EK navrhla nové protiruské sankce, letos chce ukončit dovoz ruské ropy

foto Ilustrační foto - Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová při projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku 6. dubna 2022.

Štrasburk/Brusel - Evropská komise navrhuje do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do Evropské unie. Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropský blok podle ní v rámci šestého balíku protiruských sankcí rovněž odpojí od mezinárodního platebního systému SWIFT největší ruskou banku Sberbank a dva další bankovní domy. Evropská komise chce také potrestat představitele ruské armády odpovědné za zvěrstva proti civilistům v Buči a za útok na Mariupol. Trojice ruských státních televizí šířících kremelskou propagandu má mít zakázáno vysílat v unijních zemích.

Aby sankce vstoupily v platnost, musí je jednomyslně schválit členské země. Podle diplomatů se čeká diskuse o ropném embargu. Maďarsko a Slovensko, které se obávají absence ruské ropy, mají podle unijních činitelů dostat výjimku umožňující její dovoz v příštím roce. Obě země i tak daly najevo výhrady a zcela spokojeno není ani Česko.

Podle von der Leyenové je cílem sankcí stejně jako v případě předchozích postihů omezit možnosti režimu prezidenta Vladimira Putina pokračovat v agresi proti Ukrajině.

"Putin chtěl vymazat Ukrajinu z mapy. Rozhodně neuspěje. Naopak, Ukrajina povstala v jednotě. A nyní se potápí jeho země, Rusko," prohlásila von der Leyenová, podle níž má nový sankční balík dále oslabit ruskou ekonomiku a znemožnit její modernizaci.

Jeho nejdiskutovanější součástí je embargo na dovoz ruské ropy, který v minulých letech tvořil čtvrtinu veškerého ropného importu do unijních zemí a z něhož má Putinův režim značné příjmy. Komise navrhuje ukončit do šesti měsíců dovoz surové ropy a do konce roku i upravených ropných produktů.

"Nebude to lehké, některé členské země jsou silně závislé na ruské ropě. Ale my na tom jednoduše musíme pracovat," řekla šéfka unijní exekutivy.

Návrh dnes probírali velvyslanci členských zemí, kteří nedospěli k závěru a k jednání se vrátí ve čtvrtek či v pátek. Státy v této věci stejně jako v případném pozdějším embargu na ruský plyn nemají jednotný postoj. Zástupci Budapešti a Bratislavy dávají najevo, že nejsou připraveni podpořit odstřižení od ruské ropy a podle unijních zdrojů se jim má dostat výjimky z embarga pro příští rok. Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík dnes novinářům řekl, že jeho země s návrhem souhlasí, požaduje však tříleté přechodné období. Mluvčí maďarské vlády zase podle agentury AFP prohlásil, že návrh nedává "žádné záruky energetické bezpečnosti Maďarska".

O dodatečných podmínkách však chtějí jednat i vládní politici dalších zemí východního křídla unie včetně Česka. Podle českého premiéra Petra Fialy Praha sankce podporuje, požaduje ale odklad embarga do chvíle, než bude navýšena kapacita ropovodů, které mohou do ČR ropu dopravit. Záměr vyjednávat o výjimce dala dnes najevo také bulharská vláda.

Další státy zatím výhrady nevyslovily. Německý ministr hospodářství Robert Habeck, jehož země je objemově největším odběratelem ruské ropy v EU, dnes označil přechodnou dobu do konce roku za dostatečně dlouhou.

Nové sankce mají výrazně rozšířit dosavadní působnost opatření zaměřených na ruský bankovní sektor. Vedle Sberbank mají být podle diplomatů citovaných bruselským webem Politico od mezinárodního systému plateb odpojeny také Moskevská kreditní banka a Ruská zemědělská banka.

"Tím zasáhneme banky, které jsou systémově zásadní pro ruský finanční systém a pro Putinovu schopnost ničit," uvedla von der Leyenová. Mimo seznam potrestaných bankovních domů zůstává Gazprombank, na jejíž účet mají podle Putinova nařízení unijní země převádět peníze za ruský plyn.

