Egyptolog: Zásadním nálezem ústavu je Raneferefův komplex pyramid

foto Čeští archeologové našli v Egyptě hrobku (na snímku je celkový pohled) dosud neznámé královny Chentkaus III., manželky faraona Raneferefa.

Praha - Nejvýznamnějším nálezem za dobu existence Českého (dříve Československého) egyptologického ústavu je odkrytí a prozkoumání nedokončeného pyramidového komplexu faraona Raneferefa, kde se kromě jeho kosterních pozůstatků podařilo najít i rozsáhlý soubor papyrů a zlomků královských soch. V rozhovoru pro ČTK při příležitosti 60. výročí ústavu to uvedl bývalý ředitel této instituce, profesor Ladislav Bareš.

Zmíněný nález je podle Bareše jedním z mála spolehlivě doložených, co se týče přímo staroegyptských vládců z doby třetího tisíciletí před naším letopočtem. V současnosti ústav pracuje především na lokalitě Abusír, ležící mezi památkovými a turistickými centry Sakkárou a Gízou. V těchto dnech pracovníci zkoumají velkou hrobku z doby první poloviny páté dynastie (zhruba od poloviny třetího tisíciletí před naším letopočtem).

Současně se ústav věnuje dokumentaci a studiu keramiky z předchozích výzkumů, což umožňuje zpřesnit datování objektu, nebo přesnější poznání a eventuálně datování pozdějších zásahů. Kromě výzkumů v Abusíru ústav dlouhodobě pracuje i na dvou místech v Súdánu.

"Mezi nejvýznamnější objevy z poslední doby lze zařadit skupinu hrobek v jižním Abúsíru, kde byla pohřbena princezna Šeretnebtej (pravděpodobně dcera faraona Niuserra z doby poloviny páté dynastie) a členové její širší rodiny. Významným nálezem bylo také odkrytí hrobky královny Chentkaus III., pravděpodobně manželky jednoho z panovníků pohřbených v Abúsíru," doplnil Bareš.

Přestože se pracovníci ústavu vždy před začátkem výzkumu důkladně připravují na konkrétní území či archeologický objekt, občas něco objeví náhodou. Například v roce 2016 dřevěný člun starý čtyři a půl tisíce let.

"Svým způsobem nečekaným, ale o to příjemnějším překvapením bylo i to, že jsme v roce 1996 odkryli nevyloupenou pohřební komoru kněze Iufay z doby před polovinou prvního tisíciletí před Kristem. Tato pohřební komora, ležící na dně velké šachty v hloubce asi 20 metrů, byla před zloději uchráněna jen tím, že svou práci zastavili jen asi 1,5 až dva metry nad stropem komory," poznamenal Bareš.

Nejvýznamnější egyptské lokality jsou podle Bareše téměř zcela prozkoumány. Takřka nepřetržitý pás památek ale tvoří okraj nilského údolí, mnoho jich je k nalezení v okolních pouštních územích či oázách. Tyto oblasti jsou prozkoumány jen částečně. Nález významem a mediálním dosahem srovnatelný s objevením Tutanchamonovy hrobky se podle něho nedá očekávat.

"Svým způsobem srovnatelný význam ale mohou mít některé zdánlivě ne tak spektakulární výzkumy, jako je třeba dlouhodobý projekt vytvoření demografické databáze populace pohřbené v Abúsíru, který z vědeckého hlediska patří k nejvýznamnějším projektům našeho ústavu," uvedl Bareš.

Spíše než na oslavy 60. výročí založení ústavu se instituce zaměří na připomenutí 100 let od počátků české egyptologie, kdy František Lexa začal v roce 1919 přednášet obor na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. K výročí chystá ústav dvě publikace. Významná by podle Bareše měla být i účast pracovníků ústavu na festivalu Academia Film Olomouc v dubnu příštího roku. "Samotné založení ústavu v říjnu roku 1958 bylo spíše jen jedním, byť významným, krokem ve vývoji české egyptologie, který pak o dva roky později umožnil zahájení vlastní archeologické činnosti v Egyptě," dodal.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je pondělí 19. srpna 2019

Očekáváme v 13:00 22°C

Celá předpověď