Odsuzovaná metoda hydraulického štěpení „Big Oil“, která vytahuje z puklin v horninách plyn a ropu do těžitelných ložisek, může kvůli krizi na Ukrajině přijít opět ke slovu. A to v míře, v jaké to jen půjde. V případě tzv. břidlicového plynu smí jít rovnou o návrat z nuly na vrcholnou scénu.
Tomuto scénáři předcházelo nedávné setkání špiček těžební branže v Ceraweeku v Houstonu, akci přirovnal německý deník Handelsblatt k “třídnímu srazu”. Dorazili výkonní ředitelé Exxon Mobil, Chevron, BP, Shell, Total a mnozí další, aby probrali 
vzniklou situaci s generálním tajemníkem OPEC, oborovými experty z Goldman Sachs a analytiky ratingových agentur. “Přijelo několik tisíc účastníků, v hotelu Hilton strávili pět dní,” píše list, podle něhož byly tamní sály a chodby plné klepání po ramenou a radosti ze setkání po dvouleté pandemické pauze, stejně jako z nového sebevědomí.
Po dlouhá léta byly ropné a plynové koncerny v nemilosti veřejnosti a investorů, od politiků si vysloužily nálepku “vrahů klimatu”. Ruská invaze na ukrajinské území a s ní spojené hektické hledání náhrady za ruské dovozy udělalo z globálních hříšníků zachránce světa. Náhle jsou společnosti Exxon, Chevron a zbytek segmentu povolány k tomu, aby svou produkci co nejdříve urychlily. V zájmu snížení tlaku na vysoké ceny energií a obnovení transportu do nouzí zasažené Evropy. A stejně tak rychle se jeví být v pořádku věci, které byly v minulosti terčem kritiky – například sporné frakování (fracking), které pumpuje do země s obsahem strategických surovin stlačenou směs vody s pískem a chemikáliemi.
“Jsme ve stavu nouze, musíme proto po určitou dobu rozumným způsobem rozšířit nabídku, abychom stabilizovali trh a minimalizovali dopady na americké rodiny,” prohlásila ministryně energetiky Jennifer Granholmová.
Podobně podpořil zvýšení těžby ropy a plynu šéf Tesly Elon Musk, který se stal multimiliardářem díky vizi o přechodu aut z klasických pohonů na elektřinu. „Říkám to nerad, ale je zapotřebí co nejrychleji zvednout produkci ropy a plynu. Neobvyklá doba si žádá neobvyklé činy,” napsal Musk na Twitteru zkraje března. Připustil, že pro Teslu to 
nejsou dobré zprávy, avšak uznal, že udržitelné zdroje nemohou ihned kompenzovat výpadky v ruských dovozech.
„Mohlo by být fajn, kdyby nastala nová éra ‚Drill, Baby, Drill' a Frack, Baby, Frack’,” myslí si nejmenovaný investiční bankéř z New Yorku. Motto „Drill, Baby, Drill“ (s významem “těž, co můžeš”) bylo ostatně velkými písmeny napsáno na poháru, který nesla coloradská republikánka Lauren Boebertová u příležitosti projevu prezidenta Joe Bidena o Stavu Unie.
Co nahradí ruský plyn a ropu?
Jak moc se toho přihodilo, ukázalo právě setkání v Ceraweeku. Proslov amerického pověřence pro boj se škodlivými změnami Johna Kerryho o budoucnosti obnovitelných zdrojů se setkal spíše s vlažnou odezvou. Panel o energetické bezpečnosti v Evropě musel být naopak pro velký zájem přeložen z menšího prostoru do plesové haly. Přítomní byli v hlavní otázce zajedno: “Co má nahradit ruský plny a ropu”?
Není divu, že se zástupci ropného průmyslu stylizovali v dané situaci do rolí dobrodějů. „Přístup k energiím je právo, ne privilegium,” hřímal z pódia nigérijský šéf OPEC Mohammed Barkindo se slibem, že udělá vše pro to, aby členské státy jeho organizace dodávaly více barelů než dosud.
„Globální trh s energiemi se otřásá v základech, lidé si dělají starosti o dostatek elektřiny a výši její ceny,” shrnul boss Exxon Mobile Darren Woods a apeloval na kolegy: „Náš obor musí udělat všechno možné, aby pokryl vzniklou poptávku.” Může se tím rozumět také těžba z břidlicového naleziště Permian Basin (Permská pánev) v západním Texasu, které údajně obsahuje až 20 miliard barelů vytěžitelné ropy a má být druhým největším rezervoárem po Ghawaru v Saúdské Arábii.
Aby se dostala drahocenná surovina do sudů, používá se postup zvaný frakování. Jde o technologii, která natlačí do většinou rovnoběžných vrstev břidlic směs vody, písku a chemických složek, které horninu roztrhnou a usnadní odběr ropy či plynu.
Frakování se těší v USA slušné oblibě, třebaže je kvůli svým vedlejším ekologickým a zdravotním dopadům méně úspěšné, než by si jeho zastánci přáli. Nově by mohlo zažít raketový start. V jeho prospěch hovoří fakt, že jde zřejmě o nejrychlejší metody odsátí ropy z hornin. Za tímto tvrzení stojí vědci z Wharton School of the University of Pennsylvania, kteří připomínají, že otevírání nových polí pro tradiční dobývání ropy je během na hodně dlouhou trať. „U frakování se dá investovat během jednoho roku a ropa může začít téci,” popisuje rozdíl profesor Gideon Bornstein. Navíc se u této metody dá pružněji upravovat objem produkce, myšleno nahoru a dolů. Pro úplnost: třeba v 
Německu nebo Česku jde o nepovolený způsob těžby.
