Evropská centrální banka se ocitla v pasti: válka mezi Ukrajinou a Ruskem doléhá na ekonomiku, ceny letí vzhůru. EU tak obchází strašák stagflace. Cedulová banka eurozóny přesto překvapila – ukončí nákupy bondů a připraví trhy na další růst úrokových sazeb.
V černém obleku, se žluto-modrou zástavou na klopě, s vážným výrazem v obličeji. Ještě nikdy nepůsobila během svého dva a půl ročního mandátu v čele Evropské centrální banky její prezidentka Christine Lagardeová tak zkroušeně jako na tiskové konferenci po skončení zasedání své instituce. Válečné útrapy se šarmantní Francouzce, která často a ráda flirtuje s publikem a kamerami, vepsalo do tváře, všiml si německý Der Spiegel.
Nicméně nic není jak bylo od doby, kdy ruské ozbrojené jednotky vtrhly 24. února na ukrajinské území. Netečně, ostatně jako vždy, působil naopak viceprezident ECB Luis de Guindos, Španěl s vizáží vinaře, jímž by mohla otřást nanejvýš mimořádně špatná úroda hroznů.
Vystoupení obou veličin centrální banky států používajících společnou měnu předcházelo první rokování Rady guvernérů, hlavního peněžně-politického sboru, od začátku konfliktu na východní hranici EU. Ten žene ještě výše už tak enormní inflaci ve společném prostoru. V únoru stouply platby za zboží a služby v eurozóně o tučných 5,8 procenta, přičemž poslední skoky mají na svědomí právě hrozby, odvíjející se od ruské invaze. A bude zřejmě hůře. Současně jde nahoru riziko, že se už i tak pandemií ochromený spolek s eurem zřítí do recese.
Přitom ještě nedávno vypadalo vše docela slibně: virus covid-19 začal ztrácet na síle, opadla nezaměstnanost, hospodářství začalo ožívat a jaro vytáhlo lidi do ulic, na náměstí a do obchodních domů. Bylo by vlastně docela fajn, nebýt obrněných transportérů Vladimíra Putina, které se valí Ukrajinou, stejně jako hrozeb kremelského vládce, že nebude váhat sáhnout po jaderném kufříku a “nadělí” lidstvu 3. světovou válku.
Za takové situace je reálné, že se Evropa – poprvé od ropné krize v 70. ledech – ocitne na pokraji stagflace. Tedy stavu, kdy ekonomika stagnuje, zatímco sílí inflace. To je těžký oříšek jak pro Lagardeovou a de Guindose, tak pro jejich kolegy v “členských” centrálních bankách. Zvyšování úroků nic nezmění na potížích v zásobování energiemi, natož na růstu cen. Napumpování dalších peněz na kapitálové trhy může zase přiblížit nebezpečí celkového přehřátí.
Co tedy zbývá? Evropská centrální banka se rozhodla pro jistý druh “meziřešení”. Světu sdělila, že bude rychleji omezovat nákupy dluhopisů ve svém podpůrném programu APP a ve třetím čtvrtletí ho zřejmě ukončí. Hlavní úrokovou sazbu nechala ECB na rekordním minimu nula procent a doplnila, že v aktualizovaném výhledu očekává na příští dva roky vyšší inflaci. Jinak řečeno, otevírá se cesta k dalšímu zvýšení úrokových sazeb na konci tohoto roku.
Investory tento postup překvapil. Ti spojovali svá očekávání s tím, že ústředí se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem přijme co nejméně závazků a ponechá si určité možnosti, dokud nebude více jasno ohledně války na Ukrajině, dopadu sankcí a budoucího vývoje cen komodit.
Výsledkem je jasný signál, že strach z inflační spirály je nutno všeobecně brát vážněji, než tomu bylo do dnešní doby.
