EK chce do obnovy evropských ekonomik vložit 750 miliard eur

foto Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na snímku z 27. května 2020.

Brusel - Evropská komise chce v rámci pokrizové obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím Evropské unie 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Půl bilionu eur z částky, kterou si plánuje bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry. Oznámila to šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, podle níž je současná krize klíčovým okamžikem pro budoucnost evropského bloku. Komise chce za dluh ručit příštím sedmiletým rozpočtem, v němž by mělo být celkem 1,1 bilionu eur. Europoslanci plán obnovy uvítali, chtějí nové příjmy rozpočtu.

Komise záchranným fondem reaguje na největší ekonomický výpadek v historii EU, který způsobila v celé unii koronavirová omezení.

"Plán obnovy z těžké výzvy, které nyní čelíme, vytváří šanci. Nejen tím, že podpoří ekonomiky, ale také investicemi do budoucnosti. Zelená dohoda pro Evropu a digitalizace totiž podpoří zaměstnanost a růst, odolnost naší společnosti a kvalitu našeho životního prostředí," řekla dnes von der Leyenová při prezentaci návrhu komise v Evropském parlamentu.

Unijní exekutiva navrhuje rozpočet, jehož objem přibližně odpovídá návrhu neschválenému v únoru členskými zeměmi, naplnit kromě dosavadních zdrojů příjmy v podobě nových ekologických či digitálních daní. Členské státy si podle činitelů komise budou moci vybrat, zda chtějí do společné kasy poskytovat příjmy z emisních povolenek, nově navrhované clo z neekologicky vyráběných produktů, zvažované digitální daně či dalších poplatků.

Kvůli historicky největšímu společnému záchrannému plánu chce EK zvýšit strop pro takzvané vlastní zdroje rozpočtu, mezi něž patří především přímé odvody členských států. Místo dosavadních 1,2 procenta unijního hrubého národního důchodu to podle představ Bruselu budou procenta dvě.

Podle von der Leyenové jen navýšení rozpočtu umožní komisi využít velmi vysokého kreditního hodnocení a docílit výhodně nízkého úvěru.

Očekává se, že návrh spustí tvrdá vyjednávání mezi členskými zeměmi, které jsou rozdělené zvláště v pohledu na zastoupení grantů a úvěrů ve fondu obnovy. Největšími příjemci mají být Itálie a Španělsko, tedy země nejpostiženější pandemií covidu-19. Připadnout jim má 313 miliard eur přímých plateb a úvěrů, což je více než třetina celkového objemu pomoci.

Brusel hodlá začít dluh splácet po skončení příštího sedmiletého období od roku 2028. Jeho maximální doba splatnosti má činit 30 let.

Návrh komise do značné míry přitakává společnému podnětu největších unijních zemí Německa a Francie, jejichž političtí vůdci minulý týden podpořili půlbilionový balík grantů. Odpor však patrně vyvolá u takzvané šetrné čtyřky, tedy Nizozemska, Rakouska, Švédska a Dánska, které se obávají společného zadlužování a chtějí rozdělovat krizové fondy výhradně prostřednictvím půjček. Jako kompenzaci pro tyto státy nechala komise v novém návrhu rozpočtu slevy z plateb, z nichž v minulosti profitovala zejména tato skupina čistých plátců a o jejichž zrušení v únoru usilovala většina ostatních zemí.

Podle šéfky EK musí v nastávajících vyjednáváních členské země překonat rozpory a podpořit společný plán, jinak by mohly výrazně růst rozdíly mezi evropskými regiony, o jejichž smazání unie dlouhodobě usiluje. "Tahle výzva přesahuje kohokoli z nás. Je to chvíle pro Evropu," prohlásila von der Leyenová.

Komise v novém návrhu posiluje rovněž objem fondu sloužícího ke zmírnění sociálních dopadů přechodu na čisté zdroje energie. Balík, z něhož má čerpat především Polsko, ale i další postkomunistické země včetně Česka, má místo dosavadních necelých 10 miliard eur obsahovat miliard 40.

