Maláčová: Prioritou reformy je penze náročných profesí a výchovné

foto Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) hovoří 3. července 2020 v Praze na briefingu po jednání důchodové komise. Vpravo je předsedkyně komise Danuše Nerudová.

Praha - Největší prioritou vládní důchodové reformy je prosazení dřívějšího odchodu do penze pro pracovníky v náročných profesích a výchovného, tedy příspěvku pro rodiče za vychované děti. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní je potřeba změnit "architekturu důchodového systému" podle návrhu důchodové komise. Opoziční politici plán kritizují. K fungování komise mají dlouhodobě výhrady.

Komise už dřív navrhla rozdělení veřejného důchodového systému na dva pilíře. Z nultého by se vyplácel solidární základní důchod z daní a z prvního by se z odvodů poskytovala zásluhová část podle odpracovaných let a výdělků. Maláčová loni představila tři varianty nastavení, které se liší výší základní penze a započítáním bonusů za děti či přesluhování. První dva modely výdaje do budoucna zvedají.

"Udělám všechno pro to, aby tato vláda důchodovou reformu prosadila. Největší priority jsou dřívější odchod do důchodu pro náročné profese a výchovné, tedy pevná částka pro rodiče, kteří vychovali dítě," řekla Maláčová. Dodala, že ministerstvo práce má už připraveny u obou opatření návrhy paragrafů a čeká s dalším postupem na rozhodnutí vedení koalice.

Koronavirová nákaza podle ministryně práce na reformě o čtyři měsíce zpozdila. "Koronakrize ukázala více než kdykoliv jindy, že je potřeba změnit architekturu důchodového systému tak, jak to navrhla komise pro spravedlivé důchody," uvedla Maláčová. Dodala, že pevně doufá v to, že se podobu systému podaří změnit.

Podle expertů dřívější důchod pro náročné profese a zavedení výchovného nejsou reforma, ale úprava parametrů. Výdaje navíc ještě zvyšují a zhoršují udržitelnost. Podle Národní rozpočtové rady (NRR) ani návrh rozdělení na dva pilíře nepředstavuje systémové řešení, díky němuž by byly penze udržitelné. Změny důchodů by se neměly provádět bez reformy příjmů a jejich zajištění, posílit by se mělo i spoření na stáří, uvedla NRR.

Podle ministryně má reforma penzí dosáhnout tří cílů - spravedlnosti, srozumitelnosti a udržitelnosti. "Lidé mají mít slušné důchody. Já si myslím, že je prostor mít vyšší důchody než v současnosti," řekla šéfka resortu práce.

Podle NRR koronavirová krize stav veřejných financí ještě zhoršila. Hlavně kvůli důchodovému systému nejsou dlouhodobě udržitelné. Původně měl schodek státního rozpočtu letos dosahovat 40 miliard korun. Kvůli koronavirové krizi vláda prosazuje zvýšení na 500 miliard a i v dalších letech počítá se stomiliardovými deficity.

"Opakovaně jsem akcentovala, že součástí velkého deficitu veřejných financí by měl být závazek provedení reformy důchodového systému a reformy daňového systému," řekla dnes šéfka důchodové komise Danuše Nerudová. Dodala, že jedna ze tří navrhovaných variant nastavení nultého a prvního pilíře dává pět let na provedení reformy daní.

Podle místopředsedy poslanců ODS a člena důchodové komise Jana Bauera není možné v koronavirové krizi postupovat stejně jako před ní a politici i komise by podle toho měli jednat. "Je to ale jako na Titaniku. Na horní palubě se hraje na klavír a diskutuje, dole je už voda," řekl ČTK Bauer.

On a další opoziční politici kritizují to, že komise o zajištění peněz na důchody zatím nejednala. Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová už dřív řekla, že se komise zaměřuje na dílčí záležitosti místo systémových změn a příjmů. Debata o nich scházela i Pirátům, řekl už dřív jejich poslanec Tomáš Martínek. Poslanec SPD Jan Hrnčíř v minulosti kritizoval to, že se dřívější přebytky z výběru důchodového pojištění neodkládaly na reformu.

Některým opozičním politikům vadí i to, že se návrhy ministerstva práce pod vedením ČSSD představují jako dohodnuté výsledky práce komise. Ta podle Bauera slouží vládě jako "fíkový list", že se reforma chystá, koaliční strany ANO a ČSSD na ní ale samy shodu nemají. Vedle důchodové komise, kterou zřídila Maláčová, si svůj důchodový tým vytvořil i premiér Andrej Babiš (ANO). Není také jisté, co a v jaké podobě se v tomto volebním období ještě prosadí. Letos na podzim se konají krajské volby, o rok později pak volby do Sněmovny.

Komise jednala o možnosti zkrátit dobu práce pro získání penze

O možnosti zkrácení povinné odpracované doby pro získání starobní penze jednala dnes důchodová komise. Lidé by tak mohli důchod z veřejného systému dostat ne po 35 letech práce a placení odvodů, ale po kratším čase. Podle toho by se jim ale také částka mohla snížit. Novinářům to po dnešním jednání komise řekla její předsedkyně Danuše Nerudová.

"Dále se rozpracují varianty změkčování podmínek. Existuje celá řada variant... Dneska jsme z pera ministerstva práce diskutovali návrh změkčení podmínek doby pojištění a případného přiznávání a krácení nároku na důchod," uvedla Nerudová.

Zkrácení povinné doby důchodového pojištění je jedna ze změn, kterou Česku radí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Resorty práce a financí si od ní nechaly vypracovat analýzu důchodového systému. Nyní k ní podávají připomínky, výsledná studie by měla dorazit na podzim.

Podle propočtů by mohlo v Česku přibývat lidí, kteří povinnost odpracovat 35 let nesplní a starobní penzi nezískají. "Dnes ze 100.000 přiznaných důchodů ročně zhruba 5000 seniorů a seniorek na starobní důchod nedosáhne. Obavy existují," uvedla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Podrobnosti k dalším výsledkům analýzy OECD, o nichž komise dnes debatovala, nechtěla Nerudová zatím přiblížit. "Vypadá to, že se komise ubírala dobrou cestou, protože v základních obrysech jsou věci, že by reforma (penzí) měla způsobit, že systém bude srozumitelný a jednodušší, že by měly být zapojovány obecné daně," uvedla šéfka komise.

OECD už v minulosti Česku několikrát doporučila důchodový systém upravit. Radila třeba v budoucnu dál odsouvat věk nástupu do penze podle prodlužování života. Důchodová věková hranice se v Česku zvedá každý rok, a to obvykle o dva měsíce u mužů a o čtyři měsíce u žen. V 65 letech budou muži i ženy odcházet zhruba po roce 2036. Další pomalé odsouvání věku, které by se týkalo dnešních třicátníků či dvacátníků, vláda loni odmítla. Jednat by o tom měl příští kabinet znovu v roce 2024.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

28°C

Dnes je pátek 7. srpna 2020

Očekáváme v 19:00 28°C

Celá předpověď