Dětská nemocnice v Mariupolu se stala terčem náletu, EU zavádí další sankce

foto Ukrajinští zdravotníci odnášejí zraněnou těhotnou ženu z porodnice v Mariupolu po ruském ostřelování 9. března 2022.

Kyjev/Moskva/Washington - Dětská nemocnice v Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny se stala terčem ruského náletu, informovaly ukrajinské úřady. Útok si podle nich vyžádal nejméně 17 zraněných. Stal se v době, kdy v obléhaném městě měl platit klid zbraní, aby se z něho mohli evakuovat civilisté. Odejít se podle ukrajinských úřadů podařilo 40.000 obyvatel jiných měst. Evropská unie se dnes dohodla na dalších sankcích kvůli ruské agresi na Ukrajině, která trvá už skoro dva týdny. Na sankčním seznamu se nově objeví jména 160 ruských politiků a oligarchů a vyloučení z mezinárodního platebního systému SWIFT čeká i běloruské banky.

"Mariupol. Přímý zásah ruských vojsk do porodnice. Pod troskami jsou lidé. Pod troskami jsou děti. Je to zvěrstvo!" uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o útoku na dětskou nemocnici a znovu vyzval k vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou, což Západ odmítá, protože nechce otevřeně vstoupit do nynějšího konfliktu. Podle zástupce mariupolského starosty Serhije Orlova ve městě se zhruba 400.000 obyvateli doposud přišlo o život nejméně 1170 civilistů. Tyto údaje nelze nezávisle ověřit. Ve městě dnes do masového hrobu pochovali 47 obětí. Lidé jsou v Mariupolu bez vody, tepla, elektřiny a plynu. Musí si rozpouštět sníh, aby se mohli napít, nebo používají vodu z kaluží.

Pro dnešek se bojující strany dohodly na příměří ve městech Enerhodar, Sumy, Mariupol, Volnovacha, Izjum, aby je mohli opustit civilisté, další humanitární koridor měl zahrnout města Vorzel, Buča, Boroďanka, Irpiň a Hostomel. "Za jediný den bylo evakuováno přes 40.000 žen a dětí z celé Ukrajiny. Snažili jsme se evakuovat 100.000, ale nepodařilo se to. Nadále pracujeme na nejproblematičtějších oblastech: Mariupol, Charkov a Kyjevská oblast," napsal předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa David Arachamija na facebooku. Lidé míří na bezpečnější místa jinde na Ukrajině, ukrajinské úřady už dříve odmítly ruský návrh, aby některé evakuační trasy mířily do Ruska nebo Běloruska.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva dnes uvedl, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu zdokumentoval smrt 516 civilistů, z toho 37 dětí. Zraněno bylo 908 civilních osob. Skutečný počet obětí bude podle něj patrně mnohem vyšší. Konflikt vyhnal z domovů více než dva miliony lidí, z nichž přes polovinu zamířilo do Polska. Do Ruska podle tamního ministerstva obrany odešlo téměř 180.000 lidí. Do ČR podle aktuálních odhadů ministra vnitra Víta Rakušana zatím dorazilo odhadem 150.000 lidí.

Ruský resort obrany uvedl, že invaze na Ukrajinu se účastní také branci a připustil, že někteří tam padli do zajetí. Prezident Vladimir Putin přítomnost odvedenců na Ukrajině ale podle tiskových agentur popřel a uvedl, že bojů se účastní pouze profesionální vojáci, kteří mají podepsanou smlouvu s ruskou armádou. Kreml slíbil potrestat ty, kteří odvedence na Ukrajinu vyslali.

Státy EU se rozhodly zmrazit majetek na svém území 146 členům Rady federace, horní komory ruského parlamentu, která ratifikovala smlouvy se samozvanými separatistickými republikami na východě Ukrajiny. Kromě nich se postihy vztahují i na 14 oligarchů napojených na Putinův režim. Jsou mezi nimi miliardáři podnikající v hutnictví, zemědělství, telekomunikacích či farmaceutickém průmyslu. Sedmadvacítka také zmrazí platební styk s běloruskou centrální bankou a vyloučí ze systému SWIFT tři velké běloruské banky. Kromě toho zahrne do dosud platných sankcí také obchodování s kryptoměnami, jejichž prostřednictvím mohla Moskva unijní opatření částečně obcházet. Podle vysoce postaveného činitele je ve hře ještě další zpřísnění sankcí proti Moskvě, šéfové vlád členských států o něm měli jednat na neformálním čtvrtečním summitu ve Versailles.

Britský ministr obrany Ben Wallace dnes oznámil, že Londýn uvažuje o tom, že ukrajinské armádě pošle protiletecké střely. To by znamenalo významný posun ve snaze Británie podpořit Kyjev v boji proti ruské invazi. Londýn k dnešku poslal na východ Evropy už 3615 protitankových střel NLAW a plánuje posílat i další.

Znepokojení vyvolávají zprávy o jaderných provozech na Ukrajině. Státní společnost Enerhoatom informovala, že černobylská jaderná elektrárna nemá dodávky elektrického proudu, což by bez včasné opravy mohlo vést k úniku radiace, protože elektřina je nutná k chlazení spotřebovaného jaderného paliva. Proud zatím zajišťují záložní generátory elektrárny, kterou obsadili nedlouho po zahájení invaze na Ukrajinu ruští vojáci. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) uvedla, že přerušení dodávek elektřiny do odstavené elektrárny nepředstavuje kritický bezpečnostní problém. Už dříve dnes MAAE upozornila, že ztratila spojení se systémy, které monitorují bezpečnostní situaci v Černobylu. Záporožská jaderná elektrárna je podle Ruska plně pod kontrolou ruské národní gardy a zaměstnanci pracují v běžném režimu. Šéfka českého úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová uvedla, že přes ztrátu on-line přenosu dat a stále obtížnější zajištění komunikace s personálem v Černobylu a Záporožské jaderné elektrárně je dost údajů o radiační situaci na celém území Ukrajiny a v sousedních zemích a nic neukazuje na zhoršení. Vážnější je podle ní situace zaměstnanců.

Výrazně dnes klesaly ceny ropy, cena severomořského Brentu se propadla až o 17 procent a dostala se pod 106 dolarů za barel po zprávách médií, že Spojené arabské emiráty a Irák podpoří zvýšení těžby Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích spojenců. Později Brent část ztrát smazal, krátce před 20:00 SEČ se prodával zhruba za 112,60 USD za barel.

Prudce dnes posílily evropské akcie a smazaly část výrazných ztrát z předchozích čtyřech dnů, které vyvolala ruská invaze na Ukrajinu a následné protiruské sankce.

Válka na Ukrajině … SLEDUJEME ON-LINE

Reklama

Právě zveřejněno

Všechny zprávy

Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2022 ČTK

Reklama

26°C

Dnes je pátek 12. srpna 2022

Očekáváme v 17:00 25°C

Celá předpověď