Ekonomika eurozóny v příštím roce podle analytiků klesne, i kvůli inflaci

foto Znak eura před sídlem Evropské centrální banky ve Frankfurtu nad Mohanem - ilustrační foto.

Frankfurt - Ekonomika eurozóny v příštím roce klesne, neboť hospodářskou aktivitu podkopává vysoká inflace a také přetrvávající rizika na energetickém trhu. Předpokládají to ekonomové, které oslovil britský list Financial Times (FT). Většina z nich se ale domnívá, že Evropa už překonala nejhorší část energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu.

Téměř 90 procent z 37 oslovených ekonomů uvedlo, že eurozóna se už nachází v hospodářské recesi. Většina předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny vykáže za celý příští rok pokles. Rozsah tohoto poklesu sice oslovení ekonomové v průměru odhadují jen asi na 0,01 procenta, i to je však pesimističtější prognóza než odhady Evropské komise (EK) a Evropské centrální banky (ECB). Ty počítají v příštím roce v eurozóně s mírným nárůstem HDP.

"Klíčovým rizikem zůstávají trhy s plynem v Evropě," uvedla ekonomka Chiara Zangarelliová ze společnosti Morgan Stanley. "Dodatečné výpadky v dodávkách či obzvlášť studená zima by mohly vést k obnovenému napětí a růstu cen," dodala.

Evropským zemím se podařilo snížit závislost na ruském plynu pomocí dodávek z Norska, Spojených států a Blízkého východu, a také díky přechodu k alternativním zdrojům energie. Ekonomové však varují, že bez ruských dodávek bude pro Evropu mnohem obtížnější znovu naplnit zásobníky plynu před příští zimou.

"Hrozba zavedení přídělového systému u plynu byla pro tuto zimu odvrácena, otázka dodávek energií pro příští rok však stále zůstává otevřená," uvedl ekonom Sylvain Broyer ze společnosti S&P Global Ratings.

Inflace v eurozóně se podle ekonomů bude ještě minimálně dva roky držet nad dvouprocentním cílem ECB. V příštím roce by se měla nacházet mírně nad šesti procenty a v roce 2024 by měla činit necelých 2,7 procenta.

Ekonomové nicméně předpokládají, že hospodářský útlum společně s vysokými úrokovými sazbami povede v příštím roce k poklesu cen obytných nemovitostí v eurozóně téměř o pět procent. ECB v letošním roce zvýšila svou základní úrokovou sazbu z nuly na 2,50 procenta a předpokládá se, že v příštím roce bude ve zvyšování nákladů na úvěry pokračovat.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2023 ČTK

Reklama

0°C

Dnes je neděle 5. února 2023

Očekáváme v 9:00 -2°C

Celá předpověď