Stovka lidí přišla na Petřín sledovat částečné zatmění Slunce

foto Lidé sledovali 10. června 2021 na Štefánikově hvězdárně v Praze částečné zatmění Slunce.

Praha - Zhruba stovka návštěvníků dnes dorazila na Štefánikovu hvězdárnu v Praze na Petříně pozorovat částečné zatmění Slunce. ČTK to sdělili zástupci hvězdárny. Počasí sledování jevu přálo. Komentovaná pozorování byla v hlavní i západní kopuli petřínské hvězdárny, dalekohled stál také před budovou. Desítky lidí také sledovaly úkaz z ďáblické hvězdárny, zhruba 150 lidí navštívilo hvězdárnu ve středočeském Ondřejově. Dnešní částečné zatmění Slunce bylo nejvýše položené do roku 2179 a prvním ze série sedmi částečných zatmění pozorovatelných z Česka do roku 2030.

Fotogalerie

Úkaz v Praze začal v 11:42. V té době byla v hlavní kopuli desítka návštěvníků, demonstrátoři a několik novinářů. Maximum úkazu nad hlavním městem nastalo ve 12:38, kdy Měsíc překryl 17 procent slunečního disku. S největším, devatenáctiprocentním zákrytem v tuzemsku, se dnes počítalo na severovýchodě Čech. Na různých místech Česka se také nástup jednotlivých fází lišil o několik minut. V Praze jev skončil ve 13:35.

Návštěvníci Štefánikovy hvězdárny pozorovali jev pomocí dalekohledu opatřeného bezpečnostními filtry či přes speciální brýle. V kopuli byla i projekce mapující, jak se Měsíc do Slunce "zakusuje".

Demonstrátoři seznámili návštěvníky s řadou zajímavosti o Slunci i dnešním úkazu. Také upozornili, že dalekohled v hlavní kopuli byl vyroben mezi lety 1905 až 1907 a původně sloužil k pozorování Měsíce. Do Štefánikovy hvězdárny byl od vdovy vídeňského astronoma Rudolfa Königa zakoupen v roce 1930. Vedoucí Štefánikovy hvězdárny Tomáš Prosecký podotkl, že by měl letitý přístroj odjet příští rok na restaurování do Německa.

"Probíhalo to nádherně a dorazilo 54 lidí," řekl ČTK Rudolf Mentzl k pozorování z hvězdárny v Ďáblicích. Podmínky byly dobré i v Ondřejově, kde je pracoviště Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Podle tiskového tajemníka ústavu Pavla Suchana tam částečné zatmění pozorovalo zhruba 150 lidí, z nichž většinu tvořily školní třídy.

Zatmění Slunce nastane, když se Měsíc v novu ocitne na přímce mezi Sluncem a Zemí a při pohledu ze Země zakryje sluneční disk nebo jeho část. Pokud Měsíc zakryje celé Slunce, jde o úplné zatmění. Pokud je Měsíc v době zatmění na své výstředné dráze dále od Země, je úhlově menší a Slunce nezakryje po celé ploše. Pak jde o takzvané prstencové zatmění Slunce.

Obě zatmění jsou pozorovatelná jen v úzkém pásu na Zemi, kudy se rychle pohybuje měsíční stín. Na velké ploše mimo pás je zatmění možné spatřit jako částečné.

Pás prstencového zatmění se tentokrát táhl od Kanady přes Grónsko až do části severovýchodní Sibiře, zahrnul i severní pól. Částečné zatmění spatřili lidé z velké části Evropy, Severní Ameriky, severozápadní části Atlantiku a severní poloviny Asie.

Další částečné zatmění Slunce viditelné z Česka bude 25. října 2022. Další nastanou v letech 2025, 2026, 2027, 2029 a 2030.

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2021 ČTK

Reklama

17°C

Dnes je středa 4. srpna 2021

Očekáváme v 23:00 17°C

Celá předpověď