Děti si hrají a učí se, rodiče se snaží skloubit práci a školu

foto Na snímku pořízeném 12. března 2020 v jedné z domácností v Ústí nad Labem se žák čtvrté třídy základní školy učí matematiku s matkou, která zůstala doma na home office.

Praha - Učením, hraním, sledováním videí nebo pořadů v televizi či na počítači nyní vyplňuje čas většina dětí, které kvůli situaci kolem koronaviru nemohou chodit do škol. Některé děti pracující rodiče odvezli k prarodičům, většina jich je ale doma. Lidé proto často musejí skloubit práci s péčí o děti a jejich vzdělávání. Starším dětem se většinou do učení moc nechce a mladší zase zpravidla potřebují se zadáním ze školy pomoct. Vycházky ven omezili lidé na minimum. Pokud je to možné, chodí spíš jen na zahrady. Vyplývá to z ankety ČTK mezi rodiči dětí různého věku.

Například prvňačka Matylda dostala od učitelky soupis stránek v učebnicích, které má dodělat do pátku. Samostatně cvičí psaní a počítání ze cvičebních sešitů. Po denní dávce úkolů se může podívat na film. Úkoly na celý týden posílá třídě i učitelka její kamarádky z jiné první třídy. Holčička se jim věnuje zhruba dvě hodiny denně. Obě dívky se dopoledne dívají na vzdělávací pořad České televize (ČT) UčíTelka, který sleduje i řada dalších školáků z prvního stupně základních škol. Podle mluvčí ČT Karolíny Blinkové se v pondělí na UčíTelku koukala zhruba polovina dětí, které v tu chvíli měly zapnutou televizi.

Některé děti rodiče zatím nemohou moc přesvědčit, že zavření škol kvůli koronaviru nejsou prázdniny. Část dětí přitom podle rodičů ze škol dostává poměrně dost úkolů. "Problém je v nedostatku rodičovského času - i když jsem doma, musím pracovat a dohlížet na ně není moc realizovatelné," řekl otec dětí, které chodí do čtvrté a páté třídy.

Jako odměnu za vypracované úkoly rodiče často umožňují dětem více než obvykle hrát hry na počítači a mobilu. Někde se ale snaží hrát i společenské hry nebo si děti čtou. Vycházky omezily rodiny na minimum. Pokud mají možnost, pouští děti na zahradu nebo do přírody. "Kluci chodí asi na hodinu ven do parku. To roušku nenosí, ale do obchodu se chráníme šátkem," uvedla matka dvou školáků ve věku osm a deset let. "Vzhledem k prevenci a často již jen řešení následků ponorkové nemoci se snažíme každý den aspoň na chvíli vyjít na krátkou procházku. Jako roušky slouží o něco výše povytažené nákrčníky," doplnil ji otec jiných dvou dětí. Roušek je v Česku nedostatek.

"Kombinace domácího vzdělávání a home office s poměrně vysokým pracovním nasazením je náročná," řekla jedna z matek. Podle některých je navíc komunikace se školou obtížná i proto, že učitelé různých předmětů volí odlišné formy komunikace a výuky. "Někdo vyžaduje klasické vyplňování pracovních sešitů a psaní do sešitu, jiný žádá posílat odpovědi a vyplněné testy do e-mailu, další zase přes aplikace typu Google School," vyjmenovala maminka šesťáka. Lepší je to u dcery ve druhé třídě, kde byla paní učitelka zvyklá na elektronickou komunikaci již dříve, dodala.

Výuku na dálku navíc organizují i základní umělecké školy. "Máme každý týden natočit video, jak syn hraje na kytaru, aby paní učitelka viděla, že drží správně kytaru. Nevím, kdy to všechno vedle práce a běžné školy budeme zvládat," uzavřela maminka tří dětí (11, 8 a 6 let).

Počáteční nadšení ze zavřené školy podle některých rodičů u dětí už opadlo. Části z nich se začíná stýskat po spolužácích.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

22°C

Dnes je úterý 2. června 2020

Očekáváme v 21:00 16°C

Celá předpověď