Europoslanci uvítali plán obnovy, chtějí nové příjmy rozpočtu

Převážně pozitivně hodnotili dnes poslanci Evropského parlamentu návrh fondu na obnovu ekonomik, který jim prezentovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Většina z nich oceňovala, že unijní exekutiva počítá s novými zdroji příjmů rozpočtu EU nebo že chce v rámci hospodářského oživení investovat do ekologických a digitálních priorit. Kritičtí zákonodárci upozorňovali na to, že bezprecedentní půjčku bude muset EU splácet z budoucích rozpočtů.

Brusel chce poskytnout unijním zemím 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun), které si vypůjčí na finančních trzích. Půl bilionu eur budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry.

"Hlavní otázkou pro nás není, kolik peněz bude investováno, ale na co půjdou," prohlásil předseda nejsilnější europarlamentní skupiny lidovců Manfred Weber. Komise podle něj správně svázala využití peněz z fondu obnovy se svými prioritami, jimiž jsou vedle přechodu ke klimaticky odpovědnému a digitálnímu hospodářství i podpora vzdělání či výzkumu.

Splatit dosud nevídaný společný evropský dluh podle něj nebude jednoduché a nešlo by to bez nových rozpočtových příjmů. Mezi ně komise řadí emisní povolenky či uhlíková cla. "Také digitální giganti musejí zaplatit svůj podíl," podpořil Weber myšlenku, aby do rozpočtu přispívala i digitální daň placená velkými firmami jako jsou Facebook či Google.

Zástupci dalších skupin vyzývali lídry evropských zemí, aby plán bez příliš dlouhého vyjednávání podpořili. "Nejde jen o naši budoucnost, ale i o přežití eura a jednotného trhu. Je to okamžik pravdy," řekla předsedkyně europarlamentních socialistů Iratxe Garcíaová. V narážce na skupinu takzvaných šetrných zemí, která dává ke společnému dluhu najevo nejhlasitější odpor, navrhla, aby Evropská rada do budoucna hlasovala o rozpočtu většinově a ne jednomyslně jako dosud. Není však pravděpodobné, že by tento návrh získal podporu členských států bloku.

Naproti tomu se očekává, že by některé členské země mohly váhat se souhlasem k využití nových zdrojů rozpočtových příjmů. Europoslanci dnes připomínali nedávné usnesení, v němž podmínili svůj souhlas s rozpočtem právě rozšířením příjmových zdrojů.

Šéf třetí nejsilnější frakce liberálů Dacian Ciološ zdůraznil, že jeho skupina podpoří pouze návrh, v němž bude čerpání unijních peněz svázáno s dodržováním evropských hodnot. Komise s tím ve svém návrhu počítá, členské země však měly při vyjednávání o "předkrizovém" rozpočtu v únoru tendenci vyznění této podmínky zmírňovat.

"Neměla by (EU) postihovat lidi, ale vlády a politiky, kteří nehrají podle pravidel," uvedl Ciološ. Unie vede řízení pro porušování společných hodnot s Polskem a Maďarskem.

Někteří konzervativní politici a členové nacionalistické frakce nezávislých se k návrhu komise postavili o poznání kritičtěji. Německý europoslanec Jörg Meuthen označil půjčku za "nesmysl", který je "pokrytectvím ve jménu solidarity". Peníze, které pomohou unijním ekonomikám vzpamatovat se z krize, podle něj nespravedlivě zaplatí další generace. Právě zájmy budoucích generací přitom v parlamentu argumentovala von der Leyenová, když vyzdvihovala přínos společných investic nejen pro zaměstnanost či hospodářský růst, ale i pro studijní pobyty či výzkumné projekty.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

16°C

Dnes je pátek 25. září 2020

Očekáváme v 7:00 15°C

Celá předpověď