ECB podpůrná opatření asi ještě nezmírní, naopak ČNB se chystá zvýšit sazby

foto Znak eura před budovou Evropské centrální banky (ECB) ve Frankfurtu. Ilustrační foto.

Frankfurt/Praha - Evropská centrální banka (ECB) svou podpůrnou měnovou politiku zřejmě zatím zachová, měnit ji nebude ani v červnu. Naznačují to slova člena Výkonné rady ECB Fabia Panetty, který v rozhovoru s japonským listem Nikkei řekl, že na zmírnění podpůrných opatření je zatím brzy. Naopak guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok už trh připravuje na zvýšení základní úrokové sazby. Nevyloučil, že by to mohlo být už v červnu.

Panetta řekl, že ECB by neměla od příštího měsíce omezovat rozsáhlé nákupy dluhopisů, jimiž podporuje ekonomiku eurozóny. Přidal se tím k sílící skupině centrálních bankéřů, kteří volají po zachování stimulačních opatření.

Vzhledem k tomu, že evropská ekonomika se zotavuje z pandemie, narůstá i tlak na to, aby ECB začala podpůrná opatření omezovat. Několik klíčových centrálních bankéřů se ale proti takovým požadavkům v poslední době postavilo, což naznačuje, že ECB nákupy dluhopisů po nadcházejícím zasedání měnového výboru plánovaném na 10. června nezmění.

"Podmínkami, které vidíme dnes, nelze zdůvodnit zmírnění tempa nákupů. Jednoznačně předčasná je i diskuse o postupném odbourání programu PEPP," řekl Panetta.

PEPP je zkratka z anglických slov Pandemic Emergency Purchase Programme a označuje název programu, který ECB zavedla loni v březnu ve snaze podpořit ekonomiku eurozóny zasaženou pandemií covidu-19. Ve snaze zajistit hladkou transmisi měnové politiky ECB jeho objem postupně zvýšila až na 1,85 bilionu eur (47,1 bilionu Kč).

"V současné době naopak vidíme další nežádoucí růst výnosů, a to po růstu, který jsme zaznamenali už na začátku letošního roku," doplnil Panetta. Varoval přitom, že vyšší výnosy a s tím související zhodnocování eura vede ke zmírnění inflace, což jde proti cílům ECB. Ta se snaží, aby míra inflace byla dlouhodobě těsně pod dvěma procenty. V dubnu vystoupila na 1,6 procenta, na dvou procentech byla naposledy v roce 2018.

Šéf řecké centrální banky Jannis Sturnaras se v úterý vyjádřil v podobném duchu jako Panetta. Podobně prezidentka ECB Christine Lagardeová minulý týden prohlásila, že mluvit o zmírnění podpůrného programu je zatím předčasné.

Částku 1,85 bilionu eur na nákupy dluhopisů má ECB k dispozici do konce března příštího roku. Peníze by nejprve měly neutralizovat dopady pandemie na inflaci, pak je ale potřeba zajistit, že tlak na růst cen bude udržitelnější, uvedl Panetta. "Jsme daleko od bodu, kdy uvidíme udržitelný růst, který nebudeme muset podporovat," řekl. "Předčasné ukončení podpůrné politiky by mohlo znamenat, že to hospodářské oživení zadusíme," upozornil.

Naopak Česká národní banka už se chystá ke zvýšení úrokových sazeb. Základní úrok je teď v České republice na 0,25 procenta, kam jej ČNB snížila loni v květnu. Šéf ČNB Jiří Rusnok v rozhovoru v Deníku N řekl, že země má před sebou období rychlejšího růstu cen. Inflaci podle něj tlačí nahoru zejména globální tlaky na růst cen potravin a pohonných hmot, které ČNB svou měnovou politikou v krátkodobém horizontu nemůže ovlivnit. Je ale podle něj už evidentní, že ČNB bude zvyšovat úrokové sazby. "Otázkou je jen jak rychle, jestli to bude už v červnu, nebo až v srpnu s novou prognózou,“ doplnil guvernér.

Rusnok je členem Bankovní rady ECB, která zahrnuje šéfy centrálních bank i těch zemí, které nejsou členy eurozóny. Řízením ECB je pověřena Rada guvernérů, která je složena z členů Výkonné rady a guvernérů centrálních bank zemí eurozóny. Základní úrok v eurozóně je od března 2016 na nule.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

32°C

Dnes je pátek 18. června 2021

Očekáváme v 15:00 33°C

Celá předpověď