Deska na domě v Praze nově připomíná Záviše Kalandru

foto Plaketa na domě v pražské ulici Revoluční od 26. června 2020 připomíná filosofa a historika Záviše Kalandru, odsouzeného k smrti v procesu s Miladou Horákovou. Tabulku umístili zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a Kalandrovi příbuzní jako součást projektu Poslední adresa, který upozorňuje na osudy obětí komunistického režimu. Právě byt v paláci Viktoria byl posledním místem, kde Kalandra, od jehož popravy 27. června 2020 uplyne 70 let, žil před svým zatčením.

Praha - Plaketa na domě v centru hlavního města nově připomíná filozofa a historika Záviše Kalandru, který byl odsouzen k smrti v zinscenovaném procesu s Miladou Horákovou. Tabulku dnes umístili zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a Kalandrovi příbuzní jako součást projektu Poslední adresa, který upozorňuje na osudy obětí komunistického režimu. Právě byt v paláci Viktoria v Revoluční ulici byl posledním místem, kde Kalandra, od jehož popravy v sobotu uplyne 70 let, žil před svým zatčením.

Fotogalerie

Kalandra se narodil v roce 1902, ve Frenštátě pod Radhoštěm do rodiny lékaře se silným sociálním cítěním. Po první světové válce se přiklonil ke komunismu a stal se známým novinářem. Historik Petr Blažek dnes řekl, nebyl typickým členem strany, mimo jiné proto, že byl velice vzdělaný. Zpočátku podporoval radikální křídlo kolem Klementa Gottwalda, ve 30. letech se však s komunistickou stranou rozešel. Mimo jiné tehdy kritizoval politické procesy v Sovětském svazu. Za nacistické okupace byl Kalandra vězněn v koncentračním táboře, odkud se vrátil s podlomeným zdravím.

Z výslechových protokolů s Kalandrou je podle Blažka patrné, že dobře znal mašinerii komunistických politických procesů. Ve svých gestech a místy až ironických odpovědích to dával najevo, řekl historik.

Dnešní pietní akce se zúčastnil také Kalandrův synovec Jan Ungár, který má na Kalandru vzpomínky z dětství. Jeho otčím, Arnošt Ungár, byl zatčen ve stejný den jako Kalandra. Jan Ungár, který bydlel v protějším domě v Revoluční ulici, dnes vzpomínal, jak chodil Záviše Kalandru do jeho malého bytu navštěvovat, řekl, že se mu strýc jako dítěti "líbil".

 Kalandru od pátku v paláci Viktoria připomíná také výstava mapující jeho život. Inicioval ji Klub Dr. Milady Horákové a představuje jak Kalandrův osobní život, tak i jeho filozofickou a historickou práci včetně snahy komunistického režimu jeho dílo oficiálně "vymazat".

Zástupkyně projektu Poslední adresa Edita Jiráková zdůraznila, že počin, který vznikl v Rusku, má personalizovat oběti komunistických režimů. Uvedla, že v jeho rámci bude brzy odhalena také pamětní deska věnovaná dalšímu z odsouzených v procesu s Miladou Horákovou - Vojtěchu Dundrovi. Dundr zemřel ve vězení v roce 1952.

Kalandra byl jedním ze čtyř lidí odsouzených k smrti v procesu s Horákovou a spol. Společně s ním a Horákovou 27. června 1950 v pankrácké věznici zemřeli také bývalý štábní strážmistr SNB Jan Buchal a právník Oldřich Pecl. S Peclem se Kalandra znal už od dob vysokoškolských studií. Popraveného právníka od loňského listopadu připomíná plaketa v Pařížské ulici v Praze.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2020 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je čtvrtek 6. srpna 2020

Očekáváme v 13:00 24°C

Celá předpověď