Dění kolem zmařeného protestu u Hradu musí znovu řešit NSS

foto Ilustrační foto - Protestní akce proti nekritickému sbližování ČR a Číny se konala 29. března na pražské Kampě v době návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Česku. Akce pořádané uskupením Češi Tibet a Tchaj-wan podporují se zúčastnili i zástupci komunity Vietnamců žijících v ČR, kteří demonstrovali za mír v Jihočínském moři.

Brno - Nejvyšší správní soud (NSS) se musí znovu zabývat uzavírkou Hradčanského náměstí v Praze, kde se v březnu 2016 mělo konat shromáždění u příležitosti návštěvy čínského prezidenta. Ústavní soud vyhověl stížnosti čtyř lidí, kteří se chtěli protestu zúčastnit, ale na náměstí se přes policejní kordon vůbec nedostali.

Ústavní soudci řešili jen dosavadní procesní postup správních soudů. Zatím tedy nehodnotili, zda bylo rozhodnutí o uzavírce zákonné a zda nešlo o zásah do shromažďovacího práva, což nyní bude úkolem NSS.

"Já se domnívám, že uzavírka v pořádku nebyla a že základní právo shromažďovat se bylo porušeno, nicméně rozhodnutí NSS předvídat nedokážu," řekl novinářům advokát demonstrantů Pavel Uhl. Pokud by postup policie u NSS obstál, mohl by to být podle Uhla nebezpečný precedens. "Policie by ve spolupráci s magistrátem v podstatě kdykoliv mohla zmařit jakékoliv shromáždění. A to si myslím, že je v právním státě nepřípustné," uvedl.

Cílem plánované akce bylo vyjádřit nesouhlas s lidskoprávní politikou Číny. Policisté a úředníci magistrátu postupovali tak, že náměstí uzavřeli pro řidiče i chodce, a to zejména s ohledem na bezpečnost čínské delegace. Na shromáždění se tak nikdo nedostal, ačkoliv podle jedné z protestujících Kateřiny Jacques tehdy hlavy obou států vůbec nebyly na Hradě.

Proti postupu magistrátu a policie se čtveřice lidí včetně bývalého vicepremiéra Martina Bursíka bránila žalobou k Městskému soudu v Praze a poté kasační stížností k NSS. Oba soudy se sice lišily v argumentaci, avšak svolavatelům nevyhověl ani jeden z nich.

Ústavní soudci vytkli kolegům z NSS zejména procesní řešení situace. NSS prý například neměl odmítnout žalobu proti rozhodnutí o uzavírce z důvodu nevyčerpání opravných prostředků ve správním řízení. Pisatelé ústavní stížnosti totiž nebyli účastníky řízení, a nemohli tak odvolání podat.

NSS musí znovu řešit zákonnost rozhodnutí o uzavírce a v návaznosti na to by pak měl případně hodnotit faktický postup policie. Podle Jacques dosavadní procesní mašinerie připomínala absurdní havlovské drama nebo Zámek Franze Kafky. "Chrlili na nás paragrafy, kterým v zásadě nerozumíme, a věcná podstata zůstávala stranou," uvedla.

"Celý spor, který vedeme a který je poměrně úmorný a finančně nákladný a časově náročný, vedeme s jediným cílem - kultivovat naši demokracii a hájit základní svobody, které jsme získali po roce 1989 a které prostě v Číně neexistují. Nechceme, aby totalitní stát tyto praktiky přenášel do naší svobodné společnosti," řekla Jacques.

Kvůli třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga byla v ulicích Prahy denně nasazena tisícovka policistů, bezpečnostní opatření vyšla na 16 milionů korun. Na policejních služebnách skončilo 23 demonstrantů z řad odpůrců i příznivců státníka. Většinu incidentů policisté vyhodnotili jako přestupky. Kvůli některým zásahům proti projevům nesouhlasu s čínskou politikou čelila policie kritice.

Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 2019 ČTK

Reklama

24°C

Dnes je neděle 21. července 2019

Očekáváme v 11:00 21°C

Celá předpověď