EK podepsala dosud největší smlouvu s Pfizerem na až 1,8 miliardy dávek vakcíny

foto Vakcíny proti koronaviru od společností Pfizer/BioNTech - ilustrační foto.

Brusel - Evropská komise dnes podepsala dosud největší kontrakt na dodávku vakcíny proti covidu-19 s firmami Pfizer/BioNTech. V pořadí třetí smlouva s těmito společnostmi má zemím Evropské unie do roku 2023 zajistit až 1,8 miliardy dávek očkovacího preparátu. Mluvčí komise uvedl, že o novou dodávku vakcín nemá jako jediná členská země zájem Maďarsko.

EU má dosud od firem Pfizer/BioNtech objednáno 600 milionů dávek, celkem 250 milionů dodají ve druhém čtvrtletí. To je více než všechny ostatní společnosti dohromady. I vzhledem k problémům provázejícím dodávky vakcín zejména firmy AstraZeneca hodlá komise v budoucnu sázet především na výrobce takzvaných mRNA vakcín, jímž je vedle amerického Pfizeru a německé firmy BioNTech také další americká společnost Moderna.

"S naším podpisem nyní vstoupila smlouva s BioNTech/Pfizer v platnost, což je dobrá zpráva pro náš dlouhodobý boj s cílem ochránit občany Evropy před virem a jeho variantami," uvedla šéfka komise Ursula von der Leyenová.

Nová smlouva zajišťuje členským zemím dodávku 900 milionů vakcín a možnost stejné množství dokoupit v případě potřeby. Státy by je od konce letošního roku do roku 2023 měly využívat zejména k přeočkování svých obyvatel, případně je mohou poskytnout zemím, jimž se vakcín nedostává.

Podle mluvčího komise Maďarsko jako jediný stát odmítlo možnost využít z nasmlouvaného množství svůj podíl, na který mělo nárok v rámci obvyklého rozdělování vakcín podle počtu obyvatel. Budapešť začala již v minulých měsících ve velkém očkovat v unii zatím neschválenými vakcínami vyvinutými Ruskem a Čínou. Šéf kabinetu premiéra Viktora Orbána dnes podle agentury Reuters novinářům záměr nevyužít kontrakt s Pfizerem vysvětlil slovy, že je k mání "také množství vakcín z východních i západních zdrojů". Maďarsko patří spolu s Maltou ke špičce EU co do poměru naočkovaných lidí. Ti, kteří dostali ruský či čínský preparát, však mohou mít problém s uznáním svých vakcín při cestách do zahraničí.

Obě látky v současnosti posuzuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). S využíváním ruského Sputniku V počítá do budoucna také Slovensko, které jej již ve velkém nakoupilo. O ruské vakcíně hovořili také čeští vládní politici, debaty však utichly v souvislosti s kauzou Vrbětice.

Podle von der Leyenové se komise chystá po dnešním kontraktu podepsat i další dlouhodobější smlouvy. Šéfka unijní exekutivy již dříve uvedla, že komise považuje za perspektivní i proteinové vakcíny. Mezi ně se řadí například preparáty testované společnostmi Novavax či Sanofi-GSK, s nimiž se EU již předběžně na nákupu dohodla. Látku první společnosti EMA posuzuje, druhá firma zatím žádost o hodnocení nepodala.

Komise naopak do budoucna nemá zájem o virové vakcíny, jejichž výrobcem jsou firmy AstraZeneca a Johnson & Johnson. EMA dlouhodobě zkoumá vzácné nežádoucí účinky obou preparátů, kvůli nimž státy dočasně omezovaly či zastavovaly jejich využívání. Na prvně jmenovanou společnost navíc komise podala žalobu kvůli tomu, že dodala a plánuje ve stanovených termínech dodávat výrazně méně vakcín, než se zavázala ve smlouvě.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

32°C

Dnes je pátek 18. června 2021

Očekáváme v 15:00 33°C

Celá předpověď