Do údržby Svatého Víta a ochrany před požáry jde 20 mil. Kč ročně

foto Martin Pospíšil, který má na starosti požárněbezpečnostní ochranu Pražského hradu, hovoří s novináři 16. dubna 2019 o protipožárních opatřeních v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

Praha - Do údržby a rekonstrukce katedrály svatého Víta včetně její ochrany před požáry investuje Kancelář prezidenta republiky asi 20 milionů korun ročně. Protipožární ochrana gotické památky za tři roky stála deset milionů korun. Novinářům to dnes řekl prezidentův kancléř Vratislav Mynář. Prezident Miloš Zeman svému francouzskému protějšku v dopise nabídl pomoc restaurátorských dílen Pražského hradu při rekonstrukci pařížské katedrály Notre-Dame, kterou zasáhl ničivý požár.

Fotogalerie

"I bezpečnostními opatřeními u vstupu na Pražský hrad se snažíme minimalizovat možnost žhářských útoků," uvedl Mynář. Turisté, kteří vstupují do areálu Hradu, se musí podrobit osobní prohlídce a projít bezpečnostním rámem.

Katedrálu podle Mynáře hlídá 145 požárních čidel a v objektu je umístěno 29 hasicích přístrojů. Kromě hlásičů zaznamenávajících kouř jde také o přístroje s paprskem a zrcátkem, které signalizují přerušení paprsku například kouřem či prachem. Do výškových částí katedrály se dá čerpat voda třemi suchovody, za minutu je to více než 1200 litrů. "Dřevěná střecha velké věže je chráněna přístroji se 70 speciálními hasicími hlavicemi," dodal.

Podle Martina Pospíšila, který má na starosti požárněbezpečnostní ochranu Pražského hradu, jsou standardy ochrany v katedrále svatého Víta v zásadě podobné jako v Notre-Dame. "Do tohoto prostoru nemůžeme osázet moderní přístroje a vztahovat na něj dnešní prostory," dodal. Snaží se ale rizikové prostory, jako jsou technické místnosti s elektroinstalací, požárně izolovat, aby nebyly poškozeny historické části. Z hlediska bezpečnosti je podle něj největším problémem to, že se v katedrále může shromáždit i tisíc lidí. Budova má zpracovaný evakuační plán pro lidi i pro cennosti.

Hasičská jednotka sídlí přímo v areálu Hradu v jízdárenském dvoře, spadá přímo pod Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru. "Čas výjezdu jednotky je jedna minuta, zahájení požárního útoku do čtyř minut," uvedl kancléř. Přes deset milionů korun podle něj bylo investováno do speciálního vozu, který umožní lepší průjezdy areálem Hradu.

Požár pařížské katedrály Notre-Dame, který vypukl v pondělí večer, se podařilo zcela uhasit až dnes dopoledne. Odborníci zjišťují, do jaké míry byla porušena statika stavby. Shořela střecha, zřítila se část klenby a vysoká věž, nicméně mnoho uměleckých a liturgických předmětů se podařilo zachránit. Vyjádření lítosti nad zničením kulturního symbolu Francie a podle některých i Evropy přicházejí z celého světa, mimo jiné také z České republiky, spolu s nabídkami pomoci při obnově katedrály.

"Jsme připraveni nabídnou veškeré kapacity restaurátorských dílen," uvedl Mynář. Zeman se chce podle něj jako vyjádření podpory Francii zúčastnit oslav francouzského státního svátku v polovině července na velvyslanectví v Praze.

V restaurátorských dílnách, které sídlí na Pražském hradě v Ústavu šlechtičen, se mohou památkáři postarat jak například o historické obrazy, tak i třeba o kovové a textilní předměty včetně gobelínů. Restaurátoři mají k dispozici moderní speciální přístroje pro jednotlivé kroky péče o staré předměty. Využívají speciální stoly, odsávací přístroje nebo ateliér pro detailní fotodokumentaci. V místnostech může být díky vzduchové ventilaci udržována stálá teplota, která je pro zachování artefaktů důležitá.

Kurátor hradních sbírek Jaroslav Sojka ČTK řekl, že Hrad má k dispozici restaurátorské prostory, restaurátoři jsou najímáni podle aktuálních potřeb a projektů. V minulosti se v hradních dílnách starali například o relikviář svatého Maura ze 13. století, na místních stolech restaurátorů ležely také třeba přilba svatého Václava, jeho zbroj a předměty ze svatovítského pokladu. Nyní se restaurátoři zabývají třeba úpravou tapiserie, kterou darem dostala císařovna Marie Terezie. Pracují i na punčoše, která byla nalezena v jednom ze středověkých hrobů ve svatovítské katedrále.

