ECB snížila depozitní úrokovou sazbu, obnoví nákupy dluhopisů

foto Ilustrační foto - Evropská centrální banka (ECB), sídlo ve Frankfurtu

Frankfurt - Evropská centrální banka (ECB) dnes snížila depozitní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové minimum minus 0,5 procenta. Zároveň oznámila, že od listopadu obnoví nákupy dluhopisů, a to v objemu 20 miliard eur (zhruba 517 miliard Kč) měsíčně. Banka tak reaguje na další zhoršení ekonomických podmínek v eurozóně, hlavně na zpomalování hospodářského růstu a nízkou inflaci.

Pokud se depozitní sazba nachází v záporném pásmu, znamená to, že komerční banky musejí za své peníze uložené u ECB platit. ECB se tak snaží povzbudit komerční banky k poskytování úvěrů. Svou základní úrokovou sazbu dnes ECB ponechala na nule.

Protože snížení sazeb zvýší komerčním bankám náklady, ECB jim poskytne částečnou kompenzaci ve formě dvoustupňových sazeb. Část rezerv tak nebude úročena zápornou sazbou, ale nulovou. Banka také zmírní podmínky programu levných úvěrů pro soukromý finanční sektor TLTRO III.

Měnový výbor v prohlášení slíbil, že bude s nákupem dluhopisů pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné, aby posílil podpůrný vliv úrokových sazeb. Program chce ukončit krátce předtím, než začne zvyšovat základní úrokové sazby. Vzhledem k tomuto prohlášení trhy neočekávají, že úroky v nejbližším desetiletí vzrostou. Formulace podle nich naznačuje, že nákupy mohou pokračovat roky.

Evropské akcie po oznámení nových stimulačních opatření posilovaly, panevropský index STOXX 600 si připisoval zhruba půl procenta. Zpráva také vyvolala růst cen dluhopisů zemí eurozóny. Euro naopak vůči dolaru ztrácí a propadlo se pod 1,10 USD.

Prezident ECB Mario Draghi na tiskové konferenci uvedl, že ekonomika eurozóny je nyní v období zdlouhavého ekonomického oslabení, inflace zůstává nízká a bilance rizik je nakloněna směrem dolů. "Příchozí informace od minulého zasedání Rady guvernérů naznačují déletrvající slabost ekonomiky eurozóny, přetrvávání výrazných rizik zpomalení a tlumené inflační tlaky," prohlásil Draghi. Ten na konci října z čela ECB odchází, vystřídá ho Christine Lagardeová, která končí ve funkci výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF). Přesto Draghi očekává, že ekonomika eurozóny za třetí čtvrtletí dosáhne mírného růstu.

Hospodářský růst v eurozóně ve druhém čtvrtletí zpomalil o polovinu, a to na 0,2 procenta z 0,4 procenta v prvním kvartálu. Inflace v srpnu zůstala na jednom procentu, což je hluboko pod cílem ECB. Ta usiluje o to, aby se inflace v eurozóně pohybovala těsně pod dvěma procenty.

ECB současně zhoršila výhled růstu ekonomiky a inflace v eurozóně. Letos čeká zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 1,1 procenta a příští rok zrychlení pouze na 1,2 procenta. Míra inflace má letos činit 1,2 procenta, příští rok jedno procento.

Na ekonomiku eurozóny má negativní vliv napětí v mezinárodních obchodních vztazích, přetrvávající nejistota kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie i zpomalování hospodářského růstu v Číně. Někteří analytici pochybují, zda opatření ECB budou vzhledem k těmto hrozbám dostatečná na to, aby podpořila ekonomiku eurozóny. Jiní však dodávají, že ekonomika zatím jen zažívá zpomalení a není v recesi, takže program nákupů dluhopisů, který je nejsilnějším nástrojem ECB, by měl být realizován až v případě reálné krize.

ECB loni v prosinci ukončila program nákupů dluhopisů, jehož prostřednictvím napumpovala do ekonomiky nově natištěné peníze v hodnotě 2,6 bilionu eur (zhruba 67 bilionů Kč). Původně se předpokládalo, že letos by ECB mohla začít se zvyšováním úroků, zhoršující se ekonomické podmínky však obnovily tlak na uvolňování měnové politiky.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

17°C

Dnes je úterý 17. září 2019

Očekáváme v 19:00 15°C

Celá předpověď