O tom, že se v Severní Americe upne pozornost na břidlice, je přesvědčen i James Burkhard, specialista na ropné trhy v S&P Global. Věří, že frakování přispěje k denním výnosům jedním milionem barelů. John Hess, CEO Hess Corp, je rovněž pro toto řešení. „Břidlicová ropa a plyn sehrají důležitou úlohu,” oznámil v Houstonu. „Co bylo dříve odmítáno, je nově žádáno. Svět potřebuje ropu,” dodal.
Klimatické vize utopené v krvi a ropné černi
Podporu pro svou činnost nacházejí těžební kolosy v politicích, zejména mezi republikány. Kromě Lauren Boebertové se za ně přimlouvá Dan Sullivan, senátor z 
Aljašky, který požaduje mimo jiné stavbu dalšího potrubí do systému Keystone Pipeline v Kanadě a Spojených státech. Ten byl uveden do provozu v roce 2010, je vlastněn společností TC Energy a vládou Alberty. Tímto vedením má proudit z Kanady do Spojených států ropa z mořských písků, jejíž získávání je ekologicky mimořádně škodlivé. Bývalý prezident Barack Obama tuto variantu zakázal, Donald Trump ji povolil a Joe Biden znovu zapověděl. „Máme v tom ohromný energetický potenciál,” naléhá Sullivan na Twitteru. „Nejen USA, ale celý svět je na to odkázán.” A jeho kolega Ken Buck se na stejné službě ptá: „Pročpak neotevře prezident Biden tyto dveře a nevyužije domácí zdroje?”
Osloveného tyto výzvy, spolu s vysokými cenami energií, poptávkou po přísunu ropy a apely na frakování, tlačí ke zdi. Do úřadu nastupoval první muž Bílého domu s ambicí učinit z největší globální ekonomiky udržitelný komplex a účinného pomocníka v boji proti negativním změnám klimatu. Ovšem ceny benzinu jsou momentálně na čtrnáctiletém maximu – a republikáni dělají z plateb za energie volební téma doplňovacího hlasování do Kongresu. Místo větrníků a solárních panelů zažívají renesanci fosilní paliva včetně sporného pumpování do břidlic.
Budoucnost bez fosilních paliv? Ale kdeže…
Technologie frakování má za sebou v USA pohnutou historii. Je to dobře 10 let, co se ujala “Shale Revolution“, čili snaha o kombinaci hydraulického narušování hornin a horizontálního vrtání s cílem zvýšit produkci ropy a zemního plynu. Za Baracka Obamy ještě nesplnila očekávání. Přesto se tyto postupy časem ujaly a Amerika jim vděčí za to, že se stala v roce 2018 (za Trumpa) největším čistým vývozcem energií a světovou jedničkou v produkci ropy – poprvé od roku 1973.
Sám Obama označil tento postup za “úžasný” a uvalil na něj pouze mírnou regulaci. Donald Trump zašel dále a povolil frakování dokonce na území původních obyvatel Ameriky. Biden tomu chtěl učinit přítrž a zarazil stavební povolení na federálních pozemcích stejně jako nové vedení Kanady. To, co právě děje, je pravý opak jeho záměrů. Oproti přechodu na obnovitelné zdroje se horečnatě diskutuje o energetické bezpečnosti USA.
Nutno poznamenat, že jásání na těžbou břidlicové ropy a plynu není pro podniky bez finančních úskalí. Cyklické boomy a útlumy, která se v energetice pravidelně odehrávají, jsou pro frakování obzvláště hrozivé. Tato metoda je možná rychlá, ale drahá: vyplatí se jen tehdy, když jsou ceny ropy nahoře a firmy mohou dosáhnout na tučné marže.
Pandemie covid-19 naopak zařídila, že se ceny ropy a plynu masivně propadly a frakování ztratilo na atraktivitě. Desítky firem vyhlásily úpadek. Patřil k nim průkopník 
tohoto postupu Chesapeake Energy. Chevron zase mohutně přiškrtil investice tímto směrem.
Válkou na Ukrajině nabylo frakování zase na zájmu. Analytici přesto vybízejí k opatrnosti, majíc na paměti zmíněný „Shale Boom“. Tim Helms, finanční šéf Citizen Energy, privátní firmy z oklahomské Tulsy, prohlásil, že u frakování jde o zralý byznys. Věří, že naděje vkládané do dolování z břidlic budou rozloženy z důvodu opatrnosti do příštích 10 až 15 let.
O tom, že fosilní paliva budou ještě dlouho hrát důležitou roli, Hess nepochybuje: „Abychom hladce přešli na zelené zdroje, musíme mít v Americe ropu,” zdůrazňuje podnikatel. “USA jsou největším těžařem na planetě. Vláda a banky nám nemohou říkat, že nás nepotřebují. Máme co do činění s národní bezpečností. Můžeme tu stát rovně a hrdě,” volal Hess do publika v Houstonu. Odpovědí mu byl bouřlivý potlesk.