Vedle vojenských představitelů se má podle zdroje AFP nově týkat zmrazení majetku a zákaz cest do EU například patriarchy ruské pravoslavné církve Kirilla, který veřejně podporuje ruskou invazi. Na seznam čítající přes tisíc lidí má podle dnešního návrhu přibýt 58 jmen.

Bulharsko chce usilovat o výjimku z případného embarga na ruskou ropu

Pokud EU umožní výjimky z případného embarga na ruskou ropu, Bulharsko bude o výjimku usilovat, řekl dnes bulharský vicepremiér Asen Vasilev. Informovala o tom agentura Reuters. Návrh na úplný zákaz dovozu ruské ropy do konce letošního roku dnes představila Evropská komise, o výjimky v podobě odkladu nebo přechodného období bude žádat Česko či Slovensko.

"Bulharsko se technologicky obejde bez ruské surové ropy, ale výrazně by to zvýšilo ceny pohonných hmot. Pokud tedy Evropská komise zvažuje výjimky, rádi bychom toho využili," řekl Vasilev v rozhovoru s ekonomickým listem Kapital.

Vicepremiér už dříve uvedl, že jediná bulharská rafinerie v Burgasu momentálně zpracovává z 50 procent ruskou ropu a z 50 procent surovinu z jiných zdrojů. Pokud by to bylo potřeba, postupně by mohla podle Vasileva ruskou ropu přestat zpracovávat úplně.

Čeští europoslanci zpřísnění protiruských sankcí většinou vítají

Čeští poslanci Evropského parlamentu většinou vítají plán Evropské komise na zpřísnění sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, který má zahrnovat embargo na dovoz ruské ropy. Námitky nemají ani vůči případné výjimce pro Slovensko a Maďarsko.

Poslankyně Martina Dlabajová (ANO) ve stanovisku zaslaném ČTK uvedla, že návrh Evropské komise na nové sankce proti Rusku vítá. "Dobře, že je v nich konečně zařazena stopka dovozu ruské ropy do EU, po které v Evropském parlamentu voláme již dlouho. Nesmíme přispět už ani eurem na Putinovu válečnou mašinérii," dodala s tím, že potlesk v sále pro předsedkyni von der Leyenovou byl zasloužený.

Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové mělo kompletní odstřižení ruských bank od systému SWIFT přijít již dávno. "Souhlasím také s odstřižením od ruské ropy. Ani případná výjimka z ropného embarga pro Maďarsko či Slovensko neohrožuje tento důležitý krok jako celek," uvedla. Vyjádřila také přesvědčení, že jen takto radikální krok ruského prezidenta Vladimira Putina skutečně zabolí.

"Embargo na dovoz ruské ropy do mozaiky (sankcí) dosud chybělo," řekl novinářům europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) s tím, že Rusko tímto přijde o velkou část příjmů z vývozu energetických surovin. Zastal se přitom středoevropských zemí, které jsou zastavením dodávek nejvíce ohroženy a které žádají záruky, že budou mít surovinu zajištěnou za přijatelnou cenu. "Z vyjádření předsedkyně Komise to vypadá, že dohoda byla nalezena, že řešení je pro ně uspokojivé," dodal Niedermayer.

Protiruské sankce jako takové naopak odmítá poslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Uvedla, že "k ničemu nevedou", což je i "statisticky dokázáno". "Nedostatek surovin se již brzy projeví ve všech průmyslových odvětvích, a co je nanejvýš alarmující, dopad to bude mít i v zemědělství a v produkci potravin. Můžeme auta odstavit, ale jíst musíme!" dodala. Pokud podle ní bude mít skutečně Slovensko a Maďarsko výjimku, mělo by o ni Česko usilovat také.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

21°C

Dnes je středa 6. července 2022

Očekáváme v 21:00 16°C

Celá předpověď