérie nestíhají pokrýt poptávku," upozornil Tyleček.

Obiloviny jsou podle něho skupinou zemědělských komodit, které od začátku války rostou nejvíce. "Kukuřice i pšenice prorazily v posledních týdnech historické rekordy. Pšenice vzrostla o 30 procent a kukuřice o 15 procent. Hlavním faktorem je omezená možnost exportů obilovin z Ukrajiny a také Ruska, které patří mezi největší světové producenty. Ze zemědělských komodit ztrácí nejvíce káva, která zlevnila o desetinu ceny. Káva však klesá z nejvyšších úrovní od 2011," připomněl Tyleček.

O desetinu zlevnil také hliník. Ještě o procento více podle něj ztrácí stříbro. "Průmyslové komodity trpí zpomalující ekonomikou Číny. Zlato nepotvrdilo roli bezpečného přístavu. Cena zlata na světových trzích během tří měsíců války na Ukrajině klesla o dvě procenta. Na začátku března přitom zlato atakovalo hranici 2050 dolarů, což znamenalo osmiprocentní nárůst. Poté se investoři uklidnili a cena žlutého kovu v posledních týdnech spíše klesá. Objemy obchodů nicméně rostou," řekl ČTK analytik Golden Gate CZ Marek Brávník. Platina podle něj ztratila 11 procent.

"Cena zlata začala v posledních týdnech klesat, investoři si už zvykli na vývoj na Ukrajině a spokojili se s tím, že se konflikt nešíří. Cenu kovů dále ovlivňuje také americká centrální banka. Očekávané zvýšení sazeb totiž hnalo investory k výběru zisků ze zlata a přesunu kapitálu do amerického dolaru. V důsledku toho došlo k výrazným pohybům napříč celým trhem, od cen komodit včetně zlata, cen akcií, až po výraznou rozkolísanost dluhopisů,“ vysvětlil Brávník.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

23°C

Dnes je pátek 1. července 2022

Očekáváme v 21:00 16°C

Celá předpověď