Hasiči s památkáři se snaží lépe chránit památky před požáry

V třinecké části Guty v noci z 1. na 2. srpna shořel dřevěný kostel Božího těla z 16. století. Významná památka byla prakticky zničena. Praha - Za posledních deset let zaznamenali hasiči v České republice 133 požárů historických památek, které způsobily mnohamilionové hmotné škody a nevyčíslitelné ztráty historického a duchovního rázu. Nejčastěji hořelo kvůli nedbalosti, technickým závadám a vadným komínům, výjimečné není ale ani úmyslné zapálení. Hasiči společně s památkáři i vlastníky objektů řeší protipožární ochranu památek tak, aby byla funkční a zároveň estetická, informovala dnes ČTK mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR Nicole Zaoralová v souvislosti s požárem pařížské katedrály Notre-Dame.

V době vzniku historických objektů požární bezpečnost nikdo neřešil a konstrukčně památky neodpovídají současným normám. "Stavební prvky, zejména střechy, jsou často z hořlavého materiálu, stavby jsou strmé, věže jsou vysoké a není možno se k nim dostat. Většinou také zcela chybí jakékoliv protipožární zabezpečení," poznamenala Zaoralová.

Když začne hořet, bývá pro hasiče problém se k objektu, často umístěnému na kopci v obtížně přístupném terénu, s těžkou technikou a cisternami s vodou vůbec dostat. "Přitom právě v takovýchto objektech chybí zdroj vody k hašení a voda se musí zajistit dálkovou dopravou někdy i několik kilometrů," uvedla mluvčí. Zásah komplikuje také členitý charakter stavby či množství uchovávaných předmětů z hořlavého materiálu.

Hasiči se proto společně s památkáři a vlastníky, případně provozovateli hradů a zámků zabývají tím, jak zvýšit zabezpečení budov proti požárům současně s tím, jak budou protipožární prvky v historické stavbě vypadat. "Nejen účelná a účinná, ale i citlivá a estetická. Přesně taková by z hlediska hasičů a památkářů měla být požární ochrana kulturního dědictví," uvedla ředitelka odboru prevence generálního ředitelství hasičů Květoslava Skalská. Základním úkolem je minimalizovat rozvoj požáru, jeho šíření a snížení škod. Nejefektivnější způsob je instalace moderního protipožárního vybavení, jako jsou elektronické požární signalizace, protipožární dveře, okna či stabilní hasicí zařízení. V historických budovách se místo kabelů z estetických důvodů často volí bezdrátové řešení.

"Za dobře zabezpečený považuji takový objekt, který má detektory požáru s napojením na požární klapky a odtah tepla a kouře, zařízení pro přenos informace na pulty centralizované protipožární ochrany, stabilní hasicí systémy, protipožární nátěry a také dobré zásobování hasicími médii," sdělil ČTK Pavel Fiala ze společnosti Trade FIDES, která dodává bezpečnostní technologie včetně protipožárních. Česko podle něj patří v protipožární ochraně památek k evropské špičce a hasiči se této věci soustavně věnují.

Už v roce 2010 začala spolupráce hasičů s Národním památkovým ústavem, která má zlepšit ochranu památek před požáry. Na začátku letošního roku podepsal Hasičský záchranný sbor ČR dohodu také s ministerstvem kultury. "Naším cílem je oslovit i další vlastníky kulturních památek, jako jsou obce, církve a soukromí vlastníci," dodala Zaoralová.

V poslední době byl nejničivější požár dřevěného kostela v Gutech, který v srpnu 2017 po úmyslném zapálení úplně vyhořel, podle hasičů způsobil škodu 50 milionů korun. Loni v srpnu hořel zámek v Horním Maršově, za nímž stála také skupina žhářů. Mezi další památkově chráněné památky, které poničil požár, patří zámek Plumov, kostel v Mirovicích, chata Libušín, rozhledna Hýlačka, Petrova bouda v Krkonoších nebo část hradu Pernštejn. Miliardovou škodu způsobil v roce 2008 požár levého křídla secesního Průmyslového paláce na pražském Výstavišti, který vznikl z nedbalosti.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

7°C

Dnes je čtvrtek 14. listopadu 2019

Očekáváme v 5:00 0°C

Celá předpověď