Drážďanský Svět NDR ukazuje, jak se žilo před rokem 1989

foto Kempinkové vybavení na snímku pořízeném 15. srpna 2019 na výstavě Svět NDR v Drážďanech. Expozice ukazuje, jak vypadal každodenní život v komunistické Německé demokratické republice před 30 a více lety. Návštěvníci mají možnost nahlédnout do dobového obývacího pokoje, školy nebo třeba nákupního střediska. Výstava nabízí několik tisíc předmětů od tehdejších aut přes hračky až po tradiční vybavení domácností, v nichž nechybí ani spousta nástrojů používaných tehdy také v Československu.

Drážďany - Jako na cestě zpátky v čase před rok 1989 si mohou v Drážďanech připadat návštěvníci výstavy Svět NDR. Mají totiž možnost si připomenout každodenní život v komunistické Německé demokratické republice před 30 a více lety a nahlédnout přitom do dobového obývacího pokoje, školy nebo třeba nákupního střediska. Řada lidí přichází zavzpomínat. Po návratu tehdejšího režimu ale prý téměř nikdo netouží.

Fotogalerie

"Výstava ukazuje všední život lidí v NDR, to, jak bydleli, pracovali, studovali, cestovali nebo trávili volný čas," říká jeden z průvodců expozicí Siegfried Pretzsch při pohledu na kompletně vybavenou dobovou poštu. Hned vedle je k vidění kadeřnictví a o kousek dál zase obchod s potravinami, u něhož vedle omezené palety produktů zaujmou i státem určované a dotované ceny.

Celkem výstava na 1500 metrech čtverečních nabízí několik tisíc předmětů od tehdejších aut, ať už jimi byly trabanty, škodovky nebo wartburgy, přes tradiční vybavení domácností, v nichž nechybí ani spousta nástrojů používaných tehdy také v Československu, až po hračky nebo gramofonové desky, včetně těch od Karla Gotta a Felixe Slováčka.

Velmi dobře je zná i devětasedmdesátiletý průvodce Pretzsch, který v Drážďanech zažil celou čtyřicetiletou éru východního Německa, a tak mu nedělá žádný problém vysvětlovat návštěvníkům tehdejší reálie. Skupinám studentů popisuje třeba to, jak fungovaly obchody, v nichž se řady věcí nedostávalo. "To je samozřejmě zajímá, protože dnešní supermarket vypadá úplně jinak než ten v NDR," podotýká a poukazuje na to, že východoněmecký režim prostě až na výjimky neměl peníze, aby kupoval potraviny v zahraničí.

Během hodinové až hodinu a půl dlouhé prohlídky se Pretzsch vedle praktických otázek dotýká také toho, jak NDR fungovala politicky, jak ji utvářel stalinismus a komunistické ideje. "To se musí vysvětlovat, protože od začátku to bylo tak, že jsme se nacházeli pod vlivem Sovětského svazu," zdůrazňuje.

Muzeum, do něhož běžné vstupné přijde na sedm eur (181 korun), láká i řadu starších lidí, kteří život ve východním Německu sami pamatují. Pretzsch má za to, že sem rádi chodí zavzpomínat, návrat režimu si ale nepřejí. "Myslím, že to nikdo nechce, vždyť je to jen 30 let zpět," říká. Také šéf muzea Stephan Franck si myslí, že návrat totalitního režimu by si přál jen málokdo z návštěvníků, zároveň je ale přesvědčen, že řada východních Němců touží najít po znovusjednocení "ztracenou identitu, kterou se odlišují od západní části republiky".

Tato touha podle něj souvisí i s pocitem řady zdejších Němců, že jim zbytek spolkové republiky nerozumí, nebo s tím, že se dodnes většinově považují za občany druhé kategorie. Pretzsch sám se tak sice nevnímá, ale i on říká, že po pádu berlínské zdi v listopadu 1989 a po znovusjednocení Německa o necelý rok později převažovala tendence všude co nejrychleji šířit západoněmecký vliv, a to i v oblastech, které podle něj v NDR fungovaly dobře. "Na špičkové posty se upřednostňovali lidé ze západního Německa, takže zdejší pak měli pocit, že jejich (část) země je druhořadá," míní.

Za dobu před 30 a více lety by ale ani tak neměnil. "Neřekl bych, že mi něco z NDR chybí. Život je dnes prostě mnohem pestřejší, proměnlivější a samozřejmě taky o něco ostřejší," poznamenává.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

18°C

Dnes je čtvrtek 17. října 2019

Očekáváme v 11:00 15°C

Celá předpověď